Starý zámek - Hořovice (zámek) [35698]

Historie města Hořovice sahá hluboko do minulosti a protože se zde střídaly vlivné rody i velké osobnosti, bylo by jen s podivem, kdyby jediným šlechtickým sídlem zde byl Hořovický zámek postavený koncem 17. století. Ne náhodou se dnešnímu zámku říká „Nový“.

Jen o pár desítek metrů dál totiž stojí tzv. „Starý zámek“. Kdysi tu v lůně panenské přírody, kde lesy byly plné zvěře a kraj úrodný, našli zalíbení šlechtici i samotní králové. Skála nad Červeným potokem se stala místem vyvoleným pro stavbu hradu. Nechali jej pravděpodobně vybudovat ve 13. století předkové pánů ze Žirotína na místě původního hospodářského dvorce.

Na Hořovickém hradě se dokonce narodila vnučka Karla IV., Eliška Zhořelecká. Její matka Richilda byla v požehnaném stavu na cestě za svým mužem, Janem Zhořeleckým, nejmladším synem Karla IV. A jak už to tak bývá, miminku se při takovém hrkání po cestách necestách nejspíš až do cíle cesty čekat nechtělo. Psal se tehdy rok 1390. A ještě se v souvislosti s hradem mluví o jednom narození, ale toto je spíš nevyřešenou záhadou. Říká se, ze se zde v dubnu 1420 narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad. Kdo ví, jak to skutečně bylo, vždyť na místo narození Jiřího z Poděbrad aspiruje dalších pět lokalit…

Jak už to na světě bývá, časy radostných událostí střídají ty zlé. I hořovický hrad si jich pár zažil – obléhání siroty v době husitských válek (1430), přepadení katolickým oddílem s cílem dobýt hrad od husitů zpět (1431), velký požár v roce 1540 a samozřejmě plenění Švédy v době třicetileté války.

V té době už ale hovoříme o zámku, protože původně gotický hrad počátkem 16. století prošel renesanční úpravou. Střídali se tu majitelé a zámek většinou sloužil jen jako „občasné“ sílo. Až rod pánů z Vrbna se rozhodl usídlit v Hořovicích nastálo, ale těm už malý zámek na skalnatém ostrohu nad městem nestačil…

Nicméně, navštívíte-li nový hořovický zámek, zajděte se poté podívat i na ten starý. Dnes tu sice sídlí různé firmy, ale objekt je opravený, udržovaný a poměrně malebný, takže proč si ho neprohlédnout?

Areál starého zámku je situován ve středu obce v dominantním postavení. Trojkřídlá patrová stavba s novějšími přístavky, spojujícími obě křídla před průčelím, završená mansardovou střechou. Hospodářská budova I na J od zámku stojí na obdélném půdorysu, má polomansardovou střechu s vikýři. V blízkosti stavby se nacházejí pozůstatky opevnění. Na ni navazuje hospodářská budova II., která na V straně fasádaou lícujes ohradní zdí. Je to patrová, utilitárně upravená stavba - bývalá sýpka, krytá valbovou střechou s bobrovkami, průčelí do ulice členěno plastickou římsou. JZ od zámku se nachází dům čp. 26, přízemní zděná stavba na obdélném půdoryse s valbovou střechou. Zahrada se rozprostírá na S, Z, JZ areálu. Ohradní kamenná zeď uzavírá areál v několika zalomeních po celé V straně a ze S. Na S hospodářské budovy II je zeď otevřena původní branou s brankou. Jižně od brány navazuje zeď s pilířky, jižní část areálu vymezena pletivovým plotem, na SV a S areálu zeď kamenná, neomítaná.

Poloha

přidat fotografie