Ješetice (obec) [4028]

Osadu Ješetice založil podle A. Sedláčka ve neznámé době / snad ve 12. stol./ zeman Ješata, jehož jméno je stejného původu jako Jech, Ješek a Jíša. Archivář Fr. Teplý se domnívá, že zakladatelem byl Ješuta, protože našel ve starých spisech /z roku 1356/ název Ješutice. Prvním ze zdejších vladyků, o němž se zmiňují dějiny, byl Vitoslav z Ješetic.

Obec Ješetice leží v jižní části okresu Benešov, v nadmořské výšce 520 m. Je rozložena ve značně členitém terénu, podél potoka Mastníku, který odtud teče dále směrem na západ k Sedlčanům. V okolí je mnoho lesů.

Administrativně je obec Ješetice rozdělena do pěti místních částí: Ješetice, Radíč, Řikov, Hlaváčkova Lhota a Báňov. Obec Ješetice vznikla odloučením od obce Smilkov 20. února 1904, od té doby se její skladba nezměnila až do osmdesátých let 20. století, pak byla administrativně spojena s obcí Červený Újezd, od níž se znovu oddělila
v roce 1991. Výměra správního území obce je 725 ha. Všechny osady spadají do jediného katastrálního území Ješetice.

Klimatické podmíny jsou typické pro oblast, která získala pojmenování Česká Sibiř. Zima je zde drsnější a delší než v jiných částech Čech a vegetační doba kratší. Nedochází zde k velkýim teplotním výkyvům, ani k náhlým změnám počasí. Převládající směr větru je západní, ze západu také přicházejí téměř všechny dešťové a sněhové
srážky. Díky absenci jakéhokoli průmyslu /i v okolí/ a díky velkým rozlohám lesů je zde čisté podnebí.

Velkou stavbou je objekt kulturního domu na západním okraji vesnice. Je to typická stavba ze 70. let, která postrádá jakékoli estetické kvality, ale obci trvale dobře slouží.Kulturní dům byl vybudován v akci „Z“ a mimo sál s výčepem a kuchyní je v něm i kancelář, zasedací místnost a archiv obecního úřadu.Část přízemí je pronajata a je v ní provozována malá prodejna smíšeného zboží.

Ješetice jsou dodnes převážně zemědělskou vesnicí. Jak však bylo v okolí zvykem, mívala většina zdejších rolníků při svém hospodářství ještě jednu živnost, tj. mimo zemědělské práce ještě vykonávali nějaké řemeslo. V kraji se tomu říkávalo „stavo-kovo-zemědělství“. Pozemky dnes obdělávají přímo jejich majitelé, kterým se vrátil původní majetek v restitucích. Zčásti jde ovšem o majitele, kteří jsou zaměstnáni jinde a soukromé zemědělství není jejich hlavním povoláním. Soukromí zemědělci zde působí pouze 4.

Poloha

přidat fotografie