Hůry (obec) [4632]

O vesnici Hůrách je sice zmínka již roku 1350, ale skutečný vznik není znám. Vznikla zřejmě v době, kdy vesnice dostávaly jména buď podle různého vzhledu krajiny, nebo dle zaměstnání obyvatelstva. První záznam je z roku 1378, kdy Karel IV. zastavil obec Janu z Leuchtenburku. Má podobu obdélníka a její nadmořská výška činí 510 m. Původně se jmenovala "Německé Hory", čítala šest zemanských statků a jeden svobodnický. Obyvatelé se živili zemědělstvím. Postupem času rostla a přibylo mnoho chalup a domů. Zemanům byli přidělováni k obdě­lávání půdy pracovníci, z nichž pak část byla odvádě­na k panství hlubockému. Za třicetileté války roku 1618 nastal velký úpadek hospodářského, sociálního a národního života, neboť obcí protáhla vojska. Selské usedlosti byly vypáleny a pole zarůstala býlím. Opuštěné usedlosti byly postupně obsazovány novými usedlíky a po jejich obnově musela část pracovat na hlubockém panství. Hospodaření poddaných nebylo trvalého rázu. Hospodařil-li špatně, vrchnost mu chalupu odebrala a dala jí do užívání jinému. Dělo se tak i za jiné přestupky, třeba za polní a lesní pych nebo pytlačení. Poddaní museli pracovat na polích, lesích a cestách, které příslušely hlubockému panství. Robota se dělila na robotu potahem, ruční a naturální. Robota potahem (koně neb voli) byla nejednotná a závisela na libovůli šlechty. S jednospřežním byla později stanovena na 3 dni v týdnu a mohla trvati celý rok, Robota ruční, zvaná pěší, byla též různá. Sedláci ji měli určenou od sv.Jana Nepomuckého do sv.Václava, dva dni v týdnu a chalupníci jeden den v týdnu po celý rok. O odvodu roboty naturální není zmínka. Jednalo se o výtěžek s polí a zvířat. Pozemkové knihy byly tehdy trojí:  1. Panské, kde byl zapsán veškerý vrchnostensky majetek. 2. Selské, kde byly zapsány majetky selských usedlostí a chalup, půda byla nedělitelná a rozdělení bylo možné jen se souhlasem vrchnosti. 3. Svobodnické, ve kterých byl vtělen majetek svobodných statků, které nepodléhaly vrchnosti ani robotě. Od roku 1788 je možno částečně sledovat vzdělávání obyvatelstva po zřízení obecné školy v Libniči.  Obecná škola se tehdy navštěvovala do 12ti let. Měšťanská škola byla pouze v Českých Budějovicích, do které v té době nebyly děti posílány. Teprve po roce 1920 již více než polovina dětí navštěvovala zřízenou měšťanskou školu v Rudolfově. Gymnasium, reálku a učitelský ústav v Českých Budějovicích navštěvovali žáci z Hůr od roku 1910. Obec se postupně rozrůstala a roku 1890 měla již 69 domků a 438 obyvatel. V roce 1920 74 domků a 464 obyvatel. V roce 1928 bylo zavedeno autobusové spojení České Budějovice - Úsilné - Hůry - Libnič a zpět koncesovanou firmou Vojtěch Rampas z Českých Budějovice. Po roce 1946 toto spojení nahraženo Čs.st.autom.dopravou. Jinak bylo spojení do Čes.Budějovic autobusem od hůrského kříže neb z Rudolfova. V roce 1947 bylo zavedeno trolejbusové spojení z Rudolfova do Českých Budějovic každých 12 minut za poplatek 0,60 Kčs. Toto spojení uvítali u nás občané, poněvadž měli možnost rychlého spojení z Č.Budějovicemi. Před druhou světovou válkou byly v obci čtyři politické strany: agrární, socialistická, lidová a sociál. demokratická. Všechny tyto strany byly zastoupeny v obecním zastupitelstvu. Při těchto politických stranách vznikly sdružení mládeže, mimo stranu soc.demokratickou. Současně se také ustavila Národní jednota pošumavská. Všechna sdružení vyvíjela divadelní činnost, pořádala taneční zábavy, dožínky a posvícení, takže v obci byla každý měsíc nějaká kulturní činnost. V roce 1943 byla veškerá činnost kulturní Němci zakázána. Další kulturní činnost byla započata znovu v roce 1946, avšak v malém měřítku, neboť mladí lidé po osvobození republiky se z větší části vystěhovali do vysídlených oblastí.

Poloha

přidat fotografie