Březina (obec) [40216]

Dnešní Březinu tvoří dvě bývalé samostatné obce - Březina a Proseč. Jména obou obcí svědčí, že tyto osady vznikaly na lesní půdě a první osadníci mýtili les a zakládali usedlosti. Březina je v místě, kde rostly břízy. Podobně vedlejší vesnice: habr - Habrůvka, buk - Bukovina a Bukovinka. Jméno Proseč ukazuje na lesní proseky, tedy mýcení lesa, kde potom vznikala osada.                            

Březina se poprvé připomíná v zemských deskách k roku 1365. Tehdy byla poddanskou vsí Čeňka Krušiny z Lichtenburka, pána hradu Ronova. V listině je uvedena jako Brzyezina. Hrad Ronov stával na strmé skále nad řekou Svitavou východně od Útěchova. Byl vystavěn kolem roku 1360. Po zániku hradu Ronova v 15. století přešla Březina do blízkého panství novohradského (Páni Černohorští z Boskovic, Nový hrad zbudoval moravský markrabě Jošt v letech 1371 -1414). V obci byl usazen v 2. polovině 15. století zeman Jiřík z Březiny, jehož dvůr býval v místech, kde dnes stojí domy č. 9, 10 a 11. Od roku 1604 byla Březina spjata s osudy Pozořic a jejich lichtenštejnské vrchnosti.  

Proseč se poprvé připomíná v roce 1395. Tehdy Sulek řečený Němec z Proseče (Prossyeczye) prodal ves Obřany kartuziánskému klášteru v Králově Poli. Nepochybně vládl i v Proseči. Později obec patřila premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. Ve středu obce stával dvůr od bývalého Polákova hostince až po kapličku. V domě č. 105 bydlel správce dvora (štít tohoto domu je snad ještě pozůstatkem bývalého objektu). Dům č. 132 byl obydlím šafáře a č. 104, 106 a 145 tvořily byty deputátníků. V místě, kde stojí domy 124, 125 a 126 byly bývalé panské sýpky. Za sýpkou býval rybník. Brána vedoucí do dvora stávala mezi domy č. 128 a č. 126. Ovčárna a chlévy pro hovězí dobytek stály v místech nynějších domů: 108, 109, 110 a 111. Bývalý hostinec u Poláků býval původně panskou hospodou zábrdovického kláštera.                                  

V roce 1746 byla založena samota Nové dvory. Byl to panský dvůr pozořické vrchnosti. Do roku 1890 patřil k Proseči, od toho roku do obce Ochoz. K Březině patřila samota Lhotky. Byla založena jako Nové dvory roku 1746. Od roku 1885 patří Lhotky do katastru obce Hostěnice. Na Lhotkách stával panský dvůr, později tam majitelé panství Lichtensteinové postavili myslivnu a hájenku a r. 1842 budovu, která sloužila lesním dělníkům jako ubytovna. Naposled je koupil hajný Josef Čapek. V posledních letech vzniklo na Lhotkách rekreační středisko, kde je asi 50 chat. Myslivnu s přilehlou zahradou a polem koupily v roce 1977 Královopolské strojírny na zřízení rekreačního střediska pro své zaměstnance, nedávno objekt změnil majitele.                                

Roku 1780 nastoupil vládu v Rakousku císař Josef II., který svými novotami a nařízeními zasahoval do způsobu života občanů své rozsáhlé říše. Zrušil mnohé kláštery - na 600 klášterů v Rakousku - a mezi nimi také klášter řádu premonstrátů v Brně – Zábrdovicích (24. 7. 1784). Po zrušení kláštera byl prosečský dvůr rozparcelován novým osadníkům z Čech. Majetek zrušeného kláštera připadl náboženskému fondu, který měl za úkol stavět nové kostely. Na majetek zábrdovického kláštera se konala veřejná dražba 6. prosince 1830 o 9. h. v budově gubernia v Brně (v budově vedle kostela sv. Tomáše). Za 220 000 zlatých jej získal František X. Dietrichstein, který zemřel v r. 1850. Křtinské panství dostala jeho dcera Terezie hraběnka Mensdorf-Poulli roz. Dietrichsteinová. Po její smrti 29.12.1856 její manžel Alfons Mensdorf-Poulli prodal panství roku 1864 hraběti Vincentovi Bubnovi z Litic za 600 000 zlatých. Bubnové z Litic jsou starým českým rodem ze 14. století pocházejícím ze západních Čech. V Zábrdovicích a Křtinách v Moravě žije zvětev hrabat, kteráž pochází od hraběte Antonína (1809), jehož syn Čeněk (Vincent) (
strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie