Hrušky (obec) [4500]

Obec Hrušky (německy Birnbaum) se nachází 8 km severovýchodně od Břeclavi v rovinaté, jen místy zvlněné krajině v nadmořské výšce 175 m. Geomorfologicky je celý katastr obce součástí Dolnomoravského úvalu, který tvoří severní polovinu Vídeňské pánve. Poměrně málo jsou zastoupeny vodní plochy. Jihovýchodním okrajem obce protéká Svodnice II, z vodních nádrží je největší rybník na Zahajce. Klima je zde teplé a velmi suché, s průměrnou roční teplotou 9,5°C a ročním úhrnem srážek 538 mm. Jedna z výhod obce spočívá v její výjimečné dopravní obslužnosti, leží na hlavním tahu Rakousko – Česko – Polsko a 4 km od dálniční komunikace Praha – Bratislava.

Obec se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1368, kdy náležela k týneckému panství. Spolu s ním se Hrušky v 15. století dostaly k panství břeclavskému, které v roce 1638 koupili Lichtenštejnové a v jejichž držení vesnice zůstala až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 byla obec začleněna do soudního okresu Břeclav a hejtmanstvím náležela Hustopečím, v letech 1850 - 1855 a poté v letech 1868 - 1948 byla součástí hejtmanství, později okresu Hodonín. Pod nově vytvořený správní okres Břeclav připadly Hrušky roku 1949. Na znamení své vlastní správy měla obec i svou pečeť. Dochovala se pečeť s vyznačeným rokem 1622. Má kulatý tvar, v pečetním poli stojí hrušeň se čtyřmi větvemi, na jejichž koncích jsou plody, na levé větvi visí hrozen. Vedle stromu, po stranách heraldicky vpravo leží kosíř a vlevo srp, oba střenkou dolů a hrotem ven.

Osou celého osídlení je komunikace, podél níž byla rozložena selská stavení. Podle tohoto půdorysu lze usuzovat, že Hrušky jsou vesnicí kolonizační, založenou někdy na počátku 13. století. Její obyvatelstvo bylo stíháno válečnými útrapami středověku i novověku, neboť blízkost uherské hranice a otevřenost krajiny neskýtala místnímu obyvatelstvu mnoho příležitostí k záchraně před častými válečnými i loupeživými vpády na Moravu. Velmi silně byly Hrušky poškozeny vpády Bočkajovců počátkem 17. století. Jejich nájezdy s sebou přinášely vždy velká utrpení. Rovněž třicetiletá válka, a to zvláště ve svém počátku, poznamenala naši obec. Po jejím skončení zůstalo z původních 52 osedlých gruntů 48 zpustlých, čímž se Hrušky zařadily mezi nejvíce zničené obce nynějšího okresu Břeclav. Znovu byly postiženy tureckým vpádem roku 1673, ale při sčítání lidu za Marie Terezie v roce 1763 zde žilo již 80 rodin s 521 obyvateli. Nejvíce obyvatelstva bylo napočítáno v roce 1961, kdy jejich počet byl stejný jako uvedený letopočet. Od té doby dochází k trvalému úbytku, takže při posledním sčítání lidu v roce 2001 zde žilo 1414 osob v 536 domech.

