Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Okrouhlice (zámek) [35653]



Zcela konkrétní údaj o Okrouhlici najdeme v pamětní knize vilémovského kláštera k r.1388, kdy jeho opat Petr prodal ves " Wokrauhlici " a nedaleký Chlístov vladykovi Bernardovi , který se pak psal " z Okrouhlice " /arch. č. II 463/. Ten nebo některý z jeho předků či nástupců vybudovali na ostrohu u Sázavy tvrz se zděnou, pravděpodobně v patře jako obytnou stavěnou věží s několika tehdy obvyklými dřevěnými přístavbami. Z taktických důvodů stála bezesporu v blízkostí brodu přes řeku, jehož stopy jsou dodnes patrné vedle severního konce starého mostu. Z východu chránila tvrz dostatečně řeka. Proti plochému předpolí na západě a od severu, kde byly rozmístěny chalupy poddaných, bylo asi nutno vybudovat nějaké hradby či alespoň dřevěné palisády, které asi byly těsněji přimknuty k vlastní tvrzi než někdejší zeď později postaveného zámku. Silnice procházející brodem se těsně za ním dělila, cesta vpravo vedla do mlýna a k věži tvrze, jak naznačuje její dodnes zachovalý portálek, a odtud po hraně návrší nad pozdějšími "Klenicemi" sestupovala k "Ovčínu" a podle řeky po jejím pravém břehu k Chlístovu. Od brodu přímo do kopce stoupala pak mírnou serpentinou druhá cesta procházející k severu na Pelestrov a Habry. Od jižní části brodu se rozbíhaly cesty podél levého břehu Sázavy na Klanečnou a Vadín a vpravo na Babice s odbočkou na Krásnou Horu a Lipnici. Z Babic určitě vedla na Okrouhlici i přímo, od brodu u Rathauzova statku další cesta, stejně jako určitě fungovala i cesta z Veselého Žďáru od severu.

V r.1454 je jako držitel uváděn Tomek ze Kněnic , předek často pak vzpomínaných vladyků Okrouhlických ze Kněnic (archiv.č.II 403, Sedláček A., " Hrady, zámky a tvrze ", Čáslavsko, díl XII. s.288, Praha 1936).

Z nich je například v r.1528 připomínán Václav Okrouhlický ze Kněnic , který současně držel i zboží Tuchotice západně od Malešova , koupil v r.1514 od Všeslava Vyšehněvského ze Šolče Třebešice a v r.1535 prodal panu Václavu Popelovi z Vesce vsi Tuchotice, Vitice a Mezholezy. V držení okrouhlického zboží nastaly asi určité nesrovnalosti, protože staré záznamy k r. 1527 uvádějí, že jej držela panna Lidmila z Libodršic a ve stejném roce, zřejmě jen velmi krátce, i Mikuláš mladší z Dobřenic . Konečně v r.1539 je jako držitel zapsán Jan Okrouhlický ze Kněnic , který byl purkrabím v Poděbradech a v r.1532 dostal odbytné od komory (Reg.kom. soudu). Časté změny vlastníků Okrouhlice zavinilo asi neplnění platebních povinností. Vyplývá to i z dalšího záznamu, dle kterého Okrouhlici v r.1542 zastavil Adam z Dobřenic ( archiv roudnický a DZ 17, B20). Zavázali se tehdy "berníci zemští", tj. výběrčí daní, kteří zboží převzali, protože Adam z Dobřenic berně neplatil.

Na rozdíl od většiny ostatních drobných a středních šlechticů, kteří v husitských válkách většinou zbohatli a získali i vyšší postavení, držitelé pravděpodobně málo výnosného okrouhlického zboží chudli, nakonec ztratili o Okrouhlici zájem a ta postupně upadala.

