Pavlovice (obec) [4060]

Naši předkové při zakládání nových osad a sídlišť vždycky hleděli, aby jejich domov byl chráněn přírodními útvary před nepřítelem, za druhé pak aby byl chráněn před silnými větry a nepohodou, neboť věděli, že jejich doškové a šindelové střechy nesnášejí velkého povětří. Dále nejdůležitější věcí pro sebe i domácí zvířata byl zdroj vody. Proto nejpříznivější a nejlepší podmínky pro oba tyto faktory skýtaly údolí potoků a řek. Tak také zakladatel naší obce , hledaje nový domov, vydal se se svou družinou údolím po řece Blanici, prosekávaje si cestu pralesem a hlubokými hvozdy kam ještě lidská noha nevkročila. Přišel k ostrohu mezi řekou a potokem, vydal se po potoce proti proudu údolím "Hlubokým", pak ještě dále¨ směrem k východu slunce. Unaveni obtížnou cestou, stanul celý tento doprovod u skupiny staletých dubů, které poskytovaly alespoň částečný odpočinek.

"Postavme sobě pod těmito duby srub" volali všichni! Jejich vůdce Pavel nazval toto místo "Doubím". I zalíbila se krajina našim novým obyvatelům chráněná kopcem před studenými větry. Za husitských válek tento kopec v okolí nejvyšší nazván byl "Kostelík". Postupem doby nestačila tato malá rozloha k obživě tak početných rodin, bylo nutné kácet lesy, rozšiřovat a zdělávat půdu, stavět nová obydlí. Nejpříznivější podmínky pro stavbu nových obydlí byl pravý břeh potoka-dnešní "Malá Strana". Noví obyvatelé si říkali "Pavlovici", vyjadřující tím příslušnost ke svému vůdci. Nejbližší jejich sousedé byli na východ asi čtvrt hodiny pěší chůze pod kopcem Kostelíkem. Byli to takzvaní "Podoláci". Jejich osada založená na dolíku nesla název Podolí-dnešní Kladruby.

Již sám název Pavlovic svědčí o tom,že vznikly již v době křesťanské. Stalo se tak patrně po přijetí křesťanství v Čechách,snad již počátkem 12.století. Podle názoru historiků jsou jména obcí s koncovkou -ice nejstaršími jmény obcí v našich zemích. Ves Pavlovice vznikla patrně ze samoty, vystavěné v těchto místech od Pavla. Její jméno značí, že to byla ves lidí Pavlových(Dr. Ant.Profous"Místní jména v Čechách"). Jména osob byla tehdy jen křestní, bez příjmení. Příjmení vznikala z takovýchto označení teprve později, v 16.století a jejich podkladem byla osobní vlastnost, přezdívka, někdy i nadávka. Podobně jako Pavlovice vznikl i nedaleký Petřín (nyní Petříny). Názvy obou vsí, Petříny a Pavlovice, povstalé z křestních jmen Petr a Pavel vnucují doměnku, že zakladatelé obou vsí byli si velmi blízcí, snad i bratři ,a že obě vsi vznikly proto asi ve stejném čase. Zdejší samota byla tedy Pavlova čili "Pavlovica" z čehož ustálil se název Pavlovice. Kolem této samoty povstávaly pak chalupy sourozenců a to jak mužského, tak i ženského pohlaví,kteří se dělili o původní zděděnou usedlost. Ženich, který se přiženil, dostal jméno po své ženě, ¨ nebo po chalupě(dědičnost příjmení po rodičích byla uzákoněna teprve v r.1780). Tak víska rostla a měla již v r.1524 16 nových gruntů, z toho 2 grunty pusté a 2 svobodnické, mimo dvora Doubí. První, nejstarší z nich jsou usedlosti kolem návse, byly vždy první v panských seznamech, proto mají nejnižší popisná čísla. Z nejstarších dob nemáme však o Pavlovicích žádných písemných zpráv. První známý dochovaný záznam o našich Pavlovicích pochází z r.1344 kdy byly uvedeny v popisu pražské diecese již jako ves přifařená k farní osadě vlašimské. Další staré zápisy týkající se Pavlovic jsou obsaženy v zemských deskách trhových v nichž je zapsána smlouva 1.10.1391, kterou Pešík ze Zhoře u Pacova postoupil své dědictví, dvůr polužní(panský) v Pavlovicích a v Dubu, v hodnotě 50 kop grošů pražských své manželce Kateřině jako odvěnění. Na listině podepsali se též Sezima z Dálkovic a Teodor z Kladrub. (Dr.Emler: "Pozůstatky desek zemských díl I.)

Počátkem 15.století patřily Pavlovice pánům z Lipna u Zatce. Eliška z Lipna, pocházející z jejich rodu, která pobírala jako součást svého věna ještě r.1415 patrně až do r.1420 z Pavlovic u Vlašimě 6 kop grošů českých ročního platu, který postoupila klášteru. Klášter sám ještě tento plat do r.1420 vybíral a měl podle své řehole na tento plat právo i po úmrtí jeptišky. (Podle Tomkova Dějepisu města Prahy díl III:) Až do r.1442 nebyly Pavlovice příslušenstvím panství vlašimského. Svědčí o tom obsah prodejní smlouvy z r.1442, podle níž prodali bratři Jan a Mikuláš z Chotěmic na Vlašimi, synové Tomáše z Chotěmic své vlašimské panství Mikuláši Trčkovi z Lípy. Mezi vesnicemi,¨ náležijícími k tomuto panství Pavlovice uvedeny nebyly. Pavlovice, jak jest uvedeno, náležely až do roku 1420 klášteru Klarisek v Praze. Po skončení válek husitských kolem r.1436 císař Sigmund , peněz vždy potřebný zapsal t.j.zastavil za jisté sumy mnohé toto zboží různým pánům a zemanům. Mikuláš Trčka nabyl tak Pavlovice patrně roku 1436, kdy mu bylo císařem Sigmundem zapsáno 67 vesnic zabavených římskokatolické církvi v dobách husitských. Do vlašimského panství byly tedy Pavlovice začleněny teprve r.1442 Mikulášem Trčkou st. z Lípy a zdílely pak společně s tímto panstvím změny majitelů až do roku 1848.

Poloha

přidat fotografie