Lažany (osada) [41332]

Lažany leží 10 km jihovýchodně od Chomutova v blízkosti silnice Chomutov – Praha, na kterou jsou napojeny krátkou odbočkou. Ves je vystavěna na plochém  hřebeni mezi zářezy údolí říček  Chomutovky a Hutné.

Český název Lažany  byl nahrazován německým  Losan. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1209. V roce  1847 je uváděn český název  Lažany a  německý  Loosan.Ves měla 196 obyvatel a 46 domů. Byla součástí  stateku Škrle v majetku kláštera v Oseku. Byly užívány také názvy – Lassan, Losen, Loschan, Ložan.

 V roce 1991 měly Lažany 66 obyvatel.

Ves Lažany je připomínána jako majetek oseckého kláštera již roku 1209 a znovu potvrzeného roku 1341. V roce 1343 tu byl rychtář a pozemky v obci dány poddaným do dědičného nájmu.  Je zachována listina o přikoupení pole v Lažanech  od Blaha z Hořetic a Ješka, faráře Hořetického  ve  prospěch  kláštera oseckého. Obchodní ujednání provedl  opat Jan v roce 1364. Roku 1436 zastavil císař Zikmund vesnice Lažany, Škrli, Vysočany a Zálezly Hanušovi, zvanému Horniger.  Klášter v Oseku se uvázal ke svému majetku opět v roce 1525. V roce 1580 přešly Lažany do rukou císaře a potom pražského biskupa. Teprve v roce 1626 získal  klášter v Oseku plně nazpět svůj historický majetek. Klášterní panství Škrle zahrnovalo Lažany jako jednu z mnoha vesnic. Záměr rozvoje Škrle do významu městského tržního centra panství nepodpořilo ani povýšení vsi králem Janem Lucemburským na město.  Větší význam měly nakonec Vysočany, ležící na trase císařské silnice. Lažany  zůstaly v držení kláštera Oseckého po celou dobu své historie až do správní reformy roku 1850.

Když byl v roce 1651 pořízen na základě patentu královských místodržících ze 16.11.1650 soupis obyvatelstva kraje žateckého na základě příslušnosti ke katolické víře, žilo v Lažanech  38 obyvatel. Do tohoto počtu nebyly ale  zařazeny nejmenší děti. Jedná se tedy o soupis obyvatel nad 12 let věku. Všichni vesničané  se již tehdy hlásili ke katolické víře. V berní rule jsou Lažany uvedeny jako součást statku Škrle v držení preláta cisterciáckého řádu v Oseku. Statek Škrle zahrnoval obce Škrle,Zálezly, Vysočany, Lažany, Hošnice, Bylany a Vtelno. V Lažanech tehdy bylo 12 hospodářů,  jeden obecní pastýř a dva nádeníci. Je zde v poznámce uvedeno, že poddaní prodávají přebytky obilí v místě formanům. Tato poznámka je dokladem o provozu na silnici procházející v blízkosti obce. V roce 1656 je obec Lažany popisována takto: „ Tato ves stavení má dobrý, rolí pšeničný, luk žádných, leží v pěkným rovným položení míli od města Žatce a města Chomutova, dědinami a dobytkem dobře stojí a omastky do týchž měst donášejí a prodávají.“ Bylo tu tehdy 10 sedláků a dva chalupníci. Největší statky patřily sedlákům Matěji Muškovi   a Kateřině Weyhich.

V Lažanech jsou zachovány do dnešních dnů malé špejchary opatřené střílnovými okénky. Tyto stavby svědčí o významné zděné zástavbě v obci, jejíž vznik můžeme klást již do 16.století.

 Na polích mezi Lažany a Vysočanami je údajně pohřbeno množství bojovníků z doby třicetileté války. Ke dni 7.červenci 1665 je zaznamenáno velké krupobití, které zničilo všechno obilí. Roku 1742 tábořilo u Lažan saské vojsko. Tehdy 14 vojáků a 16 místních obyvatel zemřelo na horečku, spolu s místním duchovním páterem Eustachiem Janke.

Obecní domky byly prodány a to v roce 1707 dům č.p. 13 , který koupil Jan Terschk za 27 kop a roce 1731 byl prodán druhý domek Friedrichovi Schubertovi za 22 zlatých. V obci byla kaple svatého Jana, postavená roku 1818 a vybavena zvonem s vyobrazením Spasitele a erbem dárce. Protože v roce 1838 přispěla obec Lažany na stavbu kasáren v Postoloprtech, byla osvobozena od stálého ubytování vojska v mírové době.  V letech 1868 až 1881 žil v domě č.p. 8 v Lažanech Dr.phil. Michaelis z Torgau, který byl členem Ovocnářského a zahradnického spolku královské saské společnosti a byl  autorem ovocnářské učebnice pro obecné a měšťanské školy.

V okolí Lažan byly osazeny sochy  z roku 1806 od Havla Musche, socha Marie a Anny z roku 1820 od Josefa  Oswalda a další dvě sochy z let 1829 a 1842. Roku 1870 byly nalezeny v tak zvané „ zatuchlé zemi“pohřby s množstvím bronzových zlomků a keramiky. Většinu nálezů si vzal do své sbírky Dr. Martius z Málkova.

Na konci 19.století měla obec 20 domů se 130 německými katolickými obyvateli. Území obce zahrnovalo 314 ha, z nich 229 ha tvořila pole a 5 ha ovocné zahrady, 3 ha pastviny, 1 ha neplodné půdy. Nejdůležitějším zdrojem obživy bylo zemědělství. Pěstovalo se zde hodně jetele a kukuřice. Dále se zde dařilo okurkám, chmelu, řepě a zelenině.  V obci bylo 20 koní, 130 kusů skotu. Ze živností byl v obci 1 kovář a 1 švec. Lažany patřily ke kostelu a škole ve Vysočanech, k poště a železniční stanici v Hořeticích.

V roce 1945 byly Lažany v seznamu obcí v zemích českých zaznamenány jako sídlo národního výboru. Shodný stav byl pak uveden ke dni 1.července 1952, kde je zapsán jako sídlo MNV I.kategorie se sídlem matričního obvodu v obci Březno

u Chomutova. Tento stav trval i v době správního rozdělení ke dni 1.1.1955. Změna ve správě obce nastala v roce 1960, kdy podle správního rozdělení ke dni 1.července byly Lažany jako osada přičleněny k obci Hrušovany. Tento stav byl zachován až do dnešních dnů.

V Lažanech působilo od roku 1950 jednotné zemědělské družstvo- JZD Lažany-Vysočany, které bylo sloučeno do JZD 9.květen Hrušovany v průběhu roku 1960.

Poloha

přidat fotografie