Češov (obec) [5329]

Na obou katastrálních územích, z nichž se skládá obec, jsou dnes známy četné stopy antropogenní aktivity, sahající minimálně do mladší doby kamenné. Těžiště rozvoje území lze spatřovat v období raného středověku, kdy na jižní hranici češovského katastru vzniká významné regionální slovanské centrum známé dnes jako „Češovské valy“. Jeho přibližně 35 hektarů rozsáhlý areál byl vybudován na místě staršího pravěkého osídlení. Nekritická interpretace pravěkých nálezů, jež byly v minulosti získány v areálu „Valů“, přinesla řadu problematických pokusů o jeho dataci a tím i stanovení kulturní příslušnosti tohoto masivního opevnění. Mimo Slovanů, jejichž keramika byla získána přímo z tělesa destruovaného jižního úseku hlavního valu, byla stavba opevnění připisována i kulturám lidu popelnicových polí, Keltům, Germánům a dokonce i Avarům. Movité památky s odpovídající datací byly v areálu hradiště skutečně nalezeny, ale naprostá převaha všech nálezů patří do slovanského období využívání této strategické polohy.

Při dosavadní absenci odborně vedeného výzkumu je tím také dána i nejpravděpodobnější datace vzniku opevnění. Výrazný terénní útvar, jaký představovala uzavřená soustava valů, byl nárazově využíván, především v dobách válečných konfliktů i později. Odraz událostí, zachovaný v lokální ústní tradici, dokládají i v movité nálezy a terénní situace uvnitř plochy opevnění. Mimo ně je zde především v severovýchodní části hradiště zachován i novověký systém plužiny. Vně hradiště, již ale na sousedním katastru Slavhostic a Kozojed, byly rozeznány i pozůstatky dalších podpůrných vojenských objektů: opevněné tábory (jeden z nich je situován i na k.ú. Češov do polohy „V Dešni“, dělostřelecké postavení (interpretováno někdy jako „skupina mohyl mezi plošinami“) a vyvýšené dělostřelecké reduty (ty jsou někdy bezdůvodně vysvětlovány jako keltské svatyně tzv. „Viereckschanzen“).

Otázka údajného neolitického kultovního areálu v poloze „U studeného lesa“ zůstává nedořešena. Stejně otevřená je i problematika datování dvou skupin mohylovitých útvarů situovaných jižně od „Valů“ - obě polohy na k.ú. Slavhostice. Historické zprávy týkající se posuzovaného území se datují až do druhé poloviny 14. století. Češov byl v té době sídlem vladyky Jana Skály z Češova. Právě v souvislosti s predikátem tohoto vladyckého rodu, který pocházel z Kladska, se datuje první písemná zmínka o vsi – v r. 1360.

První písemná zmínka o Liběšicích je z r. 1383. Zánik samostatných správních center je s největší pravděpodobností možné spojit s průtahem Žižkových vojsk, i když přímou likvidaci tvrze (včetně zesílené posádky) máme doloženou jen pro blízké Kozojedy. Otázka zaniklé středověké vsi v poloze „Vitálovčice“ (položka č. 6) nebyla dosud odborně řešena. Od 16. stol. připadala část vesnice Češov k panství Velišskému. Na svobodném dvoře sídlili v 16. století Kameničtí z Vitiněvsi, od r. 1597 Vojičtí z Nové Vsi, r. 1716 byl svobodný dvůr přikoupen k Veliši.

Na území žije 182 obyvatel.

Poloha

přidat fotografie