Osičky (obec) [5088]

Osičky jsou vzdáleny od Hradce Králové 15 km a leží v nadmořské výšce 269 m n.m. Nachází se na vyvýšenině v jihojihozápadní části okresu Hradec Králové v mírně zvlněné, úrodné zemědělské krajině.

Ves si dlouho udržovala venkovský charakter s převahou objektů typických pro hospodářské usedlosti. V průběhu doby došlo k novým postupům zemědělské výroby a tedy i jiným formám zástavby. Současnou zástavbu Osiček možno označit jako smíšenou, nachází se zde jak starší, tak i nová zástavba. Svým charakterem jde o zástavbu kompaktní, někdy spíše neuspořádanou, s návsí. Dobrému obrazu slouží zděná zvonička, kaple a vodní plocha. Jako u většiny obcí, i zde je na okraji zástavby areál zemědělského družstva a navíc objekt bývalé sušárny. Přírodními dominantami jsou velké stromy. Hřiště umožňuje místní mládeži sportovní vyžití.

Obec patří do mikroregionu Urbanická brázda.

Osičky jsou zdrobnělinou sousedních Osic (vsi lidí Osových či Vosových). Osobní jméno Osa (Vosa) vzniklo ze staročeského osa (vosa). Jméno vesnice se objevuje v historii v různých podobách. V 15. století jako Osičky, koncem téhož století Osice Malé, v 16. století Vosičky a tento tvar se udržel až do roku 1921, odkdy je úřední jméno obce v dnešní podobě.

Archeologické nálezy dokladují osídlení dnešních Osiček již z doby předhistorické.

Historických zpráv o Osičkách sezachovalo poskrovnu. Stará kronika byla v okupaci uchována neznámo kde a novou obec doposud nezaložila. Osičky však bývaly vhistorii vždycky uváděny v souvislosti s Osicemi a s nimi sdílely svůj osud. 

Od 11. století patřily opatovickému klášteru. Pojeho vylepšení v husitských válkách získal vesnici s poddaným lidem Diviš Bořek z Miletínka a ke konci 15. století ji drželi Pernštejnové. Když pardubické panství koupila císařská komora, přestali poddaní sloužit feudálům a vládli jím císařští hejtmani.

Na robotu chodili nevolníci z Osiček ke Starým Ždánicům. Na císařském panství byl útlak snesitelnější než při dobřenickém zámku, a proto se poddaníani nepřipojili k selské rebelii v roce 1775.

Vesnice si dlouho uchovala svůj zemědělský charakter. Zůstala bez průmyslového dělnictva, i když se půdy nedostávalo. Na počátku 20. stoletíse rozvíjela jen pomalu a první světová válka utlumila její hospodářský růst docela. Protože ve válečných letech zbyla v obci jen mizivá menšina mužů, byl dokonce rozpuštěn i požárnický sbor. K zlepšení místních poměrů došlo až ve dvacátých letech, kdy se drobným zemědělcům dostalo skromného přídělu z parcelace dobřenického velkostatku. 

Za fašistickéokupace zůstaly Osičky ušetřeny obětí na lidských životech.Od roku 1944 zbíhali ze zajateckých transportů sovětští vojáci, tvořili nenápadné skupinky a obyvatelstvo je skrývalo. Nešetřilo přitom potravinami ani léky. Protože obec leží ododál hlavní silnice, kudy před sovětskýmo tanky prchaly na západ zbytkySchornerovy armády, proběhly v Osičkách květnové revoluční dny v klidu. 

Před 2. světovou válkou zde místní akcionáři založili Družstevní sušárnu čekanky. Ta však byla v průběhu války uzavřena. V době družstevníhohospodaření se z ní stalo skladiště zrnin. V období reálného socialismuse obec stala součástí střediskové obce Lhota pod Libčany.

Po listopadové revoluci se obec opět osamostatnila. Díky tomu byly v průběhu následujících let zrekonstruovány inženýrské sítě - kabelový rozvod elektřiny, veřejné osvětlení, nová kanalizace, vodovod, plynofikace a čistírna odpadních vod.

V současné zástavbě obce se prolínají starší stavení s novými domy. Z občanské vybavenosti je zde sídlo obecního úřadu, veřejná knihovna s internetem a hřiště.

Ke kulturním hodnotám Osiček patří především nemovitá kulturní památka - socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724. Charakteristický obraz obce doplňuje zvonička.

V obci Osičky bylo k 1.1.2008 evidováno 129 trvale žijících obyvatel.

Poloha

přidat fotografie