Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Plzeňský kraj » okres Plzeň-jih » rozhledna » Štěpánka - Zemětice (rozhledna)

Štěpánka - Zemětice (rozhledna) [47494]



Umístění

Vyhlídková věž je stavbou solitérního charakteru na nezastavěném vrcholku cca. 0,5 km od sídelního útvaru Chalupy (obec Zemětice) západním směrem. V území obce Zemětice – místní část Chalupy na mírném vršku nad oběma sídly, pomístní název „na Prantu“ (nejspíše počeštěný „Brant“ – z něm: milíř, starší název z pozemkových map „na Brantu“ ležící „nad Poraženým lesem“)

Výhled do krajiny

Ze severních zalesněných pahorků Plzeňské vrchoviny je jihovýchodním směrem rozhled k obci Merklínu k Jahodovému vrchu a Paní hoře, jižním směrem přes Švihovskou vysočinu s vrchy Tuhošt, Běleč, Bělýšov, Doubrava a Velký Bítov k dominantnímu Srnčímu vrchu v popředí nad obcí Ptenín a dále jihozápadním směrem podhůří Šumavy s hřebenovou partií Želivského vrchu, Prenetu, Můstku a Pancíře západním směrem a za vrchem Velký Ostrý je zbytek pohoří Śumavy a Českého lesa zakrýváno západním směrem - blíže ležící vrchovinou nad Holýšovem, tímto směrem je vidět i kostelík a několikstřech v Bukové. Západně až severozápadně je z nejvyššího vrcholku věže nad ochozem vydět vrcholky Českého Lesa. Obklopení lesy a viditelné minimum vesnic minimalizuje světelný smog.

Architektonické řešení vyhlídkové věže

Vyhlídková věž architektonicky a výtvarně připomíná repliku obrané věže. Rozhledna představuje svou podobou základní znaky prvotních obraných věží, hraniční opevnění - Limes, vychází ze starověkých, až středověkých stavebních postupů obranných věží. Kolem věže bude upraven terén z kterého bude přístup do 2. patra po venkovním schodišti. Stavební postupy a materiály jsou na rozhledně použity moderní, bez snahy dodržovat historické technologie (finanční a časové hledisko).

Historické osídlení bylo v tomto regionu prokázáno již od nepaměti (naleziště mohyl u Čelákov), území je spojeno s ketly a následně slovany, jejich působení dalo vzniknout základní sídelní struktuře. Keltové a slované udržovali již v době před naším letopočtem čilí obchodní styk s nejvýznamějším imperiem své doby s Římany - v tomto území není archeologicky prokázán jejich dlouhodobější pobyt, avšak na území Čech a zejména na jižní Moravě se římské tábory a opevnění dle archeologických nalezišť prokazatelně nacházelo stejně jako v lokalitách v né příliš vzdáleném Německu, kde je dochována hraniční linie - Limes. V území obydleném Kelty, Slovany a Germány docházelo v průběhu věků od starověku k čilému obchodnímu styku a ovlivnění kultury mezi Římskou říší a tímto původním obyvatelstvem.

Podobné stavby (obrané věže) jsou stavěny i v raném středověku v hradištích a tvrzích i po úpadku Římské říše, později se stávali jádrem středověkých tvrzí a hradů, než mnohé z nich doznali současné podoby, nebo došlo k jejich zániku, známe je pak jen z archeologických nalezišť, či upadli do zapomění.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)