Kolem roku 1590 získal zanedbanou Okrouhlici spolu se Světlou zakladatel slavného trčkovského rodu Mikuláš Trčka z Lípy, který se stal po husitských válkách z bezvýznamného zemana z Královéhradecka jedním z nejbohatších mužů v království. Okrouhlici převzal ve velmi zchátralém stavu, jak vyplývá z Trčkovského urbáře světelského panství, kde se k r.1591 výslovně o Okrouhlici praví:" Býwala tu Wes a Wes Chlistow, užjwal toho wssecko geden. A platil z toho wsseho Dwor Panský a Mleyn se wssjm k tomu náležitým příslussenstwjm. Rybnici Rybnik Welký, Nadymacz, Dlouhá Hráz, w Polých a Strženj ". Trčkové zpustošené okrouhlické zboží vyplatili a připojili je ke svému světelskému zboží a to tak, že tvrz, v té době už asi na spadnutí, zůstala, vlastní ves byla svedena na dvůr (Seidler, Kronika Světlé, 150). V držení Trčků zůstala pak Okrouhlice až do zániku rodu a sdílela s ním jeho vzestup a pád.

V r.1680 byl na místě staré okrouhlické tvrze postaven jako vdovské sídlo dvoukřídlý zámek s vysokou věží, ve které byl upraven velký sál. V kopuli věže byl zavěšen zvonek nesoucí nápis: "Ferdinand, hrabě z Waldsteinu, herálecký erbovník a okrouhlický skutečný královský český komorní pán, 10.VII.1680. Jiří B.". Jednopatrový zámek s klenutými, v přízemí zazděnými nádvorními arkádami vynikal průčelím s řadou velkých oken s mohutnými nadokenními římsami. Z původní tvrze byl u věže zachován jen dodnes označený gotický portálek. Zámek zahrnoval i kapli Sv.Anny a míčovnu. Upravená zahrada před okny byla okrášlena altánkem s malým rybníčkem. Od návsi obce zámek se zahradou oddělovala vysoká zeď opřená o předsunuté stavení" Drábovny".

Po smrti hraběte z Waldsteinu bylo 30.12.1696 okrouhlické a herálecké zboží prodáno hraběti Kornelovi , ale ten je dlouho neudržel. Z dalších písemností vyplývá, že snad ještě v r.1708 přikoupil úsobské a okrouhlické zboží spolu s Věží spojenou s Okrouhlicí od r.1633 Michal Asháč , svobodný pán Kirchner , ale ve stejném r.1708 je už jako právoplatný držitel okrouhlického panství rovněž zapsán císařský tajný rada Jan Petr Straka z Nedabylic a Libčan (1645 - 1729), jak dosvědčují desky zemské (O.Tom. lIl., Fo 1221). Zaplatil za ně celkem 120.000 zlatých, což svědčí o vzestupu jeho úrovně po již překonaných následcích 30 leté války. Jan Petr Straka, od r.1692 hrabě a komoří současně vlastnil i Libčany a Horní Teplice v Hradeckém kraji. Za jeho života doznal okrouhlický zámek nové úpravy. Na věži se objevil strakovský erbovní kohout a věž sama prodělala některé stavební úpravy. Na sever od zámku, v místě bývalého ovčína, byl vybudován pivovar. Jeho přesnou lokalizaci lze dnes těžko určit, nejpravděpodobněji stál pod dnešním Hyršovým statkem, na potůčku vytékajícím z rybníka. Z 18.stol. pochází i k zámku přiléhající špýchar s vysokým štítem. V nákladně udržované zahradě se pěstovaly květiny a cizokrajné stromy. Staral se o ně proslulý zahradník s typickým jménem Beránek. Na nádvoří byla v r.1848 postavena kamenná kašna zásobovaná vodovodem z rybníka na severním okraji vesnice. Nad hlavním vchodem do zámku se dodnes zachoval strakovský erb s českým nápisem "Lidumil vlasti".