V 18. století se v Hruškách připomíná lichtenštejnský dominikální dvůr, ke kterému byli povinni robotovat poddaní jak z Hrušek, tak z okolních obcí např. Týnce a Nové Vsi. Desátek odváděli hrušečtí poddaní břeclavské vrchnosti, novoveskému faráři byli povinni odvádět 48 měřic sypaného obilí, 48 kuřat a 192 vajec. Obec byla, díky přírodním a klimatickým podmínkám, vždy zemědělsky zaměřena a zemědělství bylo hlavním zdrojem obživy jejich obyvatel. To sebou přinášelo i činnosti související se zemědělstvím. V obci se připomíná Místní družstvo pro chov hovězího dobytka, které vedlo plemennou knihu pro potřeby chovatelské práce, rovněž obec při své správě zajišťovala chov plemenných zvířat. Vodní družstvo se zase zabývalo melioračními projekty pro zregulování Svodnice protékající obcí, čímž by se zabránilo zaplavování úrodných pozemků a zlepšilo jejich obdělávání. V roce 1926 se z lichtenštejnského panství prodávala zájemcům půda. Zbývající část pozemků dala vzniknout v Hruškách třem tzv. zbytkovým statkům. Jejich majiteli se stali pánové Harásek, Fajman, Hrdlička (později Kotrnec). Později tyto statky přešly do vznikajícího Jednotného zemědělského družstva. Jednotné zemědělské družstvo Hrušky se stalo časem největší pracovní příležitostí pro obyvatele obce. V roce 1973 se spojilo s JZD Týnec a poté v roce 1975 ještě s JZD Moravská Nová Ves a vzniklo tak JZD Jana Černého se sídlem v Moravské Nové Vsi, které v okresním měřítku dosahovalo velmi dobrých výsledků. V současnosti je Zemědělské družstvo v likvidaci a vznikly tři nové společnosti zabývající se zemědělskou výrobou a to Agrotrend Hrušky spol. s r.o., Forest-Agro s r.o. Hrušky a Selvem spol. s r.o. Hrušky.

Do života obce zasáhla rovněž železnice procházející naší obcí. "Severní dráha císaře Ferdinanda" v úseku Břeclav - Olomouc byla slavnostně otevřena 1. 5. 1841 a mimo jiné znamenala i pracovní příležitost pro mnoho hrušeckých občanů. Nádraží bylo v Hruškách zřízeno roku 1911 avšak na místě, které je od samotné obce vzdáleno asi 2 km. V historických pramenech se uvádí, že to bylo především díky zájmu majitele břeclavského cukrovaru p. Kuffnera, který chtěl nádraží využívat jako překladiště cukrové řepy. Pro osobní přepravu byla proto roku 1926 zřízena v Hruškách zastávka. 

Tak jako ostatní obce a města poznamenaly i Hrušky obě světové války. Obětem 1. světové války je věnován pomník se jmény padlých spoluobčanů umístěný před budovu místní školy v roce 1925. Řada mužů z naší obce vstoupila za 1. světové války do legií, se kterými se účastnili bojů na Rusi, v Itálii i ve Francii. V obci byla rovněž ustavena jednota Československé obce legionářské, která dala zhotovit padlému legionáři, hrušeckému rodákovi Františku Benešovi, pamětní mramorovou desku a osadili ji na budovu místní školy. Také za 2. světové války bojovali naši rodáci v zahraničních armádách. Ty, kteří se konce války nedočkali připomínají pamětní desky, původně umístěné na fasádě školy. Dnes, po opravě fasády je naleznete na samostatném kameninovém podstavci před školou. V době 2. světové války se v obci, za pomoci místních spoluobčanů, krátce ukrývala parašutistická skupina Clay se svou vysílačkou Eva. Všem třem členům této skupiny je věnována pamětní deska umístěná na místě jejich bývalého úkrytu. Hrušky byly osvobozeny 13. 4. 1945 sovětskými vojsky, zvláště se na osvobození podílela druhá střelecká rota 333. střeleckého pluku pod vedením poručíka Kovalenka. Osvoboditelům je věnován památník - socha sovětského vojína u obecního úřadu.

Jestli Vás tento stručný výlet do historie naší obce zaujal, můžeme Vám nabídnout publikaci s názvem "Hrušky - občané své obci", kde je historie obce popsána asi na 200 stranách. Dále byl při příležitosti oslav 100 let školy vydán almanach s názvem "Škola v Hruškách" zachycující její vývoj za posledních 100 let. V případě zájmu o uvedené publikace, je možné tyto objednat na Obecním úřadu v Hruškách.

Poloha

přidat fotografie