Bříza (obec) [5841]

Obec Bříza leží v Řipské tabuli jižně od Roudnice nad Labem v nadmořské výšce 240 m. Obec spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem a její katastrální výměra činí 778,24 hektarů.

O dějinách této obce máme bohužel pouze velice málo informací, i přes její bezpochyby velice bohatou a dlouhou historii, vám tak můžeme sdělit pouze několik stručných údajů.

Historické osídlení míst, kde se dnes obec rozkládá dokazuje objev z roku 1911, kdy na východním straně obce místní občan Antonín Vysoký zakládal opukoví lom. Při jeho odkrývání se našlo staré pohřebiště. Bylo zde nalezeno 30 koster a různé bronzové předměty (kruhy, náušnice, apod.), které byly předány muzeu v Roudnici nad Labem. Podle archeologů v tomto místě stával hřbitov z doby počátku křesťanství v Čechách. Kostry ležely v řadách vždy hlavou k východu, jejich stáří bylo odhadnuto na 800 let.

Název obce pochází od místa, kde byla původní osada založena, a to v březovém háji. Původní název byl Břízí, ale postupem času se změnil na dnešní Bříza. V 10. století ves patřila pražským knížatům. Odtud pochází také první písemná zmínka o obci Bříza, a to když český kníže Spytihněv věnoval kolem roku 1057 kostelu svatého Štěpána v Litoměřicích několik obcí s poli, lesy a pastvinami. Mezi těmito obcemi byla i Bříza. Za krále Václava I. Roku 1232 byl v Praze založen řád Templářů a tito pak dostali i některé statky v Čechách, mezi nimi byla například Bříza a Vodochody. Další písemná zmínka z historie se datuje k roku 1294, když byla obec prodána řádem Templářů pražskému biskupovi Tobiášovi za 220 hřiven stříbra. V dobách husitského hnutí bylo celé Podřipsko, tedy i Bříza přívrženci husitského hnutí. Z let 1371-1377 pochází zmínka o šlechtici pocházejícím z Břízy, a to o vladykovi Jetřichovi z Břízy. Další zmínka o šlechtici pocházejícím z Břízy je z roku 1590 Vladyka Jeroným Makovský z Břízy, který byl zapleten do vzpoury proti císaři Rudolfu II. Za což mu byl jeho majetek zkonfiskován. Osada Bříza i s jinými obcemi byla prodána paní Polyxeně z Lobkovic, čímž se stala součástí panství roudnického.

Další zajímavostí z historie obce jsou záznamy, jak obec ve starších dobách trpívala nedostatkem vody, voda se v dobách sucha dovážela ze sousedního Straškova. Jedinou vydatnější obecní studnou byla tzv. zadní studna, z níž se čerpala voda okovem. V suchých letech se do studny spouštěla žena, která nabírala zbytky vody hrnkem lidem , kteří na ní čekali venku. To bylo kolem roku 1899, brzy poté byl zřízen obecní vodovod, který přiváděl vodu do obce z vroubků nacházejících se na Račiněvském vrchu. Tento vodovod fungoval ještě do 2002, kdy byl zrušen, protože prameny které jej napájeli vyschli, do dnes se místu, kde vyúsťoval říká jako za starých dob „U kolečka“.
Z těchto dob, kdy obec trpěla suchem také pochází nová studna zřízená roku 1907 před hostincem „U kopítka“, kde se voda čerpala z hloubky 72m. Zvláštností této studny je, že je do 30m kopaná a následně prohloubená vrtáním do hloubky 72m. V historických záznamech se také píše, že budování této studny si vyžádalo jeden lidský život. Voda z této studny se čerpala tzv. žentourem do přistavených voznic a poté rozvážela po obci, studna existuje do dnes, ale již několik desítek let se nepoužívá.

Další záznamy pak máme až z počátku 20. století. V této době již byla Bříza dosti rozvinutou a bohatou obcí, bohatsví obce dokazuje i to, že se v obci se nacházelo velké množství statků a asi 120 domů, ve kterých žilo asi 700 obyvatel. Dobře se tu dařilo různým živnostem - byli zde 3 hostinští, 2 krejčí, 2 řezníci, zedník, 2 obuvníci, 2 truhláři, 2 hokynáři, kovář, kolář, pokrývač a sedlář. Byly tu také 4 obchody se smíšeným zbožím, obchod s dobytkem, výčep kořalky, prodejna hliněného a kamenného nádobí, prodejna uhlí a dříví, v provozu byla také cihelna. Obec měla dvojtřídní školu, svou činnost zde provozovalo také několik spolků - Sbor dobrovolných hasičů, Řemeslnický a dělnický spolek "Svornost" a Místní odbor Národní Jednoty Severočeské.

Poloha

přidat fotografie