Bratronice (zámek) [41322]

Renesanční obdélná patrová budova byla postavena podle vzoru zámku Kratochvíle. Současná mansardová střecha je výsledkem barokních úprav ve 2. polovině 18. století. Hladkou fasádu zdobí hlavní bosovaný portál, nad nímž jsou umístěny erby Jana Horčice z Prostého a jeho manželky Kateřiny z Kokořova. 

Od r. 1864 se stal majitelem zámku rod Battaglia de Sopramonte e Ponto alto. Kolébkou rodu byly Benátky a bouře času jej postupně zavála přes jižní Trolsko do Rakouska a do Čech. V r. 1708 získali Battagliové za vojenské zásluhy titul svobodných pánů. Na sklonku 18. století se rod rozdělil do dvou linií, z nichž mladší žila v Haliči a starší v Čechách. Z haličské linie proslul baron Quido Battaglia (1846-1915), ctitel dcery Karla Havlíčka Borovského. Bratronice získal baron Josef Battaglia (1824-1891) z české linie, ale nejpozoruhodnější postavou pro nás není on, ale baron Christian Battaglia (narozen 1914), nadšený cyklista a sportovec tělem a duší. On a jeho sestra Blanka měli v Bratronicích krásné dětství, plné pohybu v přírodě i doma na zámku. Otec byl původně hulánem a potom zemědělcem a chovatelem kaprů, matka uměla šest řečí, skládala básně a vůbec to byla vzdělaná dáma. Rodiče jezdili po panství na koních, ale dětem učarovalo kolo, velocipéd. Nejprve to zkoušely v zámecké hale na kamenných dlaždicích, potom i na nádvoří a v okolní krajině. Blanka se dokonce vydala na kole až do Švýcarska. Ona i její blonďatý modrooký bratr brzy zatoužili porovnat své cyklistické schopnosti s ostatními. Na první závody jeli v r. 1929 do Berouna. To bylo Christianovi 15 let a dojel druhý, Blanka byla čtvrtá. To zřejmě rozhodlo o jejich dalším životě, o jejich společné vášni. Zvláště Christian začíná jezdit dlouhé vzdálenosti a polykat tisíce tréninkových kilometrů. Vojnu musí jako šlechtic obsolvovat u dragounů, ale zřetelně si oddechne, když opět může koňské sedlo vyměnit za kolo. Jede na něm dvacetkrát do Německa, dvacetkrát do Rakouska, pětkrát do Švýcarska, pětkrát do Itálie a jednou do Francie. Jezdí jen se suchým chlebem v kapse a pije jen vodu. On i jeho sestra zůstali vždy skromní a nenároční, navzdory tomu, že byli ze zámku. Christian se zúčastnil nesčetně závodů, vyhrál řadu cen a plaket, ale velkého nic nevyhrál. Nijak jej to však neodradilo a závodil dál. Závodil i po r. 1948, kdy jeho rodina přišla o zámek Bratronice a bojovala o holé přežití. Byl zedníkem, závozníkem nákladních aut, tvrdě pracoval. Z kola však neslezl a závodil a závodil. Desítky let. Mistrem světa se nikdy nestal, ale sportovcem s velkým srdcem určitě. Navzdory době a všem strázním. Dnes se na jeho památku jezdí v jižních Čechách Memoriál Christiana Battaglii a spisovatel Ota Pavel věnoval jemu i jeho sestře půvabnou povídku Baroni na kolech.

Dnes je v soukromém majetku a není přístupný veřejnosti.

Poloha

přidat fotografie