Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Břeclav » Boží muka, kříž, kaplička » Boží muka - Břeclav (drobný objekt)

Boží muka - Břeclav (drobný objekt) [43292]

Kulturní památka (KP)

Sloupová boží muka situovaná v rovinaté krajině u silnice do Ladné. Původní stavba z r. 1734 stála u bývalé dobytčí cesty. Drobný objekt byl v r. 1942 stržen a r. 1949 nově vystavěn.Váže se k němu několik různých lidových pověstí a folklórní píseň. 

Boží muka byla podle letopočtu na základním kameni postavena v roce 1734. Podle pověsti je dal postavit nešťastný otec na místě, kde byl bleskem zabit jeho syn, který měl krátce před svatbou. Frajířka mrtvého pak chodila k božím mukám plakat a modlit se. Jiná verze pověsti praví, že boží muka byla postavena na památku pacholka a děvečky, kteří zde byli zabiti bleskem, když se před bouřkou schovali do mandele. Zatím nejstarší archivní doklad o božích mukách pochází z roku 1925 a je jím dopis Farního úřadu v Břeclavi adresovaný tehdejšímu Státnímu památkovému úřadu pro Moravu a Slezsko. Dokument je uložen v archivu brněnského Památkového ústavu. Farní úřad, zastoupený provisorem Františkem Švédou si v něm stýská, že stavbička je ve špatném stavu a její majitel nemá zájem o její údržbu: „Dokud byl majitelem otec nynějšího hospodáře, vždy opravoval ji, ač již tehdy bývala nakloněna a též sdělil mi otec jeho, že i nyní takto nakloněná dá se opravit. Nynější majitel však chtěl, aby se sesula a tak aby byla odstraněna.“ Jeho nezájem o opravu, jak dále vyplývá ze sdělení farního úřadu, byl motivován touhou najít poklad, údajně ukrytý pod základy božích muk. Snad proto Martin Chorvát v roce 1925 slíbil, že po žních boží muka zboří a postaví je znovu. Proč se k tomu tehdy nedostal, nevíme. Boží muka, již značně zchátralá, byla stržena až v roce 1942. (Naše pravda, Zlín, 9.3.1946. Srov. také Malovaný kraj 4, 1949, č. 7, s. 68.) Obnovena pak byla v roce 1949 na náklad Václava Chorváta podle projektu Jana Štefana, který sepsal veškeré okolnosti stavby a dokument vložil do jejích základů. Realizace stavby se ujala břeclavská firma Josefa Macouna. Hodoníský sochař Ferdinand Štábla vytvořil do výklenku lucerny reliéf sv. Jiří a starobřeclavská malérečka Františka Hüblová lucernu vymalovala. Starobřeclavský slovácký podlužácký krúžek postavil kolem božích muk zahrádku, kterou věnovala Ludmila Wagnerová, příbuzná Chorvátovych rodiny. Náklady na celou akci činily asi 50 tisíc korun. Původní boží muka stála asi sto metrů vpravo od dnešních a vyznačovala trasu dobytčí cesty. Zůstal z nich jen onen základový kámen s letopočtem a ten byl na dnešní místo přenesen proto, že v poli překážel moderním zemědělským strojům. Majitelé nechali stavbičku obnovit v srpnu 1998. Názední malbou ji tehdy vyzdobila lanžhotská malérečka Marie Švirgová se svou pomocnicí Světlanou Malčicovou. Dcera stavebníka božích muk tím splnila poslední přání svého otce. V roce 1999 Starobřeclavský slovácký krúžek dal vzápětí boží muka přemalovat podle staršího vzoru z padesátých let. Práce se ujal Tomáš Hermann z Břeclavi. Boží muka jsou zaznačena na mapě z Josefského vojenského mapování z let 1764 - 1768.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)