Svitávka (městys) [4243]

Při geologickém mapování objevila v roce 1962 Libuše Smolíková východně od obce Svitávka v obecní cihelně pozůstatek člověka. Následný výzkum Bohuslava Klímy a Emanuela Vlčka odkryl porušený skelet, který se podařil částečně zrekonstruovat, zvláště jeho obličejová část. Kostra patřila Kostra patřila dospívajícímu jedinci, pravděpodobně ženského pohlaví. Stáří nálezu se odhadovalo na 24 000 - 30 000 let, podle nedávného radiokarbonového datování je ovšem nález opět podstatně mladší, spadá do neolitu. Je uložena v depozitáře antropologického oddělení Národního muzea.

Na návrší „Hradisko„ bylo objeveno osídlení z mladší a pozdní doby kamenné (od závěru 4. do poloviny 3. tisíciletí př.n.l.), z téměř celé doby bronzové (17.-8.stol. př.n.l.), z doby laténské (2.-1.století př.n.l.) a z mladší doby hradištní a středověku (11.-15.stol.). Významný je nález kovoliteckého pracoviště ze 17. stol. př.n.l. V 15.století zde stával kamenný hrádek.

První zmínka o Svitávce pochází z roku 1169, kdy král Vladislav daroval Svitávku s farou, sobotním trhem, mýtem a osadami Michovem a Zboňkem klášteru hradištskému u Olomouce. Od českých králů, kteří jezdili po zdejší prastaré silnici z Prahy do Brna a jinam, se dostalo Svitávce četných výsad, jejichž doklady byly klášterními úředníky městečku odňaty.

Král Václav I. prohlásil Svitávku za svobodné městečko municipální a dovolil obci stavět pivovar a každému občanovi svobodný šenk. Obec měla dva jarmarky vždy v pondělí po sv. Jiří a po sv. Havle a měla vybírati mýto na mostě. Králem Václavem II. pak bylo povoleno opevnění městečka - nepřátelským vpádem zpustošeného. Z opevnění zbyla zeď kolem kostela. Okolo roku 1342 byla Svitávka pleněna loupežným rytířem Mikšem Žampachem z Potenštejna. Za husitských válek byla Svitávka odňata klášteru Hradištskému a roku 1461 ji získal Vaněk z Boskovic. Za války třicetileté přitrhli Švédové od Hodišky a městečko vyplenili. Obyvatelé před nimi utekli. Znovu bylo vysazeno císařem Rudolfem II. dne 17. ledna 1583 na žádost opata Jana Ponětovského z Ponětova a zároveň mu byla dána pečeť s obrazem sv. Štěpána, patrona klášterního chrámu v Hradisku u Olomouce. Proti textu privilegia jsou na pečeti strany u postavy světce neheraldicky obrácené.

Svitávka byla často sužována pohromami. Velmi často obec trpěla povodněmi, při kterých řeka často měnila řečiště a zaplavovala náměstí - roku 1690 voda sahala až po okna. V roce 1715 byl vystavěn nový kamenný most. V letech 1718 až 1825 obec utrpěla několika požáry. Při požáru v roce 1793 zachránili panští úředníci obci spisy a privilegia, ale nevrátili je. V roce 1821 a 1832 se na krátko vyskytla cholera.

Ve Svitávce se nacházel prostřední a dolní mlýn. Prostřední byl vystavěn opaty hradištského kláštera a po zrušení kláštera byl prodán soukromníkovi. Dolní patřil v letech 1616-1629 Bedřichu Drahanovskému z Pěčína, roku 1636 Janu Adamovi, Kocí z Dobrše a později z něho byla zřízena palírna a valcha patřící soukromníkům boskovským a byla konečně proměněna v továrnu na látky.

Od počátku 19. století je zaznamenáván v kraji bouřlivý rozvoj textilního průmyslu, zejména zpracování vlny. V roce 1839 zahajuje textilní výrobu ve Svitávce Löw Beer.

Poloha

přidat fotografie