Dub (zámek) [35715]

Několikrát přestavěný zámek Dub na Prachaticku je typickou ukázkou novogotické architektury. Po půlstoletí úpadku jej současný majitel se značným úsilím a nákladem rekonstruuje, což je pro budoucnost objektu dobrým příslibem. Zámek Dub je přístupný veřejnosti, což jej činí turisticky zajímavým objektem.

Historie objektu:
Dub se poprvé připomíná r. 1274 v predikátu vladyky Jana. Kde tento Jan, případně jakýsi Michálek z Dubu (1390) seděli, není známo. Možná na místní tvrzi, pokud tuto nepostavili až Dubští z Třebomyslic, vlastníci Dubu v 15. století. Ti také objekt někdy okolo r. 1500 poprvé přestavěli. První výslovná zmínka o dubské tvrzi nicméně pochází až z r. 1543, kdy ji – spolu s dvorem a vsí, tvrzí, dvorem a vsí Dubská Lhota a s Borčicemi – prodal Mikuláš Budkovský z Budkova Divišovi Boubínskému z Újezda. R. 1579 směnil Divišův syn Petr Dub za Střelu s Vlachyněm z Leskovce, od jehož dědice pak statek po r. 1608 získal Pavel Kavka z Říčan. Pavel Kavka tvrz přestavěl na renesanční zámek, který od Kavků koupil r. 1651 Miroslav Markvart z Hrádku. Za Markvartů z Hrádku byl Dub rozdělen. R. 1689 jej ve svých rukou sjednotil hrabě Karel Filip Buquoy a majitelé se pak střídali. V letech 1839 – 1865 vlastnil zámek rytíř Mořic z Hönigsteinu, který jej nechal novogoticky přestavět. Přestavbu projektoval J. Niklas, profesor architektury a stavitelství na Českém vysokém učení technickém. Posledním soukromým majitelem před r. 1945 byla rodina Bromovských. Ve druhé polovině 20. století, za státního vlastnictví, dubský zámek značně utrpěl; dnes se opět nachází v soukromých rukou a je postupně rehabilitován.

Exteriér, stavební vývoj:
Podobu středověké tvrze Dub, která vznikla na mírně vyvýšené terénní terase ve vsi, neznáme. Jejím základem byla obdélná trojprostorová budova, již někdy kolem r. 1500 pohltilo východní křídlo zámku. Tvrz tehdy dostala podobu objektu na půdoryse čtyřúhelníku se starým východním palácem přestavěným do tvaru L a novým křídlem na západě. Oba paláce spojily hradby. Na jižní straně vznikla čtverhranná branská věž, odolnost severní hradby posílila před ni předsunutá hranolová, dovnitř otevřená bašta. Při přestavbě na pozdně renesanční zámek (1607) byl téměř zbořen a znovu postaven západní palác a na severní a jižní straně vznikla obvodová zástavba, takže objekt získal relativně souměrný půdorys. Ve druhé polovině 18. století obklopila nádvoří s výjimkou severu pilířová arkáda, bylo rozšířeno východní křídlo a upraveny interiéry. V letech 1854 – 1860 byl zámek novogoticky přestavěn.

Interiér:
Původní interiéry zámku byly ve druhé polovině 20. století prakticky zničeny; v současnosti jsou majitelem zámku pozvolna rekonstruovány.

Současný stav:
Zámek Dub, stojící v malém parku uprostřed stejnojmenné vsi, je patrová čtyřkřídlá novogotická budova se vstupní hodinovou věží. Nad vstupem stojí balkónový portikus, po stranách se nacházejí rizality a v nárožích dekorativní vížky. Nad oknem v přízemí na východě jsou renesanční kamenná ostění se znaky Pavla Kavky z Říčan, jeho manželky Anežky rozené z Hodějova a letopočtem 1607, dokládající pozdně renesanční přestavbu objektu.

Poloha

přidat fotografie