Muzeum balónového létání - Chotilsko (muzeum) [41237]

Touha lé­tat je sta­rá ja­ko lid­stvo sa­mo. Li­dé se od pra­dáv­na sna­ži­li na­po­do­bit let ptá­ků. Mu­se­lo však při­jít mno­ho tra­gických osu­dů, aby zjis­ti­li, že na­po­do­bením le­tu ptá­ků ces­ta ne­ve­de.

Vysněnou ces­tu do vý­šin se po­daři­lo pře­ko­nat až v 2. po­lovi­ně 18. sto­le­tí. Bra­t­ry Éti­én­na a Jo­sepha Montgolfi­érovi teh­dy na­padlo, že lehkos­ti vo­díku by bylo možné vy­u­žít k to­mu, aby se papí­rový balón vzne­sl k ob­lo­ze. Něko­lik let se pokou­še­li plnit vo­díkem velké papí­rové sáč­ky, leč bez úspě­chu. K vy­ná­le­zu balónu po­moh­la až ná­ho­da: Jo­seph Montgolfiére s manželkou by­li na­ku­po­vat na tr­hu a ces­tou do­mů zmok­li. Když pak do­ma u ho­ří­cí­ho kr­bu na šňůře su­ši­li pro­mok­lé ob­le­čení, vši­ml si Jo­seph za­jí­mavého jevu: horký vzduch se opřel o zá­hy­by hed­vábné spodnič­ky paní Montgolfi­érové a hed­vá­bí nadná­šel. Najednou bylo vše jasné: vzduch je tře­ba ohřát.

Po mě­sí­cích poku­sů se bra­t­rům Montgolfi­é­rovým sku­tečně po­daři­lo se­stro­jit lé­ta­jí­cí balón a 5. červ­na 1783 se od­hod­la­li vy­jít se svým vy­ná­le­zem na ve­řejnost. Z taf­tu po­lepeného papí­rem vy­ro­bi­li kou­li o prů­mě­ru 12 me­t­rů a nalplni­li ji horkým vzdu­chem, kte­rý byl ohříván ohněm ze slá­my a vl­ny. Balón se vzne­sl do výš­ky 2000 me­t­rů a za 10 mi­nut ule­těl 2 km. O úspěšném poku­su se do­zvě­dě­la pa­říž­ská Aka­de­mie věd a po­zva­la oba bra­t­ry, aby svůj vy­ná­lez před­ved­li ve Ver­sailles sa­motné­mu Lud­víku XVI.

Ve stejné do­bě se bra­t­ry Montgolfi­é­ry poku­sil před­běh­nout pro­fe­sor slovutné pa­říž­ské Aka­de­mie věd Jacques César Char­les, kte­rý se za­býval poku­sy s balónem na­plněným vo­díkem. Ve­řejný let je­ho balónu se ko­nal 27. srp­na 1783 za účas­ti 1 000 nadšených divá­ků. Po tři­čtvr­tě ho­di­ně balón při­stál v ne­dale­ké vesni­ci. Tam ho však ne­če­kalo mi­lé při­ví­tání: vesni­čané v do­mnění, že se jedná o ne­stvů­ru se­slanou ďáblem, po­lo­splasklou kou­li ubo­da­li vi­dle­mi.

Na krá­lov­ském dvo­ře bylo mezi­tím vše při­pra­veno pro let balónu brat­ří Montgolfi­érů. Dne 19. zá­ří se před zra­ky krá­le a šlech­ti­ců a de­se­ti­ti­sí­cového davu vzne­sl mod­rý balón se zla­tý­mi krá­lov­ský­mi zna­ky. V balónu však kvů­li teh­dejší vše­o­becné do­mněn­ce, že na­ho­ře není vzduch k dý­chání, ne­ces­tova­li li­dé, ale je­ho po­sádku tvo­ři­li be­ran, ko­hout a kach­na. Po krát­kém le­tu při­stá­li živí a by­li při­ví­táni s bouř­livým já­so­tem. Montgolfi­érové by­li po­výšeni do šlech­tického stavu.

První li­dé, kte­ří na­šli od­vahu k le­tu v balónu, by­li ře­di­tel krá­lov­ského mu­zea Je­an Pi­la­t­re de Ro­zier a markýz François d‘Ar­lan­des. Po velkých pe­ri­pe­ti­ích do­sta­li svo­lení od krá­le, kte­rý nejprve v obavě z rizika pro­sazoval, aby ja­ko první le­tě­li dva zlo­čin­ci od­sou­zení k smr­ti. Na­ko­nec se však Ro­zi­érovi po­daři­lo jej pře­svěd­čit, že tak vzne­šený a his­to­rický krok mo­hou uči­nit jen šlech­ti­ci. Je­jich let se usku­tečnil v Pa­říži 21. lis­topa­du 1783: bě­hem 25 mi­nut balón urazil vzdá­lenost 9 km. Po při­stání nadšení Pa­řížané oba vzduchoplav­ce div ne­u­mačka­li.

