Hluboké Dvory (obec) [4298]

Dříve Hluboké (Hluboky). Hluboké Dvory se jmenuje po územní reorganisaci okresů 1.července 1960, kdy byl soudní okres Tišnov zrušen a naše obec byla pojata do okresu Blansko. Při novém správním členění státu v roce 2003 obec byla přičleněna k obci s rozšířenou působností Tišnov v okrese Brno-venkov.

Historie:

Obec Hluboké Dvory leží 11 km severovýchodně od Tišnova ve směru na Černou Horu.
Její katastr tvoří plochá vrchovina s hlubokými údolními zářezy potoka Lubě a jeho přítoků. Nadmořská výška území této podhorské zemědělské obce s poměrně výrazným podílem lesů zvolna narůstá od 300 m n. m. na jihu až do nejvyšší hodnoty 492 m n. m. v severní části. Geomorfologicky spadá do žernovnické hrásti, která je součástí Brněnské vrchoviny. Dnešní dvojslovnou podobu názvu dostala obec, původně nazývaná pouze Hluboké, až po správní reformě v roce 1960, kdy byla přeřazena z tehdy zrušeného okresu Tišnov do okresu Blansko, kde se nacházelo několik obcí s tímto názvem a bylo třeba je rozlišit.

Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt pravěkého člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné, další nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Z následujících období je v literatuře uváděn sporný nález keramiky z mladší doby železné a nález římské mince.

Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí. První písemná zmínka o obci Hluboké v podobě - in villa Hluboke - je z roku 1349 a je spojena
s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. V listině s tímto vročením daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3 lány se vším příslušenstvím. Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem, postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od dnešní obce. K roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz je výslovně připomínaná mezi lety 1350 a 1418 a pravděpodobně následkem husitských válek a po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již jako pustá. Kámen získávaný z této zříceniny posloužil později v mnoha případech obyvatelům blízké obce Hluboké jako cenný stavební materiál na stavbu domů a dalších objektů. Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina je dnes státem chráněnou kulturní památkou. V těsné blízkosti tvrze Trmačov  stála stejnojmenná osada, která rovněž zpustla a následně zanikla v 15. století.
S osudy trmačovské tvrze a jejími majiteli je bezprostředně spojeno nejstarší období historie Hlubokého. Po zániku vladyckého rodu pánů z Trmačova byla obec postupně rozdělena na 3 části, které přešly do majetku panství lomnického, černohorského a boskovického. Život tehdejších obyvatel ovlivňovaly nejen vztahy s vrchností a robotní povinnosti, ale i různé události, epidemie a pobyty cizích vojsk. 
Z tohoto pohledu patřilo k  nejhorším období třicetileté války. Konkrétnější obraz o velikosti a rozvoji obce přinášejí až statistické soupisy obyvatel a domů z 19. století. Údaj z roku 1850 uvádí v Hlubokém 218 obyvatel, další sčítání o dvacet let později v roce 1869 zaznamenává nejen 220 obyvatel, ale i 34 domů.

Konec 19. století byl pro obec významný z pohledu územně - správního. Nejprve došlo v roce 1882 k oddělení Hlubokého od sousední osady Lubě, se kterou tvořilo původně společnou politickou obec. O 16 let později v roce 1898 bylo vyhověno žádosti místního obecního zastupitelstva a obec byla převedena z politického okresu Boskovice do okresu Tišnov. Až do roku 1892, kdy byla v Hlubokém postavena vlastní školní budova, chodily děti do školy v sousedním Uníně. Rovněž po církevní linii patřila obec do tamější farnosti. Naproti tomu poštovní spojení se světem zajišťoval úřad v Černé Hoře. 
Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století dotvářely charakteristické zelené panoráma obce.
S prosazováním nových myšlenek ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století se také v Hlubokém začala rozvíjet kulturní a osvětová činnost. Vedle již existující vlastní školy k tomu zejména přispělo založení hasičského sboru v roce 1912, který kromě svého hlavního poslání pořádal různé výlety, divadelní představení a další podobné akce. 
Těžké období prožívali obyvatelé Hlubokého v letech 1. světové války. Z celkového počtu 41 mužů odvedených na frontu 3 padli, 2 zemřeli na následky války po návratu domů a několik dalších strávilo část válečných událostí v zajetí. Dva občané se domů vrátili jako příslušníci československých legií:
Josef Pokorný z Itálie a František Trtílek z Ruska. Velké utrpení spojené s bídou a hladem prožívali také ostatní občané, a to nejen z důvodu chybějící mužské populace, ale zejména pro četné konfiskace, odvody a omezující lístkový systém. Vytoužený konec války přinesl i vznik samostatného československého státu. Zpráva o převratu se do obce dostala až 29. října a obyvatelé jí uvěřili až po potvrzení listonošem, který sem denně docházel z Černé Hory. Na počest vzniku nové republiky pak vysadili lípu nedaleko školní budovy.
Dvě desetiletí v novém státě přinesla i na Tišnovsku postupující industrializaci a nárůst počtu živností, třicátá léta však poznamenala velká hospodářská krize.
Poklidný život v Hlubokém, narušovaný občas přírodními katastrofami a požáry, výrazně proměnil až stavební ruch na přelomu let 1930 - 1931, kdy na žádost místního zastupitelstva byla připravována elektrifikace obce. Tzv. "Slavnost prvního rozsvícení", v rámci které byl do obecní sítě puštěn první proud, se konala 2. února 1931. Pro obec to byla jedna z nejvýznamnějších událostí 20. století, která zásadním způsobem ovlivnila a dodnes ovlivňuje kvalitu života všech obyvatel.

