Zliv (město) [4695]

Asi v první polovině prvního tisíciletí našeho letopočtu byla Zliv osídlena slovanským obyvatelstvem. Podle archeologických výzkumů byla slovanská sídla postavena ve velmi těsné blízkosti mnohem starších chat z doby germánského osídlení. Zaměstnávali se zemědělstvím, byli i řemeslníky jak dokládají nálezy slovanské keramiky z 10. až 12. století. V této době mělo zlivské sídliště přirozenou spojitost s hradem v Netolicích, neboť ten byl správním, hospodářským a vojenským střediskem pro širší okolí. Hlavní zemské stezky Zliv míjely, na pozdějších kartografických vyobrazeních je zakreslena cesta, která směřovala od Týna nad Vltavou na jih kolem dnešní Zlivi k pomeznímu hvozdu. Osídlení Zlivi v 11. století je doloženo tzv. zlivským pokladem.

Při úpravě terénu po zbourané usedlosti naproti hotelu Racek byl nalezen v roce 1974 poklad denárů z doby panování knížete Oldřicha (1012 - 1034). Nález je složen z jediného typu mincí - stříbrného denáru z poslední ražby knížete Oldřicha kolem roku 1030. To zcela vylučuje možnost dlouhodobého spoření a připouští jejich jednorázový zisk. Odborníci se při zpracování nálezu 129 denárů domnívají, že nález souvisí s existencí feudálního dvorce ve Zlivi. Zatím to nedokladuje žádný písemný pramen.

Nejstarší bezpečná písemná zmínka o Zlivi je totiž až z roku 1409. V popravčí knize pánů z Rožmberka je na straně 56 zápis Pravenie Přibíkovo ze Žabovřesk na mukách, kdy se Přibík 18. 3. přiznal: ..... It. ukradli jsme Václavovi ze Zlivě dva koně .... It. ukradli jsme Janovi z Česnovic krávu .... V nedávné době se dostal do pražské univerzitní knihovny rukopis z rakouského kláštera v Admontě se zápisem, kde se uvádí jakýsi "Hermanus de Slyben" a s touto podobou se setkáváme v českobudějovickém listináři "Paralmus de Sliben-genitus Hermanni de Sliben" k roku 1380. Pravděpodobně může jít o Zliv. V latinském textu inkvizičních protokolů z roku 1338 při výslechu v klášteře v Českých Budějovicích se objevuje název Slyuen (....iudici et iudicisse de Slyuen, qui fuerant suspecti de heresi ...), což mohla být latinská podoba názvu Zliv.

Zliv byla poddanskou vesnicí a příslušela k hradu Hluboká. Zprávy o hlubockých vsích pocházejí z roku 1490, kdy Zliv a Mydlovary patřily pod rychtářství purkarecké. Tehdy bylo ve Zlivi 16 osedlých a krčma, z níž platil v masopustu rychtář 5 gr. V urbáři se můžeme poprvé setkat se jmény zlivských hospodářů, jejich povinnostmi a robotou.

Hlubocké panství bylo dáváno panovníkem jako zástava za půjčky, proto často střídalo své držitele. Drželi je Rožmberkové, Lobkovicové, Pernštejnští. Vilém z Pernštejna osvobodil roku 1496 poddanské vesnice od odúmrtí . Po Pernštejnských přechází hlubocké panství na Ondřeje Ungnáda ze Suneku. Ten hleděl zvyšovat své příjmy z panství, uděloval řadu privilegií, zřizoval pivovary a založil dvůr Vondrov.

Roku 1562 koupil Hlubokou od císaře Ferdinanda za 115 tisíc kop grošů Jáchym z Hradce. V prosinci 1565 však utonul v Dunaji na válečném tažení proti Turkům a vlády se ujal Adam z Hradce. Za jeho panování došlo ke vzpouře na Blatech. Poddaní žádají krále o ochranu nad sirotčími penězi a právo od úmrti. Konečný boj o sirotčí autonomii začal krátce po roce 1570. Důvodem vzpoury bylo hrubé omezení sirotčí autonomie. Za účelem získání hotových peněz pod pravomocnost vrchnosti a násilné sehnání olešnických sedláků z jejich statků s cílem zřídit panský dvůr v Olešníku.

Konečný boj o sirotčí autonomii začal krátce po roce 1570. Důvodem vzpoury bylo hrubé omezení sirotčí autonomie. Za účelem získání hotových peněz pod pravomocnost vrchnosti a násilné sehnání olešnických sedláků z jejich statků s cílem zřídit panský dvůr v Olešníku.

Před rokem 1592 byl na hlubockém panství pořízen nový urbář. Zliv v té době patřila k rychtě v Olešníku. Poprvé jsou uvedena i příjmení zlivských hospodářů. V tomto urbáři je ve Zlivi uvedeno 23 osedlých - 18 sedláků a 5 chalupníků.

Koncem 16. století bylo veškeré obyvatelstvo (až na 4 osoby v Čejkovicích) podobojí. Svědčí o tom list podepsaný všemi osadníky, tedy i zlivskými a zaslaný Adamovi z Hradce, nejvyššímu kancléři českému, aby do Pištína ustanovil kněze, "kterýž by podle zvyklosti Tělem a Krví Páně podobojí způsobú nám posluhoval".

Jáchym Oldřich z Hradce nemohl pro převzaté dluhy po otci všechna panství udržet, proto Hlubokou prodal roku 1598 Bohuslavu Malovcovi z Malovic a na Dřítni. Jeho synové si majetek rozdělili a postavili se do řad české stavovské opozice proti Ferdinandovi II. Počátek třicetileté války dolehl těžce na vesnice hlubockého panství. Budějovičtí měšťané, většinou katolíci a Němci, udržovali spojení s Vídní. České stavovské vojsko oblehlo Budějovice a obsadilo okolní vesnice. Obyvatelé vesnic nesmírně trpěli, protože vojsko bylo špatně zásobováno a také mu byl špatně vyplácen žold.

Na pomoc stavovským vojákům táhlo od Plzně Mansfeldovo vojsko. Císařské vojsko pod vedením generála Buquoye vyrazilo přes Munice a Zliv k Záblatí. Obchvatným manévrem se podařilo Mansfelda vlákat do pasti a připravit mu u Záblatí zdrcující porážku. Stavovské vojsko ztratilo za jediný den 9.6.1619 tři tisíce mužů, z nichž 1200 bylo pobito. Císařské vojsko pak okolní vesnice téměř zničilo. Ani později nebyli obyvatelé uchráněni válečných běd. V roce 1648 došlo k bojové šarvátce mezi oddíly švédského a habsburského vojska na hrázi Bezdreva blízko Zlivi.

Tereziánský katastr z druhé poloviny 18. století uvádí ve Zlivi 10 hospodářů nad 60 strychů, 7 nad 30 strychů a menší hospodářství, celkem 21 hospodářů. Od roku 1814 měla Zliv opět samostatnou rychtu a rychtářem byl Bartoloměj Beneš, sedlák ze statku č. 6.

Druhá polovina 19. století je ve znamení rozvoje Zlivi. Hodně k tomu pomohla stavba železniční trati České Budějovice - Plzeň, i když ke zřízení zastávky ve Zlivi došlo až v roce 1883 u silnice ze Zlivi do Pištína. Postavení schwarzenberské továrny na šamotové zboží dalo podnět ke zřízení železniční stanice, která byla od roku 1892 trvale obsazena výpravčími a rozšířena o třetí kolej. Byla zřízena pošta, telegraf a v roce 1890 škola.

Poloha

přidat fotografie