Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Ploskovice (obec) [5901]



Ploskovice jsou sídlištěm pravěkého původu, připomínané počátkem 13. století v českém přepisu zakládací listiny litoměřické kapituly z roku 1057 a znovu pak v jejím druhém znění z roku 1058.

Do roku 1188 je vlastnil šlechtic Hroznata, který je věnoval řádu Johanitů (Maltézští rytíři) a umožnil tak vznik řádové komendy, která zde byla až do husitských válek. V roce 1436 zapsal (věnoval) panství Ploskovice král Zikmund někdejšímu husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, který potom užíval predikátu „z Ploskovic“. Vřesovičtí (z Ploskovic) opevnili budovu někdejší řádové komendy Johanitů a adaptovali ji na své sídlo.

V roce 1496 povstali proti Adamu Ploskovickému poddaní, sídlo dobyli a poddali se rytíři Daliborovi z Kozojed. Ten byl poté pohnán před zemský soud a v roce 1498 odsouzen ku ztrátě hrdla. Daliborovo jméno – Daliborka – nese jedna z věží Pražského hradu. Dalibor se stal námětem libreta Smetanovy opery „Dalibor“, která byla poprvé uvedena v roce 1868.

V 16. století se majitelé Ploskovic často střídali. V letech 1545 – 1575 bylo původní panské sídlo přestavěno na zámek. V průběhu třicetileté války (1618-1648) byly Ploskovice několikrát vypáleny. V roce 1650 zahájila Marie Sidonie, dcera hraběte Jindřicha Šlika, obnovu zámku, ale v roce 1663 byla nucena Ploskovice prodat vévodovi Jindřichovi Sasko-Lauenburskému. Po smrti jeho syna Julia Františka Sasko-- Lauenburského získala Ploskovice jeho dcera Anna Marie Františka, podruhé provdaná za Jana Gastona III. (1737), velkovévodu toskánského a posledního příslušníka rodu Medici. V letech 1720-1725 nechala Marie Anna Františka starý zámek zbořit a vystavěla zde nové letní sídlo, patrně podle návrhu litoměřického architekta Oktaviána Broggia. Po Marii Anně Františce přešly Ploskovice na bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. z rodu Wittelsbachů, za jehož vlády v roce 1775 vypuklo na panství selské povstání.

S povýšením Bavorska na království roku 1805 souviselo předání Wittelbašských statků v Čechách v roce 1813 arcivévodovi Ferdinandu Salcburskému, pozdějšímu velkovévodovi toskánskému a v roce 1835 císaři rakouskému Ferdinandu V. V roce 1816 byl zámek značně rozšířen.

K rozkvětu Ploskovic došlo po roce 1848, kdy se Ferdinand V. vzdal habsburského trůnu ve prospěch svého synovce Franze Josefa I. a byl korunován na posledního českého krále jako Ferdinand I. V roce 1854 natrvalo přesídlil do Prahy. Spolu se Zákupy se Ploskovice staly jeho letní rezidencí. Zámek doslal v letech 1850 – 1853 svoji dnešní podobu podle návrhu dvorního architekta Jana Bělského, kterému od roku 1851 pomáhal architekt Josef Pokorný. Průčelí pak Bělský upravil ve spolupráci s vídeňským architektem Brancklem.

Na panství tehdy žilo asi 300 převážně českých rodin a lze proto hovořit o obci české. V roce 1875 Ferdinand I. zemřel a panství získal císař Franz Josef I. Po vzniku republiky v roce 1918 se Ploskovický zámek stal majetkem státu a byla zde rezidence ministerstva zahraničních věcí. Po roce 1945 se stal zámek turistickou atrakcí.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Ploskovice (obec) Litoměřice



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)