Bzová (obec) [4116]

V roce 1990 oslavila obec Bzová 600 let svého trvání, na které pozvala své rodáky. Rok 1390 byl údajne rokem první zmínky existence obce Tento údaj byl vzat z Retrospektivního lexikonu obcí tet 1850 až 1970, který byl vydán v r. 1978. Autori tohoto lexikonu vycetli tuto první zmínku o existenci Bzové z knihy dr, An­tonína Profouse a dr J. Svobody: Místní jména v Cechách, jejich vznik, puvodní význam a zmeny, díly l, až V L, vydané v Praze v letech 1959 až 1960. V této knize se vykládá název obce Bzové a soucasne se uvádejí léta nek­terých písemných dokumentu, vztahujících se k obci Na prvním míste je uveden rol 1390 s textem: in villa Hlohowicz minori Henricus deccesit, proclam in Pilznam, Mathias de Bzowe recepit. V prekladu zní text takto; "1390 zemrel Jindrich, puvodem z Plzne, ve vsi Hlohovicky a Matej ze Bzové (ves) získal". Tato noticka pochází z listiny uložené v Ceském archivu pod c. 31/18412 c, 98, Ves Hlohovicky se nachází na Radnicku a patrila pod krivoklátské panství. Autori lexikonu však v úvodu upozornují, že rok první zmínky je pravdivý jen u 2 % obcí a mest, u 98 % je možná odchylka až také o dve století. Je tedy víc než pravdepodobné, že tuto první zmínku nemužeme brát jako rok vzniku nebo založení obce, když je tohoto roku jmenován Matej ze Bzové. Obec musela být roz­hodne starší, jinak by Matej nemel prídomek ze Bzové. Oproti jiným obcím, jako napr, Chlustine, Drozdovu, Hredlím a jiným, se ves nebo osada Bzová nenachází v žádné zakládací listine církevních majetku Dr. Mlada Nováková, která píše o památkách v okolí hradu Tocníka a Žebráka, však uvádí že obec Bzová byla známa již ve 13. století, Bohužel tuto svoji citaci nedoložila podkladovým materiálem. Prukazní materiál se doposud nepodarilo zjistit. Nezná je ani soucasný vynikající znalec dejin našich obou hradu prof, Jirí Spevácek DrSc, autor monografických knih Karet IV, a Václav IV. Podle neho se prukazní materiál, který by potvrdil zjištení dr, Novákové, nenachází ani v listinách (v Regestech) ani v rukopisné pozustalosti Augusta Sedlácka, uložené v Historickém ústavu CSAV, ani jinde. Tvrzení dr, Novákové nelze proto považovat za bezpecne zjištené, a1c s výhradou za pravdepodobné, Obec Bzová náležela pred založením hradu Tocníku zrejme k panství hradu Žebráku, který dal, jak známo, postavit Oldrich, recený Zajíc, pripomínaný v le­tech 1248 až 12711 kdy zemrel. Byl to pravdepodobne on, kdo dal Žebrák zbudovat, i když Sedlácek považuje za zakladatele Pribyslava ze Žebráka a jiní historikové až Oldricha Zajíce, který se z valdeckých pánu první psal soustavne ze Žebráka a zemrel v r. 1304. Ze spojení techto dvou skutecností vyvodila asi dr. Nováková, že Bzová byla známa již ve 13. stoletím. Je nadevší pochybnost, že musíme vznik osady nebo vsi Bzové spojovat predevším s hradem Žebrákem a její další vývoj i s hradem Tocníkem, Jestliže hrad Žebrák vznikl v polovine 13. století, pak tu musí být nekdo, kdo sloužil pánum a kdo pro ne provádel ruzné práce. Lze se proto právem domnívat, že to byli obcané vsi Bzové. Jednak asi doprovázeli se svým? psy panstvo pri lovech, které tehdy byty jeho význam­nou cinností a jednak konali služby na samotném hrade. Vždyt hrad potreboval strážní službu, nošení vody a dríví a úklid hradu. Urcite tomu tak bylo když ne hned po za­ložení hradu Žebráku, tak pozdeji. Tyto služby bzovských obcanu poznal Í král Václav IV., který byl v druhé polovine 14. století castým hostem na Žebráce a tudíž jim také po vystavení hradu Tocníku dává v roce 1405 urcitá privilegia za služby na hrade. Jedna skutecnost však nezapadá do tohoto pravdepodobného vývoje vsi Bzové. Totiž v roce 1336 uzavírá král Jan Lucemburský smlouvu se Zbynkem Zajícem, majitelem panství Žebrák, kterou Zbynek popouští králi, výmenou za budynské panství, hrad Žebrák s mesteckem, vsi Hredle, Lhotu, Chodoun, Ttustici, Belec, Bavoryni, cást Praskoles a cást Sedlce. Ves Bzová v ní uvedena není. Existovala již? Anebo byla tak úzce spjata s hradem Žebrákem, že byla považována za jeho soucást a proto jí nebylo treba ve smlouve jmenovat ? Rozhodne asi Bzová tehdy nemela poplužních dvorcu jako okolní vsi, napr. Hredle, a proto nemusela být zvlášte ve smlouve uvádena. l to se zdá být pravdepodobné. Rídící ucitel ve Bzové Antonín Milka, zakladatel obecní kroniky, když popisoval vznik obce Bzové, uvádí: "Dle dejepisné povesti vznikla obec Bzová pocátkem 17. století podle jméne "víska" mezi lesy. Byla umístena dríve v lesích cásti Rasovky na míste zvaném Zábisk, Toto místo melo však Špatnou polohu, byly tam bystriny a mocály a proto se osadníci odstehovali na místo, kde nyní obec Bzová stojí". Tolik Milka o vzniku Bzové, Faktem zustává, že na Zábisku jsou dodnes znal puvodního osídlení. Setkáváme se tam s elipsovitým valem zhruba jeden a pul kilometru dlouhým, s hrází rybníka a jeho pozustatky, s terasovitými poli a jiný zajímavostmi. Na tomto míste byly také v roce 1926 nalezeny strepy nádob s vrytými, peknými ornamentálními ozdobami. Nádoby byly hrubé, vyrobené na hrncírském kruhu, omazané popelem a vypálené. Našly se tam i strepy polévaných nádob. Ucil a poklicky byly velmi pracne zhotoveny a našly se na nich i otisky prstu. Podle státního konservátora Jíry pocházejí tyto nálezy z let 1000 až 1300 n.l. A tak muže být i pravdepodobné, že predchudci naší obce pocházejí ze Žab tak jak traduje povest, resp. ústní podání, Každopádne je nutno klást vznik osady nebo vsi Bzové minimálne o 300 let dríve než uvádí Milka v kronice a o 100 let dríve, než je první písemný doklad z roku 1390. Dokladem toho mohou být i strepy a jejich stárí nalezené na Zábisku. A tak je víc než zrejmé, že v roce 1990 mohla naše obec slavit ne 600, a 700 let svého trvání.

Poloha

přidat fotografie