Na rozdíl od prvního světového válečného konfliktu nebyli obyvatelé Čech a Moravy v letech 20 světové války bezprostředními účastníky či svědky válečných událostí. Přesto německá okupace výrazně a často i velmi krutě zasáhla do jejich životů. Válečné roky jsou v Hlubokém spojeny se stavební činností. Katastrálním územím obce totiž měla procházet - v konečné fázi vzhledem k vývoji války nedokončená -  říšská dálnice spojující Vratislav přes Brno s Vídní. V závěrečném období válečného běsnění se staly lesy v okolí obce jedním z center partyzánského odporu vůči okupantům na Tišnovsku. Dokladem toho je pomník odhalený příslušníkům Třetí československé úderné roty v roce 1946 v lesním komplexu v jihovýchodní části katastru.
Po krátkém období poválečného nadšení a obnovy přišel rok 1948 a nastolení komunistického režimu, který zásadním způsobem narušil a změnil dosavadní ustálený a stoletími prověřený způsob života včetně hospodářských a sociálních poměrů. Administrativní zásahy vládnoucí elity se smutně podepsaly i v Hlubokém, které bylo po zrušení tišnovského okresu v roce 1960 pod nově přiděleným názvem Hluboké Dvory přeřazeno do okresu Blansko. Společná žádost vedení tří sousedících obcí - Hlubokých Dvorů, Rohozce a Unína alespoň o symbolický návrat k Tišnovu přeřazením do okresu Brno-venkov byla v roce 1964 zamítnuta. Další, ještě citelnější zásah přišel v roce 1976, kdy obec ztratila svoji samostatnost a s dalšími 3 sloučenými obcemi byla spravována společným Místním národním výborem v Rohozci. 
Zcela se změnily také vlastnické vztahy. Od počátku vedený nátlak na soukromé zemědělce ke společnému hospodaření vyústil v založení jednotného zemědělského družstva v Hlubokém v roce 1952. Rozvoj zemědělské velkovýroby na straně jedné a direktivní slučování na straně druhé vedly i v této oblasti v 70. letech ke ztrátě samostatnosti a předání vedení družstva mimo obec. Navíc socialistický způsob hospodaření poznamenal velmi citelně krajinu kolem obce, až už rozoráváním mezí v prvním období nebo pozdější likvidací nádherných ovocných sadů. Nejvýrazněji ale ve svých důsledcích zasáhla komunistická totalita sociální vazby a myšlení lidí. Dalším direktivním zásahem byla v roce 1962 zrušena  v Hlubokých Dvorech škola. Nejen tímto rozhodnutím byl narušen tradiční společenský život obce, aktivita a iniciativa lidí. Mnozí z nich také odcházeli z obce za prací a lepšími podmínkami a vymoženostmi moderní doby.
Obrat do vlastnických vztahů a naději pro nový rozvoj obce přinesly až společenské změny po listopadových událostech v roce 1989. Hluboké Dvory dostaly zpět svoji samostatnost, což občané potvrdili v prvních svobodných komunálních volbách v roce 1990. Dnes žije v obci 75 trvale bydlících obyvatel, kteří jsou po poslední správní reformě občany Jihomoravského kraje a svoje úřední záležitosti vyřizují po více než 40 letech opět v Tišnově.

Poloha

přidat fotografie