Krásná (obec) [3979]

Obec Krásná je nejzápadnější obec ČR s vlastním obecním úřadem. Nachází se v západní části ašského výběžku v nadmořské výšce 653m. Nejzápadnější bod naší republiky leží v k.ú. Újezd u Krásné se zeměpisnými souřadnicemi 12° 05´33" v.d. a 50° 15´11" s.š. Pro pěší turisty je toto místo dobře přístupné a vyznačené. Krásnou protínají také cyklostezky, které procházejí příjemnou krajinou se zachovalou přírodou. Cyklotrasy propojují Českou republiku s Německem jak na bavorské, tak na saské straně. V zimním období jsou tyto trasy využívány jako běžecké tratě, jenž jsou strojově upravovány. Krásná nabízí atraktivní tvář přírody a v zimě dobré sněhové podmínky, což je ideální pro rozvoj turistiky, cykloturistiky a běhu na lyžích. Nejstarší stavbou v obci je dům č.p. 89. Jedná se o hrázděnou stavbu z roku 1793. Zajímavostí je zámek Větrov, jehož historie sahá do roku 1856. Po válce byl v tomto zámku zřízen dětský domov, který použila za námět své knihy Markéta Zinnerová a roce 1979 byl natočen i celovečerní film Indiáni z Větrova (který se zde ovšem již nenatáčel). V současné době je zámek po rekonstrukci a slouží jako čtyřhvězdičkový hotel se čtyřiceti čtyřmi lůžky. Koncem 19. století zde žilo v 276 domech 2174 obyvatel.

Po válce byly ke Krásné připojeny obce Štítary a Kamenná, což však nenahradilo počet vysídlených obyvatel. V současné době zde žije 450 obyvatel. V historických pramenech připomíná poprvé v první polovině 14.století. Tehdy byla tvořena dvěma částmi s názvy Horní a Dolní Schönbach. První písemná zmínka byla učiněna v listině krále Jana Lucemburského z roku 1331, kterou vydal pánům z Neuberga a osvobodil jimi držená léna od daní, platů a dávek.  

Druhá zmínka z roku 1395 je uvedena v jedné z chebských městských knih, zaznamenávající daňové povinnosti. Třetí zmínku o Krásné nacházíme v listině z roku 1417, kterou si město Cheb stěžuje králi Václavu IV., na svévolné konání norimberského purkrabí, který okupoval ašsko a část západního chebska. Okolo roku 1400 získali Krásnou od pánů z Neuberga, páni ze Zedwitz, kteří zde pak vládli až do konce patrimoniální správy roku 1850. Vlastníky statků však byli až do roku 1945.  

Neubergové patřili k nejvýznamnějším rodům na ašsku a chebsku. Ve 14.století byli vlastníky celého ašska, zde si také postavili svůj rodový hrad Neuberg (Podhradí). Neubergové byli zřejmě představitelé hlavní linie rodu, ke kterému patřili i páni z Hazlova, ze Schönbergu a Reitenbachu. Lze tak usuzovat ze shodné podoby rodového erbu. Tím byl stříbrno-červeně polcený štít a v něm opačnými barvami polcený hrot.

Poloha

přidat fotografie