Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Štiřín (zámek) [42801]



Jméno Štiřína, dnes části obce Kamenice, je doloženo od roku 1395 ve jméně (predikátu) Havla či Chvala ze Štiřína, jméno obce se pak vyskytuje řadu století v podobě Stiřín, později též Stiřím, Štiřím.

Na místě dnešního zámku byla počátkem 15. století vystavěna tvrz, kde roku 1562 nocoval císař Maxmilián II. při cestě na korunovaci za českého krále do Prahy. Po 30-leté válce došlo k přestavbě na zámek se zahradou. Z původní tvrze se zachovaly tři místnosti v přízemí.

Za vlastnictví panství starohrabětem Leopoldem Antonem von Salm-Reifferscheidt-Hainspach byl v letech 1751-1775 starší objekt přestavěn na vznosné trojkřídlé jednopatrové  pozdně barokní sídlo s prejzovou mansardovou střechou a sedmi vikýři zakončenými segmentovou římsou. Středové křídlo bylo doplněno  arch. J. Stibralem po roce 1900 za ringhofferovské éry mohutným schodišťovým rizalitem s balkonem do čestného dvora tvořeného bočními křídly, z nichž k západnímu je připojena kaple prostupující celou výšku budovy.

Zahradní průčelí zámku má otevřené dvouramenné francouzské schodiště zdobené (rovněž po roce 1900)  kamennými vázami, jejichž autorem je prof. Stanislav Sucharda, současník Josefa Václava Myslbeka. Barokní alegorie Jaro, Léto, Podzim, Zima při podestách schodiště pochází z dílny Matyáše Brauna.

Před mřížovou hlavní branou do areálu od severu stojí po pravé straně socha Jana Nepomuckého z roku 1764.

Roku 1822 koupil panství Štiřín se zámkem kníže Rohan a od něho roku 1831 hrabě Nostitz-Rieneck, během jehož působení došlo k dalším stavebním úpravám. Roku 1870 koupil Štiřín s panstvím průmyslník František Ringhoffer II.,v roce 1873 povýšený do stavu svobodných pánů s titulem baron, jehož rod, usedlý v Čechách od poloviny 18.století, vlastní zámek až do roku 1945.

 

Zámecký park

S velkou barokní přestavbou vznikl při zámku ve Štiříně v druhé polovině 18. století park se skleníkem. Základ dnešní krajinářské kompozice byl položen na konci 19. století, v letech, kdy panství vlastnila rodina Rinhofferova.

V roce 1985 se začalo s cílevědomou a odbornou památkovou obnovou v té době dvanáctihektarového zámeckého parku, který se dnes zařadil na přední místo mezi historické zahrady a parky v České republice. Na příkladu štiřínského zámeckého parku můžeme dokumentovat, jak lze velice citlivě včlenit do původní kompozice nové prvky tak, aby nebyla narušena památková hodnota tohoto areálu.

Ze starších výsadeb se zachovala řada statných stromů, zejména některé duby (např. Quercus robur cv. Fastigiata, Q. petraea cv. Mespulifolia, Q. rubra, Q palustris, statný jilm vaz (Ulmus laevis), mohutné buky (Fagus sylvatica f. purpurea, převislý F. sylvatica cv. Pendula, tzv. Čestmír, sloupovité habry (Carpinus betulus cv. Fastigiata) a další, z konifer pak borovice vejmutovky (Pinus strobus), douglasky (Pseudotsuga menziesii), jedlovce (Tsuga canadensis) a pochopitelně i zbytky někdejších smrkových, případně smíšených lesních porostů.

Po odstranění plevelných dřevin a obnovení původních průhledů a cest byl park dosázen novými dřevinami. Byly vysázeny desítky listnatých a jehličnatých stromů, kolem 5 000 keřů a zejména dále zmíněná kolekce pěnišníků, rhododendronů.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)