Horní Paseka (obec) [4877]

Do roku 1870 učil zdejší děti myslivecký mládenec Relich. Po zákazu jeho vyučování museli děti docházet do školy v Kališti. Po vzniku školy v Rejčkově měli děti docházet tam. Ty ale raději docházeli do zahradecké školy. Rodiče proto požádoli o zřízení školní expozitury přímo ve vsi. Žádost byla zamítnuta. Expozitura zde vznikla až v roce 1918. Pro tento účel byla pronajata místnost v domě č.p. 13 u Kluchů. Později pak děti docházely do školy v Rejčkově. Zdejší školní obec se skládala převážně ze samot. Děti museli chodit do rejčkovské školy přes velikou roklinu a potok, který když se rozvodnil, znemožňoval docházku do školy. Po zániku školy v Rejčkově docházeli do školy v Zahrádce. Po zrušení této školy, když byla Zahrádka zatopena, dojíždí děti do ledečských škol.

Zdejší lidé bývali velmi chudí. Políčka málo rodila, muži pomáhali v kamenolomech, lesích a dojížděli za sezónní prací na chmel a do cukrovarů.

Ke zdejší obci patří i samoty Ve Studénkách a V Chalupách. Ve Studénkách je několik stavení, převažnou část dnes tvoří chalupy pro rekreační účely. Známý zde byl rod Rojků. Jejich předchudce se vrátil z napoleanských válek a chvíli učil i v Kališti. Později dostal od vrchnosti kousek pozemku a postavil si zde hospodářské stavení. Měl dva syny. Jeden zde později hospodařil a druhý si postavil stavení v sousedství. V roce 1930 se sem přiženil František Vrána z Horních Pasek. Jeho otec tam dělal dlouhá léta starostu a tento rod zde žije dodnes. Blízko se nachází i velmi známé poutní místo Křižná studánka. Je vždy hojně navštěvována, zvláště o pouti.

Elektrický proud byl do obce zaveden až v roce 1962. Pro všechny to byl velký pokrok.

Pod obcí je známý lom u Jirsů. Lom otevřel v roce 1920 kameník z Ledče nad Sázavou Jaroslav Kranda. Jednalo se o jámový lom dlouhý dvacet metrů a hleboky pět metrů. Těžila se zde dvojslídná lipnická žula. Těžba ustala pouze za druhé světové války. Stabilně zde pracovali čtyři lidé, příležitostně i víc. Lom později odkoupil kameník František Jirsa ( 1913-1986 ). Postavil si po roce 1945 blízko lomu rodinný domek a založil si kamenickou živnost. Ta mu však byla po roce 1948 znárodněna. Sám musel pracovat v lomu u Kamenné Lhoty. Jednalo se o velmi zdatného kameníka s uměleckými sklony. Začal opět pracovat pro sebe, když to podmínky dovolily. Vytvořil řadu kamenných děl, mimo jiné i nahrubo opracoval sochu Jaroslava Haška v blízké Lipnici. Dnes v jeho práci pokračují dva vnukové.

Horní Paseka byla spolu se samotami Studénky a Hory připojena v roce 1971 pod Místní národní výbor v Rejčkově.

V roce 1957 bylo založeno ve vsi jednotné zemědělské družstvo. Do něho vstoupila velká část zemědělců. Po osmiletém živoření bylo družstvo v roce 1966 zrušeno. Část půdy byla vrácena původním majitelům, zbylá část předána Státnímu statku v Zahrádce. Podle rozhodnutí Okresního národního výboru v Havlíčkově Brodě byla veškerá půda v roce 1975 převedena pod Státní statek v Ledči nad Sázavou a tím zaniklo ve vsi soukromé hospodaření.

V roce 1976 došlo k připojení Rejčkova pod Obecní úřad v Dolním Městě. Spojení s okolním světem se uskutečnilo až stavbou silnice přes ves v roce 1984. Ta vedla z Koutů přes Horní Paseku do Rejčkova, s odbočkou kolem nového hřbitova ( postaven 1972 ) do Hor. Pro zdejší občany začal jezdit i autobusový spoj z Ledče nad Sázavou do Dolního Města. V akci „Z” byla postavena i autobusová čekárna.

Po nově nastalé situaci v roce 1990 se Horní Paseka osamostatnila a v lednu 1997 byla otevřena nově postavená budova obecního úřadu. Na tom měl velkou zásluhu bývalý starosta Adolf Janeček i dnešní starosta obce Josef Blažek.

Velký požár vznikl úderem blesku v červenci 1995. Uhodilo do stodoly u Zlatů, která přes rychlý zásah hasičů shořela do základů.

Součástí obce jsou také samoty - Zahrádka, Hory, Studénky, V Sukdolí a V Chalupách, ke kterým vedou částečně zpevněné komuninace.