Hradec (obec) [4878]

Obec Hradec se rozkládá na sever od Ledče nad Sázavou. Patří k ní osady Hamry, Kříže, Hořeslavsko, samoty na Úlehlích a hájenka u Svatého Huberta. V obci žije 240 obyvatel. Kdysi k Hradci patřila i blízká Horní Ledeč i s hradem a bývalým hotelem Koželužna. Hranici tvořila řeka Sázava a Pivovarský potok. První zpráva o Hradci je ze 14.srpna 1545, kdy si dala majitelka ledečského panství Markéta Ledečská z Říčan vložit své panství do Zemských desek. I když první listinné zprávy o Hradci jsou již ze 14.století, o Hořeslavsku například z roku 1357. Na ledečském panství byla roku 1654 pořízena berní rula a v ní je Hradec uváděn jako panský dvůr. Ve třicetileté válce, obdobně jako jinde v českých zemích, se zde značně snížil počet obyvatel. Počty obyvatel se měnily i po první a druhé světové válce. V roce 1947 žilo v Hradci 590občanů. V roce 1990 se osamostatnila obec Ostrov patřící dlouhá léta k Hradci. Obec má dobře vedenou kroniku s dokumentární přílohou, zaznamenávající obrazově vývoj v obci. V Hradci mají také na velmi dobré úrovni místní knihovnu. Byla opravena a nově vysvěcena kaplička v obci, od roku 2006 je vybavena automatickým zvoněním. Konají se v ní krátké pobožnosti a pravidelně májové. Opravena byla i kaplička u staré hradecké silnice ve směru k Horní Ledči. Pamětihodností je i kámen osazený v roce 1928 k desátému výročí vzniku samostatné Československé republiky.

Největšími podniky jsou firma Unimont a Hradecká společnost, obě zaměřené na zemní práce. V Hradci se snaží o zachování tradiční vesnické pospolitosti nejen pořádáním programů pro děti, karnevalu, zábav, hasiči pořádají každý rok zájezd a turnaj v malé kopané, účastní se každoročně okrskových soutěží s dobrým umístěním. Hokejisté se zapojují v turnajích v ledečské zimní hale.Obě mužstva se podílejí na zvelebování obce a obecní úřad jejich aktivity podporuje. V obci byl před válkou činný divadelní spolek. V bývalé hospodě u Pajerů byly nalezeny kulisy. Dnes jsou veřejně přístupné v zasedací místnosti obecního úřadu. Dokončena byla plynofikace, nové osvětlení. Obec je zásobována pitnou vodou z nového vodovodu s odradonovacím zařízením. Pozornost se věnuje místním komunikacím. V roce 2007 byla nově opravena cesta k hájence Sv.Huberta. Bylo vybudováno víceúčelové hřiště, opravena hasičská zbrojnice, stálou údržbu vyžadují i dva rybníky. Obec má v závěrečné fázi zpracován územní plán. V první řadě řeší kompletní rozvoj obce, možnosti individuální výstavby. Hradec je jedna z obcí překrásné posázavské krajiny obklopené hlubokými lesy, místy s bohatou historií a neméně zajímavým a pestrým současným životem.

Časté požáry v obci a okolí, ale i příprava civilní obrany v roce 1937 přispěly k založení sboru dobrovolných hasičů. Do spolku se přihlásilo 40 členů, z toho 12 činných. Prvním starostou hasičů se stal Josef Boudník a velitelem byl zvolen František Lebeda. Sbor dostal v roce 1939 motorovou stříkačku od firmy R. A. Smekal ze Slatiňan. Hasičskou zbrojnici si místní obyvatelé postavili v roce 1954. Tu znovu přestavěli až v roce 1965. Po celá léta činnosti přinášel sbor do obce kromě ochrany majetku i kulturní život. Jeho členové hráli divadlo, pořádali plesy a svou brigádnickou prací pomá- hali při rozvoji obce. Existence hasičů byla ohrožena v roce 1996. Hasiči však svůj spolek udrželi. Novým předsedou se stal Josef Kovář. Odbočka Masarykovy letecké ligy z Ledče nad Sázavou uspořádala v roce 1938 velký letecký den. Ten se konal na polích u kapličky v Horní Ledči. Pro zájemce byly pořádány vyhlídkové lety nad Ledčí. Předvedlo se i vojenské letectvo. Odvážnou akrobacii zde předváděl vojenský pilot nadporučík Novák. Leteckého dne se zúčastnilo velké množství lidí z širokého okolí. Přišel rok 1939 a s ním i okupace republiky a zřízení protektorátu. V roce 1945 válka skončila. Po únoru 1948 nastala další změna politické situace. Rolníci byli nuceni zakládat družstva. Jednotné zemědělské družstvo bylo v obci založeno 23. srpna 1957. Přes všechny potíže se udrželo a několikrát se sloučilo do větších celků. Tak došlo ke spojení JZD Hradec s JZD Ostrov v roce 1965, později pak ke spojení s JZD Vilémovice v roce 1973 a k následnému připojení JZD Pavlov. K největšímu slučování došlo v roce 1977. Všechna tato sloučená družstva se tehdy spojila s JZD Rudá hvězda v Cíhošti. Vedení se tak přesunulo do Cíhoště. Toto velké družstvo se rozpadlo v roce 1991. Obec se také dočkala v roce 1950 autobusového spojení. Linka dnes vede z Ledče do Leštiny a zpět. V té době měl Hradec 231 obyvatel. Započala další výstavba obce. Občané si svépomocí postavili budovu místního národního výboru. Provedli i výstavbu požární nádrže v roce 1976. Taje užívána i jako koupaliště. Sem se chodí koupat občané z celého okolí. V dalším roce dokončili výstavbu prodejny, která byla předána k užívání Jednotě. V bývalém hostinci na návsi pracovali zaměstnanci provozovny Okresního podniku Sázava. Zde se vyráběly součásti k různým strojům. Město Ledeč nad Sázavou požádalo vládu v roce 1923 o připojení Horní Ledče od Hradce k Ledči nad Sázavou. Tato žádost však byla vládou zamítnuta. K připojení Horní Ledče došlo až 3. února 1965. Od tohoto roku tak pod město Ledeč nad Sázavou patří nejen Horní Ledeč, ale i bývalý pivovar, část nábřeží pod hradem a hotel Koželužna. Občané byli z nadřízených míst přesvědčováni o prospěšnosti sloučení obce s Ledčí nad Sázavou. Vše bylo již připraveno, ale po „sametové revoluci" v roce 1989 bylo toto rozhodnutí zásluhou mladých lidí v obci zamítnuto. V roce 1991 začala v obci pracovat firma Hard s. r. o. V bývalé kovárně u Pajerů. Později tato firma zakoupila i bývalou hospodu. Vyráběla se zde ekologická zařízení. Používala i prostory po bývalých dílnách Cs. státních lesů. Firma zakoupila i bývalou provozovnu na sušení brambor v Pivovarském údolí a přestavěla ji pro účely firmy. Sem se také postupně v roce 1996 přestěhovala. Po nich si provozovnu v bývalé kovárně pronajala firma JPU Technik a opravuje zde vysokozdvižné vozíky. Bývalou hospodu má pronajatu firma UNIMON, která zajišťuje zemní práce. V současné době má obec Hradec a Horní Hradec dvě stě devatenáct obyvatel, kteří tu bsydlí v padesáti pěti domech.

Poloha

přidat fotografie