Socha sv. Jana Nepomuckého - Obořiště (socha) [46377]

Socha, orientovaná čelem k J, je umístěna na sev. okraji nástupního prostranství před vých. průčelím kostela sv. Josefa u ohradní zdi bývalé paulínské klášterní zahrady napravo od brány pod košatou lípou (druhá symetricky z druhé strany díla vysazená lípa byla již před léty poražena). Vlastní skulptura světce v doprovodu dvou andílků, vysoká asi 1,75 m, je zhotovena z jemnozrnného světlešedého mírně nažloutlého pískovce. Sochařská kompozice spočívá na cca 1,6 m vysokém žulovém podstavci, celková výška díla je asi 3,3 - 3,5 m. Poněkud atypický, značně široký a masivní pilířový podstavec oválného půdorysu, kónicky se vzhůru zužující a lehce v obrysu konkávně projmutý, připomíná svojí formou zvon. Plynulý oválný obvod podstavce je v pravidelných intervalech přerušen čtyřmi předstupujícími nárožními pilastry, prohnutými shodně s dříkem pilíře. Podstavec, rozčleněný do třech klasických částí, má dole odsazený nízký sokl a patku profilovanou dvěma oblounky a výžlabkem mezi nimi. Na stěnách dříku mezi pilastry jsou rytá obdélná zrcadla s čtvrtkruhově vykrojenými rohy, pouze zadní sev. strana je hladká. V zrcadle na čelní již. straně je rytý, dnes již zčásti nečitelný nápis s chronogramem 1741 (jeho přepis uvádí Podlaha, 1901, s. 76).

Podstavec je završen široce přesahující římsovitě profilovanou hlavicí. Vyztužující pilastry mají stejnou profilaci s podstavcem a byly původně patrně zakončeny volutkami, zavíjejícími se pod hlavicí. Dnes jsou zde naznačeny jen drobné hranolové hlavice. Socha stojí na vlastním nízkém monolitickém soklu téhož tvaru jako spodní podstavec. Esovitě výrazně v prostoru prohnutá postava, vyvinutá v důsledném kontrapostu, představuje typickou barokní pyramidální kompozici. Světec klečí levou nohou na obláčku, pravá noha je silně pokrčena v koleni. Sv. Jan je oblečen zcela tradičně do kleriky, rochety lemované krajkou a dlouhé kanovnické almuce, sahající až pod pás. Drapérie šatu splývá v jednoduchých táhlých zvlněných paralelních záhybech, svrchní almuce vytváří před šíhlým tělem v oblasti pasu široký zastíněný výklenek. Nepokrytá hlava s dlouhými vlnivými vlasy a lehce pootevřenými ústy je natočena pohledově doprava k malému vznášejícímu se andílku, který přináší krucifix (dnes jen fragment kříže). Světec levou, dnes ulomenou rukou asi objímal andílka kolem ramen, pravou ruku klade na prsa. Vlevo dole u Janových nohou stojí druhý andílek bez hlavy, který držel pravděpodobně dnes ztracenou mučednickou palmu. Oba andílci jsou přioděni skrovnými pláštíky, přehozenými přes rameno a ovinutými kolem beder.

Poloha

přidat fotografie