Šternberk (město) [435]

Město Šternberk - leží na úpatí Nízkého Jeseníku, 16 km severně od Olomouce. Vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest.

V současné době má město Šternberk necelých 15 000 obyvatel, což ho řadí mezi menší města v Olomouckém kraji. Společně s okolními vesnicemi (pro turisty zřejmě nejzajímavější Těšíkovská kyselka) vytváří mikroregion Šternbersko.

Město bylo v minulosti proslulé zejména pro svůj hodinářský průmysl, který ve městě zajišťovala hodinářská firma PRIM, známá nejen u nás ale i v zahraničí pro svoji kvalitu a cenu. Město mělo taktéž svoje lázně, které postupem času zanikli společně s hodinářským průmyslem. V současné době je město známé spíše ve sportovních kruzích, neboť se zde jezdí Mistrovství Evropy v závodech do vrchu Ecce Homo a to jak současných formulí tak i historik.

Důležitou atrakcí pro turisty je taktéž Šternberský hrad, který byl svědky několika historických událostí a jeho relikviář stojí určitě za shlédnutí. Dříve se na daném hradě nacházelo také muzeum hodin, které ovšem po různých peripetiích památkového ústavu přesunulo do Olomouce. Nyní se město pokouší získat tuto expozici zpět, přičemž v centru města pro to opravila chátrající budovu.

Historie města - Nejstarší zmínka o Šternberku jako městu pochází z r. 1296. Budovatelé města pravděpodobně navázali na starší podhradní osídlení gotického hradu, založeného někdy mezi lety 1253 – 1269 pány ze Šternberka. Se vznikem hradu je spjata pověst o Jaroslavu ze Šternberka, který měl v r. 1241 porazit před Olomoucí tatarské nájezdníky a zachránit tak nejen svou zemi, ale vlastně i celou západní křesťanskou civilizaci před nebezpečím z východu. Historickým jádrem této pověsti je obrana Olomouce před Kumány v r. 1253. Kumáni bojovali ve službách uherského krále Bély, válčícího s moravským markrabětem Přemyslem, pozdějším českým králem Přemyslem Otakarem II., o území vymřelých rakouských Babenberků. Obranu Olomouce tehdy skutečně řídil pan Zdeslav ze Šternberka, nazývající se podle rodového hradu v Čechách, který se v pověsti stal předlohou legendárního Jaroslava.

Výsady hrazeného poddanského města obdržel Šternberk ve 2. polovině 14. století od Alberta ze Šternberka, arcibiskupa magdeburského. Městské právo a z něho vyplývající soudní a správní autonomii získal Šternberk od své vrchnosti až v r. 1409. Výhodná poloha znamenala pro Šternberk nejen prosperitu, ale i ohrožení. Sloužil jako opěrný bod různým vojskům, jak za válek husitských v 15. století, tak i za války třicetileté v 17. století. V r. 1627 došlo k nejničivějšímu požáru v dějinách Šternberka při dobývání města, obsazeného dánskými oddíly císařským vojskem.

Pro válečné útrapy a mory docházelo postupně ke snižování počtu obyvatel české národnosti. Město bylo v 16. a 17. století dosídleno přistěhovalci z Německa a Slezska, kteří mu vtiskli německý ráz. V r. 1805, v době válek s císařem Napoleonem, se ve Šternberku, který byl dějištěm přesunů hlavních sil zúčastněných armád, sešel car Alexandr s rakouským císařem Františkem. V první polovině 19. století se ve městě rozvíjel textilní průmysl. Prosperita byla spjata s výrobou bavlněných látek. Když v letech 1861 – 1865 občanská válka v USA způsobila přerušení dovozu bavlny, došlo ke krizi výroby. Ve druhé polovině 19. století se Šternberk stal okresním městem.

Po pokusu o ustavení nezávislé provincie Sudetenland, vojensky zmařeném československou správou v r. 1918 následovalo v r. 1919 povstání německých obyvatel. Oboustranné oběti na životech demonstrantů i armády, zasáhnuvší proti nim, neblaze ovlivnily národnostní klima ve Šternberku a předznamenaly nadšený souhlas převážné části německého obyvatelstva s připojením Šternberka k říši r. 1938. Národnostní složení obyvatelstva se změnilo v r. 1945 po porážce nacismu a vysídlení německého obyvatelstva.

Rozvoj textilního průmyslu na konci 18. a v 1. polovině 19. století rozmnožil bohatství šternberských měšťanů a vyvolal stavební rozvoj Šternberka. Kolem jádra města vyrůstala od osmdesátých let 18. století nová předměstí – Světlov ( Lichtenthal ). Hvězdné Údolí ( Sternthal ), Nové Sady ( Neustift ), Uničovské předměstí, Sternfeld, Válečný Kopec ( Wallberg ) a Zámecký Kopec ( Schlossberg ). V r. 1850 se tyto osady spolu se starší Dlouhou Ulicí staly integrální součástí města, které se tak v podstatě rozrostlo do dnešní podoby. Šternberk proslul automobilovým závodem do vrchu, nazvaným „ Ecce Homo “. Závodní dráha byla užita již v r. 1905 pro rychlostní zkoušku v soutěži spolehlivosti Vídeň – Vratislav- Vídeň. V roce 2005 si tedy slavná trať Ecce Homo připoměla 100. výročí od doby, kdy po ní vyjel první závodní automobil.

V roce 1996 / Město Šternberk si v tomto roce připomnělo 700 let od první písemné zmínky o městě / byla vydána publikace „ Šternberk slovem a obrazem “, kde zájemce nalezne podrobný výklad o historii města a jeho památkách, o přírodních zajímavostech a krásách Šternberka i okolí. Publikace je doplněna řadou barevných fotografií a fotokopiemi historických dokumentů. Publikaci lze zakoupit v Městském informačním centru ve Šternberku.

Poloha

přidat fotografie