Cerhenice (městys) [5630]

Stručný cerhenický dějepis

Dějiny jsou zrcadlo, v němž spatřujeme činy předků našich, čím se zabývali, v čem pobloudili. Buď nás k činnosti mocně povzbuzují, neb výstrahy nám činí!

- Z kroniky obce Cerhenice, založené roku 1881

Pro každého má jistou cenu, že jeho předkové něco znamenali a byli slušnými lidmi. Mít v rodině a v rodu skvělý vzor, je osud šťastný!

- T. G. Masaryk

Cesta do pravěku

Kdysi dávno, před stovkami milionů let, bylo v našem kraji moře. Zemětřesení posunulo hluboko uložené zemské kry a tak vznikly vysoké a holé hory. Další zemětřesení vytvořilo jezera, u nich rostly pralesy. Podnebí se měnilo, znovu se dávaly do pohybu zemské desky, sopky soptily, vodu střídala souš, přišla doba ledová a doba kamenná.

Poslední doba ledová skončila asi před 10 000 lety. Do kraje se vrátil hluboký listnatý les a zvěř. První zemědělci přišli zřejmě od východu v 5. tisíciletí před naším letopočtem. Svědčí o tom nálezy v Milčicích, Pečkách, Ratenicích, Sokolči a na dalších místech. Lidé káceli les, aby získali prostor na pole a louky, aby mohli postavit dřevěná obydlí.

Začátkem 2. tisíciletí př. n. l. přinesla únětická kultura bronz, lidé stavěli větší sídla, například na velimské Skalce. Objevili se lidé mohelnicových polí, později lužických popelnicových polí (mrtvé spalovali na hranicích a popel ukládali do keramických nádob, popelnic ), přichází lid knovízské kultury.

Koncem 2. a v první polovině 1. tisíciletí př. n. l. bychom u nás potkali první keltské kmeny, stáda koní a řemeslníky, zpracovávající v malých pecích železo. Vznikají sídla opevněná (nedaleko Plaňan) i řada sídel bez opevnění.

O čilých obchodních vztazích s římskou říší svědčí nález 25 mincí vyoraných mezi Cerhenicemi a Dobřichovem.

Postupně přicházejí také bojovné germánské kmeny. O tom všem zasvěceně, zajímavě a podrobně vypráví Václav Ziegler v nedávno vydané knize Přírodou Pečecka.

Ve 3.- 4. století vzniklo poblíž Cerhýnek velké sídliště. V místě zvaném Třebická, na ostrohu nad potokem Výrovkou, bylo v letech 1890 a 1891 nalezeno přes 100 hrobů. Byla to nevysoká pláň písčitá od výšiny radimské k Cerhenicům. Dříve si tam dělníci skopávali chudičká pole na brambory. Ale nedařilo se tam ani obilí, ani bramborům. Proto dal vrchní správce pan Jan Vaněk vysázeti výšinu třešněmi, napsal v roce 1895 archeolog a spisovatel Kliment Čermák. Mužem, který vedl vykopávky, byl profesor Josef Ladislav Píč.

Další desítky hrobů i se stopami sídliště odkryl prof. Píč v roce 1896 nedaleko dobřichovského kostela, na kopečku odedávna zvaném Pičhora. Pocházely z 1. a 2. století našeho letopočtu a byly tedy starší než z Třebické. Když později prof. Píč dobu římskou v Čechách (1. - 4. stol. n. l.) popisoval, rozdělil ji na starší období pičhorské a mladší třebické, celá kultura pak byla označována jako dobřichovská.

V Cerhenicích byly kostrové hroby s bronzovými ozdobami objeveny v nejsevernější části Na horkách, jižněji pak žárové pohřebiště s popelnicemi z doby lužické kultury.

Desáté století přineslo rozvoj křesťanství, na kraj měl významný vliv sv. Vojtěch, druhý pražský biskup, a v době jeho působení byl založen dobřichovský kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici, další kostely vznikly ve Vrbčanech, Žabonosech, později v Plaňanech, Velimi a dalších místech.

