Nemile (obec) [54]

Název obce vznikl snad od osobního jména Nemil, méně pravděpodobná je vazba k přídavnému jménu nemilý. Obec Nemile používala pečetní znamení s položenou radlicí, nad níž je stvol s  pěti růžemi.

     Již v době první písemné zmínky k roku 1374 byl v Nemili dvůr. Ves patřila k  hoštejnskému hradu a s ním se roku 1464 dostala k Zábřehu. Dvůr byl pronajímán až do roku 1617, kdy jej i se vsí od urozeného pána Ladislava Velena z Žerotína koupil urozený vladyka a rytíř Kryštof starší Huberck (Hubryk) z  Belnsdorfu  za 10 tisíc zlatých a vytvořil tak vlastně maličký samostatný statek; nakonec se toto zboží roku 1667 znovu vrátilo k panství Zábřeh. Podle lánského rejstříku z roku 1677 tu bylo jen 9 usedlých. V době josefínských reforem byl zrušen i nemilský dvůr a na jeho parcelách vznikla  roku 1773 osada Filipov, která dostala jméno podle svého zakladatele knížete Filipa Erazima z Lichtenštejna. Roku 1834 měla Nemile již několik let školu a celkem 40 domů se 185  obyvateli, Filipov 25 domů se 161 obyvateli.

     Do současnosti se na Filipově z původního statku dochovala tvrz, kterou po  mnoha přestavbách, dnes tvoří pouze přízemní budova bez poplužního dvora. V objektu tvrze je k vidění černá kuchyně, štukované panské pokoje, sklep s původní 20 metrů hlubokou studnou a nad ní též bohatě renesančně štukovaný průjezd.

     V obci se nachází také dvě kapličky z  konce 18. století. Ve 20. století byla postavena vodní nadrž na stejnojmenném potoce Nemilka v místě, kde kdysi býval mlýn původně patřící k tvrzi. Později to byla kartáčovna.

     V roce 1948 byl Filipov připojen k Nemili s nímž již od 19. století měla Nemile společnou správu. Od roku 1960  se administrativní součástí Nemile stala také do té doby samostatná obec Lupěné. Tento komplex byl v letech 1976 až 1990 součástí Zábřeha. 

     Obě původně samostatné obce byly malé, Nemile měla v roce 1900  50 domů a 322 obyvatel, Filipov jenom 27 domů a 170  obyvatel. Tyto počty se sice pomalu zvyšovaly, což lze přičíst vlivu sousedního Zábřeha, ale po roce 1945 poněkud klesly, i když šlo v obou případech o české vesničky (v roce 1930 se zde celkem hlásilo jenom 10  obyvatel k němcům). V roce 1950 měla již spojená obec celkem 101 domů a 431 obyvatel, v roce 1991 včetně Lupěného 150 domů a 524  usedlíků, z toho v Nemili 118 rodinných domů a 422 usedlíků. 

      Po zrušení poddanství byly pro obě vesničky okresní úřady a instituce v Zábřehu, kam také směřovalo stále více zdejších lidí za prací. Jinak to byly zemědělské lokality, jediný větší závod představovala od roku 1887 pila, která přežila i druhou světovou válku. Za první republiky zde měly vedoucí postavení strany lidová a sociálně demokratická. Snaha německých nacionálů založit ve Filipově na počátku 20. století německou školu skončila nakonec nezdarem. Po roce 1945 se celkový charakter obou lokalit nezměnil, i když se zvýšilo procento dojíždějících do zábřežských průmyslových závodů. Společné JZD Nemile-Lupěné z roku 1957  mělo jen velmi krátké trvání, protože již o rok později se stalo součástí družstva v Zábřehu.

     Obyvatelům sloužila v roce 1990 jenom jedna prodejna a hostinec, ostatní potřeby si museli obstarávat v Zábřehu.

    V Nemili působil jako učitel v letech 1880 až 1887 buditel, bouřlivák a publicista František Kleofáš Svoboda (1852 - 1909). V 1. polovině 20. století zde též působil a především vyučoval zdejší žáky řídící učitel Josef Žváček, který mimo to, že byl pisatelem novodobé kroniky obce, založil roku 1910 dobrovolný hasičský sbor v Nemili-Filipově a řadu let byl jeho předsedou.

Poloha

přidat fotografie