Zbýšov (obec) [5794]

Zbýšov, zprvu jako poplužní dvůr, později jako ves, má vlastní historie jen velmi málo. Jsa součástí chlumského panství, prožíval s ním dobré i zlé. Toho zlého bylo pravděpodobně více. O tom, co by každého současníka zajímalo, o způsobu života obyvatel obce v dávné minulosti, bohužel historických záznamů není. Stačí věděti velmi málo, abychom si učinili úsudek, který není dalek pravdy. Z několika slov zápisu učiněného při změně majitele v r. 1651 ...„dvůr poplužní Beyšovec řečený, při něm mlýn a ovčín, vše pusté a zruinované..." možno souditi, že dvůr zbýšovský a jeho obyvatele potkal koncem třicetileté války osud Chlumu, Komárova a Chvalovic: ze Švédy vyloupených a vypálených dědin prchali vesničané do lesů, kde útrapami, nemocemi a hladem hynuli. Také pozorně čtené různé zprávy gruntovních knih panství sedleckého z konce 18. a počátku 19. století nám mnoho ze současného života neosvětlují.

Ani historických a uměleckých památek obec nemá. A přece místo zvané dnes Horní Zbýšov (u kostela) bylo osídleno před více než 850 lety a zbýšovský kostelík se připomíná již v r. 1331. Jako kostel farní je jmenován v soupisu zpracovaném za arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nepochopitelné neporozumění zavinilo, že po požáru kostela r. 1872 zničeno bylo mnoho, z čeho znalec byl by mohl vyčísti část minulosti.

Není historických památek, ale je tu staleté dílo poctivé lidské práce - mohutná hráz našeho rybníka, která již po půl tisíciletí vytrvale odolává nesmírnému tlaku sevřených vod. Kolik tisíc for násypu a kamene bylo třeba k její výstavbě a upevnění, kolik tisíců hodin odpracovaly tu mozolné dlaně našich předků z rozkazu svých pánů - bez odměny.

Vichřice již staletí rvou listí a zaschlé zčernalé větve dubů na hrázi vrhají do vln rybníka, ale ti dva věrní, staří strážci na jižním konci zeširoka rozkročeni, s kořeny hluboko ve hrázi zapuštěnými, stojí pevně, nepoddajně, vykonávajíce tak poctivě svěřený jim úkol. Kdybychom tak rozuměli šumu jejich větví! Koho oni viděli přejíti a přejeti po hrázi rybníka? Kolik údobí lidských radostí, starostí a zármutků přehnalo se kol jejich širokých korun ...

Poloha

přidat fotografie