Na krátkém výletu do dávných dob musíme připomenout jméno MUDr. Františka Dvořáka, autora knihy Pravěk Kolínska, která vyšla v roce 1936. Podívejme se, co zaznamenal o nálezech z doby bronzové (2200 – 700 př.n.l.) v Cerhenicích, kde prováděl vykopávky v roce 1931: V místě zvaném "Za šraňkama" (na poli F. Kopeckého z čp. 44, napravo od silnice vedoucí k Radimku) jsem nalezl 23 hrobů. Byly v nich četné džbánky a baňaté nádoby s charakteristickým třásňovým dekorem, misky s malými oušky a vzácná amfora, ozdobné předměty - dva náhrdelníky z vápencových korálků a drobné bronzové kroužky. Skrčené kostry byly ukládány na pravém boku, hlavou k jihu, nohama k severu a vedle jednoduchých pohřbů s jednou mrtvolou jsme zde nalezli i hromadné hroby s 2-3 kostrami. Časté byly i pohřby vsedě... Ve dvou hrobech jsem nalezl lebky trepanované pravěkým lékařem (pravděpodobně lidí duševně úchylných - šílenci, lidé trpící padoucnicí) a z rány vykroužená částka kosti byla uchována jako drahocenný amulet. Jeden z hrobů byl již v dávných dobách otevřen a kosti roztříštěny a rozmetány po okolí... V nedalekých Cerhýnkách vykopal prof. Píč několik hrobů z téže doby.

S nálezy v místě zvaném Za šraňkama byl František Dvořák jistě spokojený, ovšem ve zmíněné knize si také postěžoval: Rozsáhlý hřbitov z doby knížecí (6. – 11. století) byl rozrušen při vybírání písku na cerhenických Horkách. U četných koster se vyskytla obvyklá keramika i bronzové ozdoby, které však byly kromě několika drobností zničeny nebo poškozeny. Prof. Píč chtěl zde před časem kopati. Tehdejší majitel pozemku však výzkumu nepřál, a tak i poslední zbytky bohatého pohřebiště, které ještě mohly býti probádány, přišly nazmar.

Do doby kultury popelnicových polí ( zhruba 13. - 8. stol. př. n. l.) patřily také nálezy na zahradě pana Cabrnocha v Cerhýnkách, kde MUDr. Dvořák objevil hroby s hojnými střepy, ze kterých byly slepeny štíhlé nádoby velmi ladných linií a jemné práce. V jedné jámě, která byla kdysi hrnčířskou dílnou, nalezl jsem ještě hliněný rošt pece s četnými otvory. Také jáma, naplněná v dolní části popelem a ohořelým dřívím, v horní části pak hliněnými nádobami, se zachovala do našich časů ve stavu, v jakém ji opustil galský hrnčíř před více než 2000 lety. Tyto nálezy už patří do kultury stradonické a pičhorské. Opodál byla vykopána kostra s železným mečem, za panským ovčínem pohřeb s náramkem a sponou a na staveništi p. Němce ženská mrtvola s železným kroužkem a dvěma bronzovými, šnekovitě zdobenými kruhy...

K dalšímu archeologickému průzkumu došlo v Cerhenicích na jiném místě téměř o půlstoletí později, v roce 1973. Cílem bylo poznání slovanského osídlení od 2. poloviny 9. až do počátku 10. století a provádělo ko Muzeum Kolín ve spolupráci s Archeologickým ústavem ČSAV v Praze.

Na začátku byla, jak to bývá, náhoda: Při odklizování ornice v písečníku JZD traktorista Kamil Bříza objevil svědky dávných dob. Byly to žárové hroby z doby keltské. Byl k tomu zavolán pracovník muzea v Kolíně, který nález určil a pozůstatky odvezl do muzea… Nález blíže určen a zjištěno, že jde o jeden objekt kultury mohylové, dva objekty kultury bylanské, žárové hroby kultury knovízské a sídlištní objekty ze střední doby hradištní, zaznamenává cerhenická kronika. Otázka existence hradiště v Cerhenicích bude v příštích letech řešena sondáží domnělého jižního valu, který se rozkládá v prostoru asi 100 metrů severovýchodně od kostela.

Výsledky prokázaly, že se v prostoru jihovýchodníko konce obce v uvedené době rozkládala slovanská vesnice, v 10. nebo počátkem 11. století se osídlení posunulo k dnešnímu středu obce. Mezi nejzajímavější nálezy patřila velká jáma baňkovitého tvaru, která sloužila na uskladnění obilí. Doba hradištní spadá mezi 8. a počátek 13. století. Mohl být tedy v Cerhenicích již začátkem 12. století první pivovar v Čechách?

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie