Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Benešov (město) [3995]



Město Benešov leží necelých čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy v kraji mezi řekou Sázavou a bájnou horou Blaník. Jeho výhodná poloha na dopravních tepnách a atraktivní přírodní i kulturní prostředí jej předurčuje stát se zajímavým střediskem turistického ruchu. Město má cca 16 000 obyvatel a leží 360 metrů n. m.

Výklad o nejstarším zdejším osídlení stále ještě do značné míry spočívá více na dohadech a kombinacích než na přesných historických datech. V této souvislosti jsou uváděny roky 1038 (Vincenc Horáček), 1048 (Antonín N. Vlasák).

Předchůdcem města, ležícího jižně od řeky Sázavy na významné obchodní cestě z Prahy do jižních Čech, byl opevněný dvorec na žulovém ostrohu dnes zvaném Karlov, který tu zřejmě ve 2. polovině 11. stol. založil a po sobě pojmenoval jistý Benedikt (Beneš). Ten byl pak hlavním sídlem pánů z Benešova až do r. 1318, kdy získali nedaleký hrad Konopiště a dvorec opustili. Při něm vznikla záhy osada, v r. 1327 poprvé připomínaná jako městečko a v r. 1512 jako město, jejímž jádrem bylo prostorné tržiště (dnešní Masarykovo náměstí). V r. 1420 Město Benešov vyplenili husité, kteří vypálili zdejší minoritský klášter. V r. 1627 proběhlo na Benešovsku vzbouření poddaných, protestujících proti násilné rekatolizaci.

Obdobná událost se váže ke kostelu svatého Jakuba a Filipa na Chvojně, kde jsou pochováni zastřelení účastníci povstání nevolníků z roku 1775. Naše město bylo vtaženo i do třicetileté války, když se zde roku 1648 bojovali Švédové.

V pohusitské době náležel Benešov mezi nejvýznamnější města v Čechách. Za vlády Jiřího z Poděbrad se v prostorách dnes již zaniklého minoritského kostela konaly zemské sněmy. Zmíněný panovník zde v r. 1451 jednal o smíření s katolickou Evropou s papežským legátem Eneášem Silviem Piccolominim, pozdějším papežem Piem II. V r. 1473 vystoupila na zdejším sněmu královna - vdova Johanka z Rožmitálu, aby se pokusila sjednat pro Čechy dočasný smír. V 18. stol. za Přehořovských a především za pánů z Vrtby se Benešov stal centrem kultury a vzdělanosti, k čemuž přispívala hlavně nově založená piaristická kolej. K dalšímu významnému rozvoji Benešova napomáhalo již od 1. poloviny 18. století poštovní spojení s Prahou a zejména pak dokončení železniční trati z Prahy přes Benešov do Českých Budějovic a lokální trať do Vlašimi. Od konce 19. stol. se stal majitelem zdejšího panství následník trůnu Ferdinand d´Este, který je neodmyslitelně spjat se zámkem Konopiště. Za nacistické okupace v r. 1942 byla část města násilně vystěhována kvůli zřízení rozsáhlého cvičiště SS.

Nejstarší dochovanou stavbou v Benešově je kostel sv. Mikuláše na Karlově, stojící na nejvyšším místě výrazného ostrohu nad Benešovským potokem. Byl vybudován ranně goticky ve 2. polovině 13. stol. a ve 3. čtvrtině 14. stol. byl doplněn o nový presbytář. Po velkém požáru v r. 1420 byl tento kostel roku 1583 renesančně přestavěn a další velká přestavba v barokním stylu proběhla na konci 17. století. I přes veškeré přestavby má kostel svatého Mikuláše dochované gotické portály, v presbytáři také lomená okna a křížovou žebrovou klenbu. V bohatě zdobeném interiéru vyniká hlavní oltář a také kazatelna se sochařskou výzdobou z dílny Matyáše Bernarda Brauna a obrazy Ignáce Raaba. U kostela stojí zděná zvonice, původně zapojená do ohradní zdi obklopující svatyni. Na vrchu Karlově se dále dochovalo torzo Minoritského kostela Nanebevzetí Panny Marie z 13. století, který vypálili a pobořili v r. 1420 husité. Jen vysoké torzo presbytáře se dvěma hrotitými okny a zbytky kružeb s opěrnými pilíři připomíná jeho tehdejší velikost. Také u tohoto kostela stojí zvonice s malými zazděnými fragmenty architektonických článků kláštera. Další významná církevní památka Benešova je bezesporu bývalá piaristická kolej s barokním kostelem sv. Anny z počátku 18. stol., vystavěná podle plánů Giovanniho Battisty Alliprandiho s hodnotným barokním vybavením.

