Škrle (osada) [40148]

Území Škrle patřilo již od 12. století k rozsáhlému panství rýzmburských Hrabišiců a po nich, pravděpodobně od roku 1207, k nově založenému cisterciáckému klášteru v Oseku. O názvu vsi existuje více teorií. Jedna název odvozuje od přezdívky škrla, tedy skrblík, jiná teorie tvrdí, že jméno vsi vychází ze slovesa skrlý, skrlá ves, což by znamenalo zaniklou ves. Tato teorie však není příliš pravděpodobná, Škrle totiž nikdy nezanikla. 
Dnes Škrle leží mimo hlavní cesty, ale v minulosti jimi procházely staré cesty z Chomutova přes Louny do Prahy a z Mostu do Žatce. Roku 1341 opat oseckého kláštera se souhlasem krále Jana Lucemburského povýšil oppidum Škrle na město. Královo privilegium je přitom první dochovanou historickou zmínkou o vsi. Součástí privilegia bylo povolení trhů a měšťané si dále mohli své město opevnit, jak budou považovat za vhodné. Také řemesla tu mohla být vykonávána stejně jako v ostatních městech království. 
 Roku 1436 zastavil císař Zikmund Škrli se dvorem a několika dalšími vesnicemi Hanuši Henigarovi, jeho potomci tu pak byli zástavními pány až do konce 15. století. Je možné, že v těchto dobách už ve vsi stávala tvrz. Ta je však písemně doložena až k roku 1621. S jistotou však můžeme tvrdit, že v této době zde již stál kostel sv. Jakuba Většího. Od roku 1525 až do správní reformy v polovině 19. století Škrle s malou přestávkou patřila znovu oseckému klášteru a byla dokonce centrem jeho statku. Zajímavá je zmínka z roku 1564, podle které se u Škrle vybíralo clo. 
V letech 1620 a 1621 byla ves v držení Bohuslava ml. z Michalovic. Ten se však zapojil do stavovského povstání, za což mu byl po porážce stavů zabaven veškerý majetek a Bohuslav skončil na popravišti. Škrle pak byla opět vrácena oseckému klášteru. Během následující třicetileté války zanikla zdejší tvrz, ves sama však podle dochovaných zpráv válkou příliš neutrpěla. Podle berní ruly tu k roku 1654 žilo 5 sedláků a 11 chalupníků. Tereziánský katastr z roku 1748 ve vsi pracovali 2 ševci, krejčí, panský ovčák, 5 nádeníků a 4 podruzi, z nichž jeden byl kovářem, druhý obecním pastýřem a zbylí dva také podruhy. Zápis v obci dále uvádí 2 mlýny a ve vsi zmiňuje i dům preláta oseckého kláštera.
V 18. století postavili cisterciáci na místě bývalé tvrze malý barokní zámek s opatskou kaplí. V zámečku začalo být postupem let málo místa, proto roku 1841 došlo k jeho rozšíření o další čtyři průčelní osy. V roce 1875, kdy již byla Škrle samostatnou obcí, byl zámeček obcí od kláštera odkoupen a byla v něm zřízena místní škola. V polovině 19. století žilo ve Škrli 196 obyvatel ve 46 domech. Zápis z roku 1866 nás informuje o pohromě, která ves postihla. Tehdy zde při nákaze cholery zahynulo 16 obyvatel. Ze záznamů se pak dozvídáme i o dalších pohromách, které zdejší lid postihly, většinou se naštěstí jednalo o špatné počasí spojené s neúrodou, které již neměly tragické následky. Zpráva z roku 1893 je mnohem veselejší, tehdy byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. V 19. století začalo být na katastru Škrle dobýváno uhlí, ovšem jen ve velmi malém množství. Místní velkostatek byl ve 20. letech 20. století rozdělen a rozprodán. 
Druhá světová válka měla ve Škrli mnohem dramatičtější průběh než v sousedních obcích. Na konci války ves totiž obsadilo vojsko SS, které se zde také bránilo postupujícím sovětským tankům, což si vyžádalo škody jak na majetku, tak i na životech. Po odsunu německého obyvatelstva klesl počet zdejších obyvatel z 270 na 181. V roce 1955 bylo ve Škrli založeno jednotné zemědělské družstvo, již dříve tu svou činnost vykonávalo také strojní zemědělské družstvo. JZD však bylo nakonec v roce 1963 zrušeno a jeho majetek převeden do Státního statku Bílence. Ve vsi v této době docházelo k postupnému snižování počtu obyvatel. K roku 1970 jich tak zde žilo již jenom 146.
Roku 1960 Škrle ztratila svoji samostatnost, když byla připojena k obci Bílence. V roce 1963 tu bylo založeno myslivecké sdružení. To se staralo nejenom o myslivecké práce, ale pomáhalo obci také na různých akcích, pořádaných obcí. Myslivecké sdružení je ve vsi dodnes a každoročně pro zdejší občany pořádá taneční zábavu. Stejně jako Bílence, také Škrle ochromilo v 80. letech vyhlášení stavební uzávěry vyhlášené v důsledku plánované Velemyšlevské výsypky. Po zrušení tohoto plánu zde mohlo konečně dojít k úpravám a opravám. 
Zdejší zámeček tak byl opraven a dnes slouží jako kulturní dům. V současnosti vesnice ještě nemá kanalizaci ani plynovod, ale byla tu již provedena kabelizace telekomunikačního vedení. Zásobování obyvatel základními potravinami je vyřešeno 3x týdně prodejem v buňce. Severozápadně od obce se nachází zajímavá lokalita Slanisko, která je navržena na přírodní památku, aby byly chráněny ohrožené rostliny, které se zde vyskytují. K roku 2001 ve Škrli žilo 78 obyvatel v patnácti domech.

Poloha

přidat fotografie