Údraž (část obce) [47585]

Údraž je vesnice, část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek. Obec leží asi 3 km vzdušnou čarou severně od Albrechtic, při silnici na Jehnědno a Chřešťovice. Ve 13. století podle zápisů v zemských deskách zde byly dvě tvrze - dolní podle pověsti v místech čp. 13. Snad také v obci existoval pivovar. Horní tvrz, původně gotická, renesančně přestavěná, renesanční místnost s pozoruhodnou tzv. neckovou klenbou, zdobenou štukovými hřebínky, je v patře za jediným jižním oknem. Tuto fázi stavby můžeme datovat do druhé poloviny 16. století. Objekt později adaptován na sýpku. Zachována ještě renesanční cihlová dlažba. Na vnějších jižních nárožích malovaná iluzivní bosáž. Nejstarší zpráva o osadě je až z druhé poloviny 15. století a zmiňuje se o jakémsi plenění, při kterém byl zdejším lidem pobrán dobytek. S ohledem na to, že ve vsi nebyl kostel nelze zjistit, jak dlouho před tím již mohla vesnice existovat. Dle nepřímých náznaků první sídlo - tvrz vzniklo zřejmě v Údraži někdy před rokem 1505. Nejstarší zpráva o osadě je až ze 2. poloviny 15. století (z r. 1459) – a zmiňuje se o jakémsi plenění, při klérem byl zdejším lidem pobrán dobytek. Vladykové Baroch a Dušek, kteří se roce 1472 a 1488 psali z Údraže, tehdy snad ani osadu nedrželi. Bartoloměj, neboli Bareš, z Údraže vlastnil manský dvůr v Klukách a je znám z r. 1484, kdy zapsal svému synu Janovi dluh 5 kop. Teprve o několik let později již s jistotou víme, že se Údraž dostala do majetku vladyků z Kestřan, kteří se potom, až do vymření rodové větve, psali Údražští z Kestřan. Jejich řadu počínají Ctibor a jeho bratr Bohuněk z Kestřan a v Údraži, známí z písemných pramenů k r. 1505, 1515; ale v r. 1517 se Ctibor uvádí seděním v Humprechticích. Od Oldřicha Radkovce z Mirovic koupil ves Pálčice. Tehdy patrně vlastnil pouze díl Údraže, protože nějaký jiný díl držel Mikuláš Rendl z Úšavy, který je v tituláři z r. 1534 uváděn jako pán na Údraži. Týž titulář připomíná Ctibora staršího a vedle něho Ctibora mladšího z Kestřan, syna Bohuňka. Tento Ctibor mladší přiznal na úřadě zemských desek roku 1543, že drží po otci tvrz Údraž, dvůr poplužní s poplužím a celou ves. Dále se připomíná jako účastník zemských sněmů i jako svědek na smluvních listinách svých sousedů. V roce 1570 prodal v Údraži dva dvory – zvané Martinovský a Janatovský Petru Vokovi z Rožmberka. Roku 1579 připlatil panu Kryštofovi ze Švamberka 550 kop gr. míš. na tehdy již pustou ves Pálčici a získal ji od něho dědičně. Nedlouho po r. 1585 zemřel a bych pochován v Albrechticích. Pamětihodnosti: kaple se zvoničkou zasvěcená Panně Marii Lurdské, kříž rodiny Hanusovy, památník obětem první světové války, tvrz u čp. 1. Údraž je také název katastrálního území o rozloze 10,64 km2.

Poloha

přidat fotografie