Nemilany (městská část) [37039]

Obec Nemilany, něm Nimlau, s 884(2005) obyvateli, od r. 1974 městská část Olomouce se nachází 5 km jižně od centra města. Obcí protéká potok Nemilanka, který se u Kožušan vlévá do řeky Moravy. Výstavná a rušná obec si dosud podržela příměstský vesnický ráz. Nemilany ve 12.stol. měly několik majitelů. Již před r. 1131 měl katedrální kostel v Olomouci v Nemilanech poplužní dvůr, který držel až do r. 1805, kdy byl parcelován. Část vsi byla darována městu Olomouci panovníkem při jeho zakládání, jako věno a další část vsi patřila drobným vladykům. Jako svědek se v jedné z listin připomíná v r. 1147 Viecen z Nemilan a v r.1379 Ješek Sestřenec z Nemilan. R. 1386 nařídil markrabí Jošt městu, že může v Nemilanech vybírat jen dávky, které stanovila a schválila městská rada. V r. 1402 si půjčil markrabí Jošt od Maršíka a Myslibora z Prus 700 hřiven a Jošt jim za to zastavil městskou část Nemilan. Maršík a Myslibor z Prus založili v r. 1402 v chrámu sv.Mořice nový oltář a ze svého zboží v Nemilanech, oni i jejich dědici odváděli pro oltářníka každý rok plat 6 hřiven grošů. Po Jankovi z Maršíkova přešel statek na Menlíka z Gryffenberku a Heralta z Heraltovic. Markrabí Jošt si půjčil také 240 hřiven od dcery olomouckého měšťana Markéty Pauchpretlové, které potom v r. 1407 městská rada dovolila vybírat každoročně 24 hřiven ze vsi Nemilany, dokud nebude dluh splacen. V r. 1443 olomoučané zaplatili na splacení dluhu Menlíkovi a Heraltovi 100 kop grošů a Nemilany tak byly částečně zbaveny zástavy a vráceny městu Olomouci. Celá zástava však nebyla nikdy zaplacena. R. 1412 osvobodil Václav IV. Nemilany od některý platů. R. 1455 je uváděn v Nemilanech plat olomoucké kapitule. Původně česká obec se vlivem toho, že větší část vsi spadala pod olomoucké panství časem poněmčila. R. 1558 řešily Nemilany s Kožušany spor o pastviny, ve kterém byly hranice přesně stanoveny. Spory o hranice byly ještě v 18.stol. mezi Nemilany a poplužním dvorem olomoucké kapituly a další mezi Nemilany a klášterem sv. Kateřiny v Olomouci. V r.1606 je uváděn v urbáři města Olomouce v Nemilanech 1 panský dvůr s 1 ½ lánů pozemků, 41 usedlíků, 13 selských lánů a 2 louky. Třicetiletá válka zanechala v Nemilanech i okolních obcích mnoho škod. Nemilany patřily k farnosti ve Slavoníně a měly jen malou dřevěnou kapličku, kterou v r.1826 nahradila zděná kaple sv. Jana a Pavla se zvonicí. Na začátku 19.stol. byla v r. 1802 postavena na katastru Nemilan prachárna č. 5-Slavonín, která byla v r. 1866 demolována. Východně od Nemilan, nedaleko řeky Moravy byl v režii místního ženijního ředitelství postaven fort č.IX, po kterém již není žádná stopa. Západně od Kyselova byl v letech 1851-54 postaven fort č. XI „Kyselovská pevnůstka“. Dělostřelecké brigádě v Olomouci Nemilany v letech 1780, 1818 a 1829 pachtovní smlouvou pronajímala část svých pastvin pro cvičiště dělostřelectva. Veškerých povinností vůči vrchnosti se v Nemilanech zbavili v r. 1848 a v roce 1850 se staly katastrální a politickou obcí s osadou Kyselov, která se v r. 1877 osamostatnila. V r. 1869 měly Nemilany s Kyselovem 119 domů a 938 obyvatel, v r. 1880 již bez Kyselova 88 domů a 722 obyvatel. V r. 1880 byla zřízena v Nemilanech železniční zastávka na trati postavené v r.1870 z Prostějova do Olomouce. Německá obecná škola byla zřízena v r.1853, česká menšinová škola byla postavena v r.1921, rozšířena v r.1929 měšťanskou školou, která byla v letech 1939-45 přemístěna do Vrbátek. V r. 1880 byla v obci vybudována cihelna, která byla v r.1935 zrušena. V r. 1913 se připomíná v Nemilanech mlýn. V obci byla od r.1920 úpravna zelí, továrna na lepenku a asfaltové výrobky Dehet, založena v r. 1927 a chemická továrna na barvy a laky Fitox, založená r. 1931 které ukončily výrobu v r.1946. V r. 1950 byly Nemilany spolu s Kyselovem připojeny ke Slavonínu. V té době měly Nemilany 216 domů a 903 obyvatel. V r. 1954 se Nemilany opět osamostatnily, ale již bez Kyselova, který zůstal součástí Slavonína, se kterým je stavebně propojen. V r. 1974 se staly Nemilany městskou částí Olomouce. Drobné památky Nemilan se nacházejí po celém katastrálním území obce. Na návsi je to kaple sv. Jana a Pavla z r.1825. Na konci Sportovní ulice je polní kaple Panny Marie Bolestné z  18.stol. V zahradě domu na Kožušanského ulici je sloup se sochou Panny Marie z r. 1900. V parku mezi Lidickou a Sportovní ulicí je památník obětem obou světových válek. Na severním konci parku je kamenný kříž z r. 1848. V severní části obce nedaleko od sebe, jsou dvoje boží muka. V České čtvrti jsou to boží muka z 18.stol. a u železniční trati, u cesty ke kolonii domků jsou boží muka z 19.stol. Další boží muka z 19.stol. jsou na konci úvozu staré cesty do Nedvězí u křižovatky se starou silnicí do Dubu. Dále po staré silnici na Nedvězí za dálničním obchvatem, na hranici katastru s Nedvězím, jsou boží muka z 18.stol. Asi 200 metrů vlevo za dálničním obchvatem je bronzová socha sv.Kryštova s dítětem, která kontroluje provoz na dálnici. Na návsi nad kaplí je stavení s reliéfem mísy z ovocem a na Lidické ulici pří vjezdu z Kožušan je stavení s pěkným oválným reliéfem.

Poloha

přidat fotografie