O čtrnáct mě­sí­ců poz­dě­ji pře­lét­li Fran­couz J. P. Blan­chard a Ame­ri­čan J. Jeff­ries bě­hem tří ho­din prů­liv La Manche. Od­star­tova­li z Dove­ru. Je­jich vo­dí­kový balón však stá­le kle­sal, a tak se k po­břeží v Calais do­sta­li jen díky to­mu, že od­říz­li těžkou gon­do­lu a za­vě­si­li se sa­mi do pro­vazů.

Balóny si­ce vzbu­di­ly velké nadšení, ale br­zy se ukázalo, že ma­jí řa­du ne­vý­hod. Pře­devším jsou špatně ovla­da­telné a chy­bí jim po­hon.

Ře­šení při­nes­ly vzducho­lo­di. Když by­la v ro­ce 1870 Pa­říž ob­leže­na prus­kým voj­skem, vši­ml si prus­ký dů­stojníkFer­di­nand von Ze­ppe­lin, že Fran­cou­zi do­pravu­jí do obklí­čeného měs­ta ná­kla­dy po­mo­cí balónů. Za­čal pro­to pra­covat na kon­struk­ci vzducho­lo­di, kte­rá by by­la na roz­díl od balónů ři­di­telná. Svo­ji první vzducho­loď po­stavil roku 1900 a na­plnil ji ta­ké vo­díkem. Éra vzducho­lo­dí trva­la jen 35 let. Skon­či­la roku 1937 ka­ta­strofou ob­ří vzducho­lo­di LZ 129 Hin­denburg a hor­kovzdušné balóny za­čaly za­žívat svou rene­san­ci.

4. červ­na 1783
Brat­ři Montgolfi­érové vy­pus­ti­li ve­řejně první balón. Všem hor­kovzdušným balónům se dnes říká montgolfi­é­ra.

26. srp­na 1783
Pro­fe­sor Char­les vy­pus­til balón plněný vo­díkem, tzv. char­li­é­ru. Balón byl po při­stání zni­čen vesni­ča­ny ja­ko ďáblovo dí­lo.

21. lis­topa­du 1783
První lid­skou po­sádku balónu tvo­ři­li Je­an Pi­la­t­re de Ro­zier a markýz d’Ar­len­des. V montgolfi­éře le­tě­li 25 mi­nut.

18. břez­na 1784
První montgolfi­é­ra v Če­chách by­la vy­puš­tě­na učen­cem a ces­tova­te­lem Ta­de­á­šem Hankou.

7. led­na 1785
Pierre Blan­chard a J. Jeffers pře­lét­li v char­li­éře kanál La Manche. Balón star­toval v Dove­ru a při­stál v Calais.

1804
Fran­couz­ští fyzi­kové J. L. Gay-Lussac a J. B. Bi­ot při vý­zkum­ném balónovém le­tu do­sáh­li výš­ky 7 367 me­t­rů.

19. čer­ven­ce 1821
Ang­li­čan Ch. Gre­en před­ve­dl v Lon­dýně první balón plněný sví­tiplynem. Po svém vy­ná­lez­ci se na­zývá gre­eni­é­ra.

1858
Fran­couz Gaspar Tourna­chon-Na­dar, pří­tel Jule­sa Ver­na, po­ři­zuje z koše balónu první le­tecké snímky.

1. čer­ven­ce 1859
Ame­ri­čan John Wi­sye pře­ko­nal vzdá­lenost 1000 km. Star­toval ze St. Louis, při­stál v Hen­der­so­nu. Let trval 20 ho­din a 40 mi­nut a pře­ko­nal celkem 1292 km.

11. srp­na 1877
První vzlet čes­kého pi­lo­ta v hor­kovzdušném balo­nu v Če­chách. Byl jím uči­tel Jo­sef Vydra.

1906
V Pa­říži se usku­tečni­li první zá­vo­dy balónů o po­hár Go­r­do­na Benne­ta.

1932
Věd­ci Auguste Pic­card a Max Co­syns za úče­lem prů­zku­mu stra­to­sfé­ry vy­stou­pa­li balónem až do výš­ky 16 201 me­t­rů.

1956
Ame­ri­čané Lewis a Ross do­sáh­li balónem výš­ky 23 100 me­t­rů.

1983
První vzlet hor­kovzdušného balónu čes­ké vý­ro­by, kte­rý vy­šel z díl­ny Avi­a­tik klu­bu v Brně u pří­leži­tos­ti dvoustého vý­ro­čí první montgolfi­é­ry.

1999
Ang­li­čan Bri­an Jo­nes a Švý­car Ber­trand Pic­card ja­ko první li­dé ob­lét­li balónem ze­měkou­li bez mezipři­stání za 19 dní a 1 ho­di­nu 49 mi­nut (pře­ko­na­li 42 810 km). Vzduchoplav­ci při­tom vy­u­žíva­li vzdušných prou­dů, o nichž by­li infor­mování po­mo­cí glo­bálních slu­žeb dru­ži­cové me­te­o­ro­logie.

Poloha

přidat fotografie