Lužnice (obec) [5548]

Jméno obce se odvozuje buď od nepřehledných močálů čili louží, jež tu byly hojné a z nichž prodlením času vznikly četné rybníky, nebo též od luhů či travnatých rovin. Kdy byla založena není sdostatek známo. Je však obcí velmi starou jako všechny obce, jejichž jména končí na – ice. Jelikož byla stavěna do podkovy i to je důkazem jejího staršího původu. Dějiny Lužnice jsou úzce spjaty s dějinami Lomnice nad Lužnicí a Třeboně. Lužnice příslušela ke statku Lomnickému a s ním pak pánům z Landštejna. Třeboňský klášter měl v Lužnici vykázané obilní desátky a to z každého lánu a i ze svobodného dvora, jenž tu stával.

První písemný doklad o existenci obce Lužnice pochází z roku 1371. V listině uložené ve Státním ústředním archivu v Praze je uváděna jako Luznicz. Jméno řeky Lužnice je prvně doloženo ve 12. století: v roce 1179 jako Lunsenizerivulus, r. 1185 Lusnitz. R. 1392 se připomíná Jeník Michal z Lužnice, r. 1409 Rybka z Lužnice, královský lovčí v Lomnici, jejž poslal r.1422 Žižka do Třeboně nejspíše za příčinou vzdání se města, což se neuskutečnilo. R. 1424 snažil se dobýti Třeboně zmíněný Rybka z Lužnice, ale smrt Žižkova dobývání zastavila. R. 1433 odkázal panoše Jan, řečený Kbelec z Lužnice, svůj statek, což měl na dvorech a lidech v Lužnici, pro všeobecnou jistotu svému bratru Janovi, opatu kláštera třeboňského. R. 1435 vzdala se husitská Lomnice panu Oldřichovi z Rožmberka a s ní dostala se Lužnice k panství v Třeboni. R. 1511 osvobozeni jsou obyvatelé Lužnice od úmrtí. Asi v polovině 15. století měla vesnice 6 lánů 1 věrtel polí, bylo tu 25 hospodářů se sedmi lány 3 věrtelu.

Za třicetileté války byla obec úplně vypálena a pustá, takže roku 1625 tu nebylo živé duše. Pomalu shledáváno rozprchlé obyvatelstvo a domy za pomoci panství zase stavěny a role vzdělávána. V roce 1630 měla Lužnice ještě 6 spálenišť, v roce 1654 bylo zde dosud jen 14 usedlých. V roce 1660 připadla obec Švarcenberkům . Roku 1840 bylo v Lužnici 49 domů, 98 rodin se 449 obyvateli.

Poloha

přidat fotografie