Pouzdřany (obec) [4527]

Pouzdřany leží v jihovýchodním cípu České republiky, 13 km od města Hustopeče u Brna, kde je umístěn sjezd z dálnice Brno - Bratislava. Obcí prochází železniční trať ve směru Brno - Břeclav, je zde zřízena zastávka.

Pouzdřany jsou zemědělskou, vinařskou obcí, leží na levém břehu řeky Svratky, nad soutokem Svratky s Jihlavkou, v nadmoršké výšce 176m. Nejvyšším vrcholem v katastru obce jsou Kolby (308 m). Severní a jižní okraj obce je položen výše, střed leží v kotlině mezi Kolbami a Starou horou na severním okraji obce a Leitnami, táhlým hřbetem stoupajícím v jižní části vsi.

Obec má 789 obyvatel, přitom nejvíce jich měla v roce 1850 - více než dvanást set. Od té doby ale počet obyvatel Pouzdřan klesá. Katastrální výměra je 1350 ha, počet domů pak 270. V novodobé historii obce se začíná znovu rozvíjet společenský a spolkový život. O ten pečují zejména myslivci, dobrovolní hasicči a TJ Sokol. Sbor pro občanské záležitosti pořádá výstavy a varhanní koncerty v kostele sv. Mikuláše

Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1244, kdy 12. února vydává český král Václav I. listinu, v níž potvrzuje, že nově založený herburský klášter v Brně dostává z majetku Ondřeje Černého vinici v Pouzdřanech. Obec několikrát měnila svůj název: rok 1244 Pauzrams, 1252 Puzdram, 1291 Pausram, 1374-1382 Pausrams, 1414 Pawsrams, 1587 Pausram, Pouzdřani, 1900 Pouzdřany.

V polovině 13. století ves náležela Bočkovi z Obřan, později dolnokounickému klášteru, který ji roku 1291 prodal Jindřichovi z Lichtenštejna. Počátkem 14. století ji vlastnili páni z Lipé a od roku 1368 ji přejal Mikuláš Dítě, jenž se psal z Pouzdřan. Dále byla ves rozdělena mezi dva držitele z Lichtenštejna. Na Pouzdřanech pak páni Lichtenštejna seděli do roku 1556, kdy je koupil Ambrož z Ottersdorfa a ten obci udělil práva na vysazování vinohradu, zavedení vody potrubím do obecní kašny, právo na obecní dům aj. V roce 1575 udělil císař Maxmilián manský statek pouzdřanský Fridrichu z Žerotína na Židlochovicích. Na jeho žádost byla obec roku 1581 povýšena císařem Rudolfem II. na městečko. V letech 1597-1608 trpěly Pouzdřany průchody vojsk. Za třicetileté války městečko doznalo velkých škod, zvláště v roce 1663, kdy bylo mnoho obyvatel pobito a městečko téměř zničeno ohněm.

Od roku 1538 zde žili novokřtěnci, kteří měli dům se zahradami, valchu, brusírnu, koželužnu a lázeň, již rádi užívali šlechtici. Roku 1601 čísař Rudolf II., rozkázal stavům, kterým hrozil nemilostí, aby novokřtěnce vypudily. Po bitvě na Bílé hoře, v roce 1621, se na mikulovské panství dostali Ditrichschteini, což mělo za následek odchod části české šlechty.

V pozdější době byla přestavěna fara, barokizován interiér kostela, instalovány dvě sochy sv. Jana Nepomuckého a postavena kaple sv. Rozálie.

V obci žila převážná většina obyvatel německého původu a byla zde německá i česká škola. Okupace v roce 1939 pak smíšenému obyvatelstvu přinesla nemalé problémy. Od fašismu byla obec osvobozena 16. dubna 1945.

Podle písemných záznamů existovala v městečku škola už na konci 16. století. Dnešní školní budova byla postavena v roce 1865. Je zde umístěn nižší stupeň základní školy, kam chodí také děti z okolních obcí. V letech 1928-1938 zde byla péčí české menšiny otevřena také česká menšinová škola.

22. září 1991 byl v Pouzdřanech odhalen památník amerického pilota Freda Clifgarda, který zde tragicky zahynul v roce 1945.

Poloha

přidat fotografie