Čachotín (obec) [4860]

Čachotín je středně velkou obcí zemědělského charakteru, tak jak tomu bylo v minulosti. Je tu 84 domů, z nichž 25 neslouží k bydlení, ale pouze k rekreačnímu využití. Obec si zachovala původní vesnickou zástavbu návsi. Tradiční je v obci „Vavřinecká pouť“, konaná druhou srpnovou neděli. Při ní nechybí pouťová zábava na venkovním tanečním parketu. Ve vsi nechybí ani budova hasičské zbrojnice, nově zrekonstruovaná budova, ve které sídlí od roku 2007 knihovna, hasičský spolek a dětský klub Všeználků. V roce 2008 byl ke stávající budově připojen společenský sál. V témže roce začala občanům znovu sloužit prodejna smíšeného zboží na návsi obce.

Čachotín je situován do zvlněné odlesněné krajiny, jejíž některé vrcholky dosahují výšky nad 590 m n. m. Největší z nich leží na západě od obce – Remonštangle (595 m n. m.) s rozhledem do krajiny – na jednu stranu je vidět Lipnice nad Sázavou, na druhou kostel v Havlíčkově Borové. Větší zalesněné plochy se rozprostírají asi 800 metrů od obce směrem na východ a západ. Na východě je zalesněný hřbet nad údolím Břevnického potoka s nejvyšší kótou 583 m n. m. severovýchodně od obce Čachotín. Na západě se od severu k jihovýchodu táhne zalesněný hřbet V Boučí s hájenkou „V Boučí“ a především s památným stromem „bukem v Boučí“ s obvodem úctyhodných 7,1 m a výškou 27 m, výškou i šířkou koruny 25 m a odhadnutým stářím 350 let. Památným stromem byl vyhlášen 12. 12. 1988. Strom vyniká svými rozměry a stavbou koruny, která je tvořena dvěma kosterními větvemi. Menší lesní celky a remízy jsou situovány poblíž okrajů větších lesních celků. Lesy jsou zpravidla hospodářské s dominantním zastoupením smrku.

Historie

Čachotín je vsí starou, je již doložen v roce 1352, kdy zde byla plebánie Czachotin. Dokazuje to záznam v soupisu pražské arcidiecéze, který zpracoval pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Roku 1392 je obec uvedena pod německým jménem „Schachelsdorf“, o několik let později (roku 1407) je doložen pohan Záhorka de Czachotina, 1521 Jan na Horní Krupé a Šechotíně. V polovině 16. století ves příslušela ke zboží hradu Ronovce, později k tvrzi v Krupé. V zemských deskách je vedena jako „ves Cžachotinie“. Roku 1572 při dělení rodového majetku dostal Čachotín jako svůj díl Václav Haugvic z Biskupic. Ves však brzy prodal, roku 1575, Ludmile Haugvicové z Lichtenburka a na Krupé. Dalšími majiteli se na dlouhá desetiletí, i když s přestávkami, stali Bechyňové z Lažan. Od roku 1588 patřil Čachotín k Rozsochatci, a to až do roku 1848. Od roku 1843 se používá název, který je běžný dodnes. Jméno vesnice vzniklo příponou -ín z osobního jména Čachota a znamenalo Čachotův dvůr.

Roku 1620 byla v obci zrušena fara a Čachotín byl na dlouhou dobu přifařen k chotěbořské farnosti. Teprve koncem 18. století (1788) zde byla zřízena lokalie, v 19. století (1845) opět fara.

Farní ves Čachotín bývala zemědělskou vsí, s rozlohou 630 hektarů. Koncem 19. století se většina ze 475 obyvatel (v 63 domech) zabývala rolnictvím. Kromě fary s kostelem sv. Vavřince zde bývala dvoutřídní obecná škola, původně byla založena jako jednotřídní v roce 1788, na dvě třídy se rozšířila v roce 1877 a měla vlastní budovu. Ke kostelu sv. Vavřince byly přifařeny kromě Čachotína se samotou Boučí i další obce – Jilem s hutí sv. Josefa, Rankov, Rozsochatec se dvorem a Škvořetín. Celkem čítala farnost 1679 katolíků. Patronem kostela sv. Vavřince byl tehdy dr. Otto Metall, majitel velkostatku v Rozsochatci. Nejbližší pošta s telegrafním úřadem byla v Chotěboři, stejně tak okresní úřad a soud, spojení se světem zajišťoval vlak, nedaleká železniční zastávka byla v Rozsochatci, vzdáleném 3,8 km.

Za první republiky klesl počet obyvatel Čachotína na 398 (vedeno 67 domů), s převážně katolickým vyznáním, 17 se jich hlásilo k židovské víře. V obci byla Kampelička a elektrické družstvo. Do dnešní doby počet obyvatel v obci trvale klesal.

Uprostřed obce v parčíku je pomník věnovaný „obětem světové války 1914-1918″. Je zde jmenovitě uvedeno deset čachotínských spoluobčanů, kteří se nevrátili z této války. Ještě jeden pomník v obci se týká I. světové války. Je níž, pod návsí, a připomíná slavného rodáka Josefa Sobotku. Legionáře, který byl popraven Rakušáky koncem první světové války v Itálii. Po válce byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy a pietně uloženy. Pohřbu se tehdy zúčastnil prezident Masaryk, členové vlády i zástupci spojeneckých armád. Pamětní deska na jeho rodném domě byla Sobotkovi odhalena v roce 1922, za války však byla odstraněna, obnovena v roce 1972 zásluhou J. Tichého.

Další významný rodák byl poslanec zemského sněmu za Rakousko-Uhersko, a později senátor, rolník v Čachotíně a dlouholetý starosta obce Josef Adam. Je pohřben na novém hřbitově na kopečku za vsí. U silnice za novým hřbitovem je starý litinový křížek s kamenným podstavcem a se stromem, viditelný daleko do kraje jako ukazatel cest. Na druhou stranu, směrem na Rozsochatec, asi 2 km za obcí, je u silnice další, opravený křížek, pod korunami dvou stromů.

Poloha

přidat fotografie