Hněvkovice (obec) [4875]

Jihozápadně od Ledče nad Sázavou leží v nadmořské výšce 447 metrů obec Hněvkovice. Patří místní části: Nová Ves, Chotěměřice, Habrovčice, Zahájí, Štičí, Budeč a Velká Paseka. Žije zde přibližně 570 obyvatel. Obec Hněvkovice je nejstarší obcí na Ledečsku. První písemný doklad o ní je z roku 1262, kdy ji král Přemysl Otakar II. povýšil na tržní ves. Hněvkovice získaly všechna městská práva mimo práva hrdelního. Městskou správu ustanovil z pověření Přemysla Otakara II. rytíř Slávek z Ledče. Z tohoto roku pochází také první zmínka o farním kostele svatého Bartoloměje, postaveném na okrouhlém návrší u západního okraje vsi. Tento kostel patří mezi nejvýznamnější památky obce. Na jeho zdech byly objeveny gotické fresky, které byly v 90. letech minulého století zrestaurovány. Tyto malby jsou zahrnuty mezi významné památky České republiky. V minulosti byly venkovní zdi kostela natřeny bílou barvou a kostel byl vidět ze širokého okolí a Hněvkovice byly toho času nazývány Bílé Hněvkovice. Terén okolí kostela ukazuje pravděpodobně na zaniklé opevnění kostela. Cesta, která dnes vede před kostelem, je pozůstatkem bývalého příkopu, za kterým byla na místě dnešního sousedního přízemního domu postavena tvrz, kde sídlili scholastikové kapituly. Tvrz není písemně doložena, není ani známo, kdy zanikla. Novější tvrz stála nedaleko kostela, v severozápadní části dvora. V 17. století byla přeměněna na sýpku.

Ves patřila při svém vzniku pod Svatovítskou kapitulu na Pražském hradě. V roce 1372 zde vládl Jindřich Poklad, řečený Sak, pražský kanovník a arcibiskupský pokladník. Dalším majitelem byl pražský kanovník a děkan a svatého Jiljí Albrecht ze Žlutic. To bylo v roce 1378. posledním kanovníkem svatovítské kapituly byl Blažej Vlk ze Strážného.

Po skončení husitských válek v roce 1436 získal Hněvkovice spolu s okolními vsi Zahájí, Kounice, Chotěměřice a Budeč, od císaře Zikmunda Lucemburského, jako zástavu za žold pro své vojáky, Mikuláš Trčka z Lípy. Ten je připojil ke svému lipnickému panství. Rod Trčků měl ve svém vlastnictví Hněvkovice více jak sto let.

V roce 1549 prodali Trčkové z Lípy Hněvkovice spolu s okolními vsi Zahájí, Kounice, Chotěměřice, Štičí, Budeč, Žibřidovice, Habrovčice, Novou Ves a Čejtice za 1800 kop českých grošů ( x 60 = 108 000 českých grošů) Bedřich Lukaveckému z Lukavce.

Nový vlastník dal kolem roku 1550 v blízkosti kostela postavit novou tvrz. Tato tvrz je poprvé písemně doložena v roce 1574. Také tato tvrz svítila do dalekého okolí spolu s kostelem bílou barvou. Také tato skutečnost se pravděpodobně podílela na názvu Bílé Hněvkovice, který se používal ve druhé polovině šestnáctého století.

V roce 1572 zemřel Bedřich Lukavecký z Lukavce a zanechal po sobě čtyři syny: Tristrama, Jana, Adama a Mikuláše. Ti si majetek rozdělili. Adam dostal polovinu tvrze a statku, vsi Habrovčice, Štičí a část vsi Kožlí a Sechova. Druhou polovinu tvrze obdržel Mikuláš s vesnicemi Chotěměřice, Kounice, Nová Ves, Zahájí a Budeč. Oba své podíly postupně v roce 1580 a 1582 prodali bratrovi Tristramovi a švagrovi Jaroslavu Vchynskému z Vchynic. Noví majitelé Hněvkovic vše obratem prodali Jaroslavu Trčkovi z Lípy, který je připojil ke svému ledečskému panství.

Tímto prodejem a koupí se Hněvkovice dostali opět do rozsáhlého majetku rodu Trčků z Lípy. Zde zůstaly až do konfiskace jejich majetku v roce 1636. V písemných dokladech ledečského panství z této doby, tzn. v letech 1564 až 1587 a 1679 až 1680 uvádí rychta hněvkovická, pod kterou patřilo městečko Hněvkovice (miesteczko Hniewkowicze), Chotěměřice (Chotiemirzicze), Štičí (Sticzi) a Habrovčice (Habrowczicze).

Po konfiskaci připadly Hněvkovice královské komoře. Císař a král Ferdinand II. daroval Hněvkovice, Pertoltice, Vlastějovice, Laziště a Březinu za věrné a platně prokázané služby baronu Adriánovi z Enkefurtu. Dar byl potvrzen listinou podepsanou 5. června roku 1636 v Linci. V té době je hněvkovická tvrz připomínána naposledy. Později se už žádné zmínky o této tvrzi nevyskytují. Tento majitel Hněvkovice připojil ke svému statku Vlastějovice. Toto bylo patrně důvodem postupného úpadku Hněvkovic. Naše obec tak v této době postupně přicházela o městská práva a postupně klesla na obyčejnou vesnici.

Adrián prodal Vlastějovice a s nimi i Hněvkovice v roce 1650 radovi České koruny Janu Antonínovi z Losu a Losenthalu, původem z Tyrolska.

Hněvkovice dále měnily své majitele až do roku 1844. Nejvýznamnějším majitelem byla Barbora Věžníková, rozená Švihovská. Za doby, kdy Hněvkovice spravovala byl v roce 1710 pořízen seznam obyvatel Hněvkovice, ve kterém ale nebyli zachyceni lidé bez majetku a hlavně pozemků.

V roce 1716 byly Hněvkovice ve vlastnictví císařského rady knížete Jana Leopolda z Tratsonu a Falkenštejnu, který je připojil ke svému čerstvě založenému panství dolnokralovickému.

V roce 1844 se Hněvkovice dostaly do dražby, kde je koupil poslední majitel Vincent Vilém, kníže z Auerspergu. Jeho rodu zůstalo panství až do druhé světové války.

Po druhé světové válce se obec rozvíjela. Bylo zde založeno zemědělské družstvo, kde pracovala většina obyvatel. V 70. letech minulého století se v sousedství Hněvkovice začala budovat Vodní nádrž Švihov na řece Želivce. Tato nádrž slouží jako zásobárny pitné vody pro hlavní město. Již od minulosti zde také funguje škola, která dříve byla v budově, kde byla dříve kampelička (tzn. dnešní podoba banky). V roce 1975 se škola přestěhovala do nově postavené budovy a z dřívější školy je dnes pošta. V současné době navštěvují děti od první do páté třídy. V roce 1978 se postavila mateřská školka, obchod a budova, kde sídlilo v dřívější době zemědělské družstvo a v současné době je zde obecní úřad.

V Hněvkovicích funguje Tělovýchovná jednota SOKOL Hněvkovice, kde je oddíl fotbalistů (hraje okresní přebor) a hokejistů, myslivecké sdružení, svaz žen a sbor dobrovolných hasičů, kterým v letošním roce oslaví stoleté výročí od svého založení – patří mezi nejstarší sbory.

Poloha

přidat fotografie