Chbany (obec) [5147]

Chbany, německy Kwon, leží v úrodné části chomutovského okresu v blízkosti Ohře, 12,5 km VJV od Kadaně a zhruba 8 km od Žatce. Jejich nadmořská  výška je 283 m. Četné archeologické nálezy dokazují, že celý zdejší prostor byl osídlen již od pravěku. V mladší době kamenné bylo zde důležité rozcestí. Jedna cesta vedla od brodu u dnešních Soběsuk přes Chbany k hradišti Rubín u Podbořan a v místech dnešních Chban z ní odbočovala stezka na Hořetice, Velemyšleves a dále do Mostu.Podle žatecké Heimatkunde z roku 1904 patří Chbany k nejstarším obcím Žatecka, i když první písemné zprávy o jejich existenci jsou až ze začátku 15. století. V listině z 9. září 1422 je uváděn žatecký konšel Hermannus de Chban. Jeho jméno se v žateckých zápisech vyskytuje ještě v letech 1427-1437. V roce 1454 je v pramenech uvedeno "in villa Chbanech", v roce 1623 "Cuan" a později "Kwon" nebo "Qwon".
Slovanské pojmenování této obce bylo odvozeno z 2. Pádu názvu Cheb - staročesky "ze Chba". Znamenalo to tedy ves lidí, kteří sem přišli z Chebu, Chbanů. Tomu odpovídá skutečnost, že Chbany i okolní vsi byly původně majetkem waldsasského kláštera z Chebska, který zde získával půdu koupí, ale hlavně dary. Tak waldsasští cisterciáci kolonizovali zdejší kraj. Již roku 1165 jim král Vladislav daroval ves Dudlebci s rozsáhlým polem jménem Prelac (=Přívlak). Brzy potom získali cisterciáci Vinaře, Poláky, Břežany, Čínov a Úhošťany. Klášter byl výborně organizovaným velkostatkem, jehož základem byly tzv. grangie, velké dvory se stájemi, sýpkami a kde byla soustředěna i různá výroba. Na Žatecku byly grangie Poláky a Čínov. Tím se Chbany dostaly do sevření a závislosti na klášteru. Tato situace se změnila až ve 14. Století, kdy Waldsassy začaly ztrácet na Žatecku svá území a vliv.
Za husitských válek Chbany, stejně jako další vesnice mezi Kadaní a Žatcem, velmi trpěly. Žatec se přidal na stranu husitů, zatímco v Kadani i Chomutově byly katolické posádky. Chbany tedy ležely v prostoru, kde na sebe narážela vojska obou stran.
Chbany leží na úrodné půdě, kde se dařilo všem druhům obilí a důležité tu bylo i pěstování chmele. Za 1. republiky bývaly Chbany malou vesnicí s nepravidelnou návsí, obklopující rybníček, přeměněný později na požární nádrž. Na návsi stával také sloup se sochou Madony z roku 1715. Na podstavci má reliéf s postavou sv. Františka. Dnes zůstal jen sloup, Madona byla odvezena do dílny p. Bernáška v Klášterci n. Ohří, kde čeká na restaurování. Při silnici do Soběsuk stojí dosud barokní výklenková kaple z roku 1714 s kamennou Madonou. Do školy chodily děti z Chban do Soběsuk, česká škola byla od roku 1921 ve Vikleticích.
V roce 1960 došlo i k další důležité změně. Při územní reorganizaci byly Chbany převedeny z okresu Žatec do okresu Chomutov. Mnohem větší změny sem však přineslo v roce 1961 zahájení výstavby vodního díla Nechranice. Účelem této vodní nádrže je zabezpečit v suchých obdobích dostatek vody pro průmysl i zemědělství. Velká vodní plocha - přes 13 km2 - také ovlivňuje klima Žatecka, které bývalo označováno za nejsušší místo v Čechách s nejnižším procentem vodních srážek. K převedení vody z Ohře došlo v říjnu 1964, napouštění nádrže začalo v září 1967 a celá stavba byla dokončena v prosinci 1968. Pod vodami nádrže zůstalo 6 vesnic: Běšice, Čermníky, Dolany, Drahonice, Chotěnice a Lomazice. Tři z nich - Dolany, Drahonice a Lomazice patřily k Polákům.
Pro obyvatelstvo ze zatopených vesnic bylo nutno vybudovat náhradní byty a byly k tomu vybrány Chbany. Zvýšil se tím počet obyvatel a Chbany se staly  střediskovou obcí. V roce 1966 zde byla kromě bytů postavena i škola, pošta, budova národního výboru, prodejna, zdravotní středisko. Vybudován byl také vodovod a kanalizace. Dosavadní systém studní byl zcela nevyhovující a protože v místě nebyl nalezen vydatný zdroj vody, byla sjednána dohoda mezi okresní vodohospodářskou správou v Žatci a Chomutově. Chbany pak byly zásobovány vodou z podzemních pramenů u Holedeče. Odtud byla voda čerpána do vodojemu u Čeradic a trasa vodovodu vedla dále podél polní cesty do Žaboklik, Chban a Vikletic.
Protože bytová výstavba stále ještě nedostačovala, začalo se v roce 1967 s výstavbou dalších 6 domů se 36 byty.
V 60. Letech byl také ve Chbanech ustaven Svaz požární ochrany z bývalých hasičských spolků ve Vikleticích a Chbanech. V roce 1961 byla založena tělovýchovná jednota Jezeran, pro kterou bylo v následujícím roce upraveno hřiště. Tyto organizace přestaly existovat koncem 90. let. 
Od roku 1981, kdy byly ke Chbanům připojeny také Poláky s Hořenicemi a Malými Krhovicemi, má obec 9 částí: Chabany, Hořenice, Malé Krhovice, Poláky, Přeskaky, Roztyly, Soběsuky, Vadkovice a Vikletice.
V 90. Letech začalo i zde docházet k různým změnám. V březnu 1994 např. začala Firma AGKV, s. s r.o. těžit na katastru Chban písek a štěrkopísek, dodávaný 9 betonárkám a 55 stavebním firmám z chomutovského, mosteckého a lounského okresu. Na základě majetkových přesunů zde v roce 2001 působí již jen jedna firma, těžící štěrkopísky - Severočeské pískovny a šterkovny, s. s r.o. v Roztylech.
Roku 1997 obec zrekonstruovala jeden z "vybydlených" domů, které tu zůstaly po statcích a do konce roku 2000 byl zrekonstruován poslední neobydlený dům.
Obec se také přihlásila do Programu obnovy vesnice a pro mládež, holdující kolečkovým bruslím a skateboardu, je v centru obce vybudována U-rampa. Koncem roku 2000 se obec stala členem Mikroregionu Nechranice, který sdružuje obce, ležící u vodní nádrže Nechranice a v jejím okolí. Kromě Chban je to ještě Březno a Rokle se všemi částmi, které k těmto obcím patří. Začátkem roku 2001 se k nim přidala Kadaň a v dubnu i Žatec, jehož obyvatelé využívají zdejší oblast ke své rekreaci. Chbany, jejichž starosta je místopředsedou Mikroregionu Nechranice, obhospodařují celou zdejší rekreační oblast. Jejím centrem se staly Vikletice, součást Chban.K obci Chbany patří také bývalé katastry Dolan, Drahonic a Lomazic, ležící dnes pod vodami nádrže Nechranice.

Poloha

přidat fotografie