Dřevčice (tvrz) [36649]

Velké množství dochovaných dokladů a záznamů řadí tuto stavbu k výjimkám mezi českými památkami tohoto typu.

Tvrz leží na samém konci obce při silnici z Prahy na Brandýs nad Labem. V současné době patří mezi několik málo historických památek ve zdejší oblasti, které přežily husitskou revoluci, třicetiletou válku a éru "ochrany památek" v užívání zemědělských družstev při budování socialistické společnosti.

Tvrz, při ní dvůr a ovčín, byla založena na jednom z mála chráněných míst zdejšího okolí, kde rovinná krajina úrodné polabské nížiny takřka neposkytuje dostatečnou ochranu a obrana podobného panského sídla musela být vždy doplněna umělými zářezy v krajině, valy a rybníky. Stávající podoba tvrze je výsledkem několika etap stavebních úprav. Tvrz se dvěma křídly obvodové zástavby vznikla asi kolem poloviny 14. století. Tvořil ji nejprve uzavřený areál s mohutným obytným třípatrovým palácem a přilehlým hospodářským západním křídlem. Stavbu chránil hluboký sráz, příkop se dvěma rybníky a ochranu doplňovalo celkové opevnění celé vesnice.

Areál byl postupně obklopen rozlehlým uzavřeným dvorem se studnou. Tvrz ve své době tvořila rozsáhlý obytný i hospodářský komplex skýtající potřebné zázemí s nutným pohodlím pro své majitele, kteří zde (alespoň v počátku) často pobývali.

Připojením dřevčické tvrze i s příslušenstvím nejdříve k vrábskému panství a posléze k brandýské doméně ztratila tvrz svoji rezidenční funkci a začala postupně chátrat. Roku 1628 (1630 ?) navíc dřevčická tvrz se všemi hospodářskými budovami do základů vyhořela, byla však i s dvorem znovu vystavěna.
Dne 28. března 1663 tvrz i se dvorem a částí vsi při neúmyslně způsobeném požáru vyhořela znovu. Ze zprávy hejtmana Bohdaneckého o požáru a z příloh se soupisem materiálu pro opravy však plyne, že při požáru tvrze shořely jen její dřevěné části, kdežto zdivo neutrpělo prakticky žádnou škodu a tvrz i dvůr byly krátce nato opraveny. Další požár postihl tvrz i dvůr r. 1726, avšak podle zpráv z r. 1729 byly i tyto škody brzy odstraněny: "Dřevčice, poplužní dvůr, který r. 1726 vyhořel a r. 1728 byl vystavěn celý z kamene a pokryt šindelem. Celý je v dobrém stavu, uzavřen zdí."

V 18. století byla tvrz upravena na barokní špýchar, potom na sýpku kontribučensko-obilního fondu.

Nejvýraznějším pozůstatkem původní tvrze je mohutná obvodová hradební zeď na půdorysu pětiúhelníku se zaoblenými nárožími. Na místě dnešního východního křídla, tj. části nejvýrazněji přestavěné na třípodlažní barokní sýpku s valbovou střechou, bylo ve středověku užší křídlo, z něhož se dochoval suterén armatury nároží.

Zbytek příčky a okno dokládají i existenci křídla severního. Původní vjezd byl zazděn po dodatečném zřízení křídla západního (patrně v 16. století), z něhož je dochována řada zazděných velkých oken 1. patra v podkroví mnohem mladšího západního křídla, dnes z větší části zříceného. Areál kromě hlavní třípatrové budovy zahrnuje torzo bývalého západního křídla a rozlehlý uzavřený dvůr se studnou, na který navazuje přístupová cesta s barokní bránou. Východní část tvrze je obklopena přírodním parkem se dvěma rybníky.

V současné době je tvrz majetkem soukromé akciové společnosti VILLA DREUCICI, která finančně zajišťuje veškeré probíhající rekonstrukční práce. Tato činnost umožnila opětovné využívání této památky a to především ke kulturním a společenským účelům.

Interiér dnešní tvrze tvoří čtyři nadzemní podlaží a klenuté gotické sklepení. Jednotlivá podlaží jsou propojena dřevěným schodištěm, mají originální dřevěné trámové stropy, podepřené původními dubovými sloupy. Přízemí je vybaveno rohovým krbem, roštem pro opékání, dobovými stoly a lavicemi. Celý areál je osvětlen působivou kombinací svící a loučí. V zimním období je objekt vytápěn. Celé zařízení slouží jako kopie středověkého zájezdního hostince s celkovou kapacitou až 750 stolovníků. Přilehlý pozemek však pojme dalších až 600 hostů. Jedinečné historické prostředí, v kombinaci s osvětlením svícemi jedinečně podtrhuje podávání dobových jídel na kamenině i servis v kutnách.

Západní křídlo tvrze bylo až do poloviny osmdesátých let XX. století obýváno lidmi. Při rekonstrukci podlahy v létě 2002 se zjistilo, že pod podlahou největší místnosti se skrývá 23 m hluboká studna, ve které se nacházelo 9 m vody. Objekt tvrze nyní prochází celkovou rekonstrukcí, která by měla tuto významnou památku zachovat i příštím generacím.

Poloha

přidat fotografie