Nesvačily (obec) [4154]

Vesnice Nesvačily se nachází ve Středočeském kraji v okrese Beroun. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je rovněž okresní město Beroun. Nesvačily se nacházejí přibližně jedenáct kilometrů od Berouna. V obci Nesvačily žije přibližně 140 obyvatel. V obci je k dispozici sportovní hřiště, knihovna. Obyvatelé této vesnice mohou využívat plynofikaci. Nesvačily leží v nadmořské výšce 325 metrů nad mořem. První  zmínku o této obci lze najít v historických pramenech z roku 1391. Katastrální plocha obce je cca 274 ha. Polovinu z této plochy tvoří orná půda. Pětina katastru obce je tvořena lesy. Menší část katastru zabírají louky.

Historie

První zmínka o obci je z roku 1391, kdy je Dobeš z Jablonce prodal klášteru minoritů v Berouně. Vesnice s domky a zemědělskými usedlostmi byla původně seskupena podél potůčku Čistá a silnice z Litně do Všeradic.Další  zmínka je až z roku 1509, kdy Bedřich z Donína prodal ves Nesvačily Litvínovi z Klinštejna, pánu v Hořovicích. V roce 1559 se majitelem stali Lobkovicové a Nesvačily byly připojeny k točnickému panství.

Další prodej vesnice se uskutečnil v roce1569 a majitelem se stal Kunat a Kryštof Pešík z Komárova.Nesvačily většinou sdílely osud vedlejší vesnice Všeradice. Obec se postupně rozrůstala a nacházíme ji již na Vogtově mapě Čech z roku 1712. V roce 1818 měly Nesvačily
34 domů, 221 obyvatel, ve vsi byl hostinec a mlýn. Od roku 1840  měli celé panství Osovské v držení Schwarzenbergové, kteří jej drželi až do pozemkové reformy v roce 1924. V roce 1840 bylo osídlení Nesvačil soustředěno centrálně  kolem návsi, na plánech z roku 1840 nebyla ještě vyznačena kaplička, ale pouze kříž u hospody. Kaplička  Anděla Strážného byla vystavěna v roce 1882.V roce 1918 bylo v Nesvačilech 44 usedlostí, vesměs chalup, ve kterých žilo 220 obyvatel.  Jejich hlavním zaměstnáním bylo zemědělství, malá část docházela za výdělkem do lomů a lesa, později někteří začali dojíždět do Prahy. Dříve byly v Nesvačilech dvě hospody a jeden smíšený obchod. V ostatních službách byli zdejší občané odkázáni na Všeradice,později Liteň. Obec se nikdy nevyvinula ve správní nebo výrobní centrum širšího rozsahu. Vrchnostenská, školská a církevní správa byla vždy vykonávána ze sousedních Všeradic. Do roku 1918 byla správa obce výhradně v moci sedláků. Ve válce padlo za oběť  11 mladých životů, celkem narukovalo 56 mužů do císařovy armády, zachovali se statečně, mnozí odmítli Rakousku poslušnost a bojovali proti němu už od první památné bitvy u Zborova.

Obec Nesvačily ležela vždy na hranici správních obvodů Hořovic a Berouna odkud se střídavě vykonávala všeobecná správa. Vzdálenost od správních center se negativně projevovala na opožděném rozvoji obce ve srovnání s obcemi blíže správním centrům, např. stav komunikací, silniční doprava, elektrifikace obce až v roce 1949 atd. Významnou událostí pro obec bylo v roce 1901 zprovoznění železnice Lochovice-Zadní Třebáň.
Demografického vrcholu dosáhla obec koncem 19. století,  kdy zde žilo zhruba 300 obyvatel. V obci byly dva mlýny, dva hostince, obchod se smíšeným zbožím, kovář a další živnostníci.
V současné době se počet obyvatel pohybuje kolem 145 občanů.
Po roce 1950 se začalo se zakládáním Jednotných zemědělských družstev a státních statků a až po roce 1989 bylo započato s navracením půdy původním vlastníkům, ale ne všichni začali znovu hospodařit. Mnozí pronajali své pozemky zemědělským družstvům Mořina, Bykoš  a soukromému farmáři.

Do zaměstnání se za prací dojíždí stále, převážně směr Praha, děti dojíždějí do školy v Osově, Hostomicích a Litni.

V druhé polovině minulého století byla řada domků a chalup vyčleněna k rekreaci, také se postavilo v katastru obce menší množství chat. Po roce 2000, kdy byl schválen územní plán,začala se obec rozvíjet.Výstavba nových rodinných domků je základem ke zvyšování počtu trvale bydlících obyvatel.

Poloha

přidat fotografie