Roudnice nad Labem (město) [5910]

Počátky prvního osídlení v místech dnešní Roudnice nad Labem lze podle archeologických nálezů předpokládat již v dobách prehistorických. Skutečností ovšem je, že na počátku 10. století již existovala trhová osada Rúdnice či Rudenice a strážní přemyslovské hradiště a to při říčním brodu významné obchodní cesty vedoucí z Horní Lužice do nitra Čech. Název osady byl odvozen od pramenu rudné vody červené barvy, který do současnosti vytéká nedaleko kostela.

První písemné zmínky o Roudnici jsou z 12. století kdy byl postaven kamenný románský hrad, který je doložen jako hrad biskupský. V roce 1279 byl hrad pobořen Branibory a město téměř zbořeno. Po obnově bylo město obehnáno valem.

Skutečný rozvoj města začal ve 14. století za pražského biskupa Jana IV. z Dražic, který nechal postavit u labského brodu pod hradem kostelík sv. Václava. Po návratu Jana z Dražic od papežského dvora, kolem roku 1333, položil základy ke stavbě kláštera augustiniánů s kostelem Narození Pany Marie, špitálu u svatováclavského kostelíku pod hradem a zahájil stavbu kamenného mostu přes řeku Labe . Most přes řeku patřil k největším českým gotickým mostům a přispěl k růstu významu města po stránce obchodní a dopravní. V této době byl ve městě hostem italský básník Petrarca.

V roce 1378 založil arcibiskup Jan Očko z Vlašimi tzv. Nové Město roudnické. V té době navštívil hrad také císař a král Karel IV. Úpadek města začal při době husitských bouří, kdy při cestě na Litoměřice vojska Jana Žižky pobořila klášter a vypálila město. Po roce 1430 přešlo město do rukou světských feudálu. V 16. století se Roudnice dostala do panství Rožmberků. Jejich zásluhou se na Podřipsku zakládaly rybníky a proslulé vinice. Začátkem 17.století přešlo panství na rod Lobkoviců, kteří postavili kapucínský klášter a přestavěli hrad na zámek. Roku 1631 vydrancovali město Sasové a později Švédové, kteří také při ústupu zničily most přes Labe. Na konci Třicetileté války zůstalo ve městě jen 22 obyvatelných domů.

Koncem 17. století začali vznikat první řemeslné dílny, jako barvírny a přádelny. V největší dílně pracovalo 320 přadlen na ručních kolovratech.V této době započala také velké germanizace Podřipska.

Revoluční události roku 1848 nalezly ohlas i na Podřipsku. Největší akcí byla manifestace na Řípu, které se sešlo 20tis. lidí. Jedním z řečníků byl i Karel Sabina. V této době započaly velké změny, které vedly k rozvoji Roudnice a celého Podřipska. V roce 1848 plul po Labi první parník, v roce 1851 byla dokončena železnice Praha - Drážďany a město odstranilo své hradby. Koncem 19.století vznikly továrny na zemědělské stroje továrníka Pracnera a Bacherova a také vznikl cukrovar, sladovna, pila. Město zřídilo vodovod a plynárnu. Bylo založeno místní gymnázium a rolnická škola, jako jedna z prvních tohoto zaměření v Čechách. V roce1900 došlo k založení Podřipského muzea u jehož zrodu stál známý politik a říšský poslanec Ervín Špindler. Velká změna nastala výstavbou nynějšího železného mostu přes Labe, a hlavně vznikem samostatného Československa. Příznivý rozvoj Roudnice byl ukončen v roce 1939, kdy se stalo pohraničním městem, což byl vlastně začátek okupace a světové války.

K osvobození došlo 10. května 1945 vstupem Rudé armády do města. Tím započalo nové údobí historie Roudnice nad Labem. V tomto období se postavilo velké sídliště, nová nemocnice s poliklinikou a řada sportovních areálů.

Roudnice nad Labem je město, které vždy zaujímalo významnou pozici v dějinách státu a tak ji bude snad zaujímat i v nadcházejícím 21. století.

Poloha

přidat fotografie