Bojenice (část obce) [47621]

Původně snad ves lidí Bojanových. První zpráva o ní pochází z r. 1218 (Boienicz), kdy ji král Přemysl Otakar I. přepustil Milevskému klášteru. U něj zůstala snad až do husitských válek. V 15. století patřily Bojenice Rožmberkům, v 16. století Švamberkům a Svatkovským z Dobrohoště (v erbu měli tatarskou čepici) a od r. 1610 Lipovským z Lipovic. V r. 1623 koupila Bojenice jezuitská kolej u sv. Klimenta v Praze a připojila je k bernartickému statku. V polovině 17. století bylo ve vsi 6 gruntů a 3 ležely ladem, z 8 chalup byly 4 pusté. Ve vsi žilo 33 lidí a při bojenickém dvoru 6 osob. V polovině 18. století ze 14 zemědělců byli 4 chalupníci (do 4,3 ha orné půdy), 1 hospodář (do 8,6 ha), 8 sedláků a 1 velký sedlák. Hospodařili na 140 ha polí a 52 ha pastvin. Tehdejší robota: 10 poddaných s volským dvojspřežím, 9 sedláků a 4 chalupníci ruční, všichni po 148 dnech v roce. Nejvíce obyvatel měla ves v r. 1880 (324).

V r. 1792 se v Bojenicích narodil František Josef Sláma, vlastenecký kněz, bojovník za práva českého národa a za český jazyk, spisovatel. Zemřel v r. 1844.

V sobotu 14. května 2011 se konala u příležitosti otevření nově zrekonstruované kapličky Neposkvrněného početí Panny Marie májová bohoslužba.
Bernartický farář Zdeněk Vágner posvětil veškeré nové vnitřní zařízení kapličky. Dřevěnou sochu Panny Marie, dva obrazy Ježíše Krista, nová okna, oltář, který po stranách zdobí kované lilie a novou kamennou podlahu. Také malba na stěnách a stropu jsou nové. Zde je ve čtyřech rozích na stromech znázorněno čtvero ročních období. Směrem k obloze se vypíná dvanáct sloupů, propojených oblouky, znázorňujících jednotlivé měsíce. Obloha vyobrazuje jeden den od svítání do soumraku a východu první hvězdy. Všechno toto nové zařízení ve svém volném čase vytvářel po dobu šesti měsíců bojenický občan, amatérský umělec Aleš Kroupa.

Poloha

přidat fotografie