Kostel sv. Mikuláše - Štarnov (kostel) [40947]

Současný kostel sv. Mikuláše je v pořadí již třetí kostelní budovou ve Štarnově. Historie prvního štarnovského kostela sahá do středověku. O jeho vzniku a ani o jeho umístění se nedochovaly žádné zmínky. Z dispozice Štarnova jako ulicovky však můžeme odvodit, že již první kostel stál s velkou pravděpodobností ve středu obce, v podstatě na stejném místě, jako kostel dnešní. Štarnovský kostel byl filiálním kostelem kostela hnojického. Z roku 1481 máme též první zmínku o vysvěcení štarnovského hřbitova, který zjevně kostel obklopoval obdobně, jako dnešní starý, již nepoužívaný hřbitov, jehož hranici vymezuje hřbitovní zeď.

O druhé kostelní budově ve Štarnově též nemáme mnoho zpráv. Víme, že již byla zasvěcena sv. Mikuláši a zjevně nahradila původní vypálenou sakrální stavbu.

Historie současného kostela se začíná až rokem 1739.  Základ k tomuto novému kostelu sv. Mikuláše byl dán 15. 7. 1745 a jeho stavba dokončena a kostel dán do provozu 6.12.1748. Štarnovští mrtví pohřbívají se však až do 3. 9. 1745 na hřbitově u kostela a teprve od 25. 10. 1745 do 2. 10. 1748 v Hnojicích. Wolný (Kirchliche Topographie Mährens) o kostele píše, že byl postaven z dobrého materiálu, klenutý a kryt cihlami (asi pálenými taškami?). Že má tři vchody, 12 oken a tři figurami zdobené oltáře. Podle Obecní kroniky Štarnova náklady na kostel činily 845 zl. 41 krejcarů. Péči o stavbu měl staveb milovný probošt šternberského kláštera Jan Josef Glätzel, který stavbu vydatně sponzoroval ze svého jmění. Odborníci tvrdí, že barokní styl štarnovského kostela je velmi elegantní a mohla ho stavět stejná stavevní huť, která budovala šternberský augustiniánský klášter, vzniklý podle projektu Antonia Beduzziho též za probošta  Glätzla ve 30. a 40. letech 18. století, tedy téměř ve stejné době, jako, stavba štarnovského kostela.  Malířskou výzdobu nového kostela Glätzel svěřil olomouckému malíři Janu Krištofu Handkemu (1694–1774), s nímž byl prelát Glätzel v úzkém pracovním kontaktu a kterému zadával výzdobu šternberského kostela, kláštera i jiných klášterních budov. Handke v létě 1748 dokončoval malbu zimního refektáře ve šternberském klášteře a hned přešel do Štarnova. Zde maloval tři obrazy, jak sám o tom píše ve svých pamětech.  

Původní věž kostela neměla dnešní tvar, protože r. 1871 při opravě střechy nad kostelem byla upravena na dnešní „cibulovitý“ tvar podle návrhu tesařského mistra Hansmanna ze Šternberka, pobita plechem a opatřena hodinami.

Poloha

přidat fotografie