Nová radnice, kde nyní sídlí část Městského úřadu, byla obnovena podle projektu arch. Josefa Pleskota a obdržela cenu Grand prix obce architektů za r. 1995. Na náměstí a dalších místech v centru města se dochovalo několik barokních (např. čp. 225) a secesních domů (čp. 74, 474, 477, 480). Budovu banky na Masarykově náměstí z r. 1926 projektoval arch. Otakar Novotný. Ve městě je i několik hodnotných soch a pomníků. Pod Karlovem je starý židovský hřbitov s nejstarším náhrobkem z r. 1687. Dnes je v Benešově mimo jiné i Památník obětem holocaustu.
Díky příznivé dopravní poloze si do města záhy našel cestu průmysl, který se dále rozvíjel i ve 20. stol. K nejvýznamnějším průmyslovým podnikům dnes patří firma Baest (kovové konstrukce, ocelové výrobky), Benešovský pivovar (pivo Ferdinand), mlékárna Danone, Alima (dříve Boneco - majonézy) a reklamní společnost Quo. O kulturní život v Benešově pečuje zejména Městské kulturní středisko, Městská knihovna a v secesním domě čp. 74 na Malém náměstí Muzeum umění a designu s expozicí grafického designu, fotografie a kolekcí české grafiky 20. stol. a současného sochařství. Součástí muzea je historická expozice pobočky Muzea Podblanicka, která představuje dějiny města. Dále v Benešově najdete řadu odborných středních škol, Gymnázium Benešov v jehož secesní aule je Sukova síň, která spolu s Městským divadlem slouží pro kulturní účely. V Benešově působí řada amatérských divadelních spolků, hudebních skupin, pěveckých sborů, taneční školy atd. V oblasti sportu nabízí Benešov fotbalový stadion, otevřený i krytý plavecký bazén, minigolf, několik tenisových areálů, kuželkářské dráhy, bowling, fitcentra, venkovní písčité hřiště na beach volejbal atd. Nedaleko Benešova se nachází i letiště (Nesvačily u Bystřice).

Město se může pochlubit řadou významných rodáků. Patřili k nim např. topograf Jaroslav Schaller (1738-1809), autor šestnáctisvazkového díla Topografie království českého, spisovatel František Sokol-Tůma (1855-1925), starosta Sokola a za 1. světové války člen mafie Josef Scheiner (1861-1932), antropolog prof. MUDr. Jindřich Matiegka (1862-1941), architekt Otakar Novotný (1880-1959), etnograf prof. Jiří Horák (1884-1970), spisovatel Karel Nový (1890-1980), herec František Vnouček (1903-1960), básník Jan Noha (1908-66), projektant výškových staveb dr. Ing. Jiří Kozák (1922) a další. Na zdejším gymnáziu studovali spisovatelé Vladislav Vančura (Benešov popsal v románu Pekař Jan Marhoul) a v současnosti známý Michal Viewegh. V r. 1935 zde zemřel hudební skladatel Josef Suk, kterého připomíná pamětní deska na domě v Husově ulici čp. 739.

Na masivní hranolové zvonici, která stojí po jižní straně kostela sv. Mikuláše na Karlově, je zavěšen cenný gotický zvon od mistra Rudgera. Pochází z r. 1322 a je jedním z nejstarších dochovaných zvonů v České republice. V areálu benešovského nádraží se dochovala pozoruhodná místnost - novobarokní Císařský salonek, který sloužil jako pohodlná a komfortně vybavená čekárna pro cestující ze zámku Konopiště, především pro arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho rodinu.

Vlajka: list tvoří dva vodorovné pruhy, žlutý a modrý. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Horní Benešov (město) Bruntál
obec, osada Benešov (obec) Blansko
město, městys Benešov (město) Benešov
obec, osada Benešov nad Černou (obec) Český Krumlov
město, městys Benešov nad Ploučnicí (město) Děčín
město, městys Dolní Benešov (město) Opava
obec, osada Benešov u Semil (obec) Semily



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)