Skutečnou pohromou byl pro okrouhlický zámek požár ze dne 7. ledna 1861. Dle kroniky následkem zanedbané komínové vyzdívky chytil střešní trám a oheň se rozšířil na všechny zámecké budovy. Funkce zámku již sice patřila minulosti, ale přece jen byl znovu obnoven s využitím omezených prostředků tzv.Strakovy nadace, ne už však v původní podobě, ale jen ve zjednodušené a přísně účelové formě. Rekonstrukci prováděl dle zápisu nalezeném nedávno v makovici věže stavitel Martin Urban z Německého Brodu a plechovou věžičku dodal a dne 6.8.1861 na nově upravenou věž umístil klempířský mistr Matěj Skala rovněž z Brodu. Do makovice byl tehdy vložen zápis potvrzující, že v té době byl v Čechách nejvyšším zemským maršálkem hrabě Vojt. Nosticz a jeho náměstkem Dr. Antonín Wanka. Dále jsou na listině částečně psané švabachem uvedeni tehdejší známí čeští politici, Dr. Rieger, Dr. Brauner, Dr. Pinkas, Dr. Smejkal, rytíř Pecke, baron Bohusch a zmíněni jsou i hrabě Thurn a Dr. Görner. V dodatku jsou uvedeni i tehdejší představitelé okrouhlického panství, ředitel Jan Setunský , kontrolor Václav Novák a Josef Hamauz. Z vloženého zápisu vyplývá, že v r.1883 byla zámecká věž znovu opravována, natřena olejovou barvou, strakovský kohout a říšské jablko nové pozlaceno a 17. srpna 1883 znovu umístěny na věži. Bohužel nedosáhl okrouhlický zámek po opravě původní monumentality. Jeho věž se snížila o jedno patro a neobnovila se ani její původní malebná báň opatřená na čtyřech stranách věžními hodinami. Zmizela i okrasná štukatura. Všechny střechy dostaly prostý čtyřhranný krov pokrytý taškami. Likvidována byla i zámecká kaple odsvěcená už v r.1847. Stříbrné modloslužebné náčiní se prodalo a peníze uložily do záložny. Kaple se pak používala jako kancelář. Okrouhlický zámek sloužil nějakou dobu i jako útulek zchudlým šlechtičnám. Našlo v něm jistě dosti skromné zaopatření několik takových obstarožních paní. K jejich procházkám byly nově upraveny cestičky v zámecké zahradě a v Klenicích. Podél levého břehu Sázavy od špýcharu k Babicím vznikla dokonce ve stráni nad řekou širší pěšina opatřená několika odpočívadly. Z vyprávění starších občanů se traduje, že tyto dámy, představující mizející relikt, stále dávaly své panské způsoby při styku s okrouhlickými občany najevo tak, jako by vůbec nebraly na vědomí zrušení roboty a poddanských povinností.

V srpnu 1880 uspořádal okrouhlický hospodářský spolek na oslavu 40 letého výročí zrušení roboty a současné i 40 letého výročí panování císaře Františka Josefa I. malebný výlet na lipnický hrad. V čele četných vyzdobených žebřiňáků a jiných povozů přeplněných vyšňořenými účastníky jelo na koních banderium vedené Moricem Brabcem, pokladníkem severozápadní dráhy, oblečeným v kostýmu vrchnostenského správce a ohánějícím se mohutným karabáčem. Ostatní členové banderia byli naopak v různých slovanských krojích. Ve výpravě byli jistě někteří z účastníků vyšňořeni alespoň částečně v "okrouhlických krojích". Tato domněnka chce jen připomenout, že tento kroj byl tehdy pojmem a na okrouhlickém panství se dlouho uchovával. Nalezneme jej ostatně v několika obsáhlejších sbornících o českých krojích. Vynikal malebností a několika typickými prvky. Velcí parádníci byli muži. Nosili manžestrové kalhoty zastrčené do lesklých holínek, červenou vestu posázenou velkým množstvím mosazných knoflíků, kolem krku pestrý šátek a na hlavě nápadný klobouk. Sedláci v zimě, ale většinou i v létě nosívali kožešinové obleky. V zimě patřil k mužskému kroji soukenný plášť, jehož výzdobu, jak praví dobové zprávy mnozí mladíci značně přeháněli. Ženský kroj byl mnohem skromnější, střízlivý a praktický. Jak okrouhlický kroj vypadal doopravdy, bohužel už nevíme, pravděpodobně se v celku nikde nezachoval, známe jen vyobrazení ze sborníků. Určité jeho prvky lze vidět například na figurínách v humpoleckém muzeu, ale tam je zřejmě nesprávně označen jako "kroj horácký" či "kroj ze Zálesí". Zmíněný manifestační výlet na Lipnici, který byl později ještě v různé podobě několikrát opakován, neměl pochopitelně v úmyslu hlásit se opravdově k oslavě výročí císaře. Byl spíše odrazem obrozeneckého hnutí, které bylo v Havlíčkově kraji velmi silné a projevovalo se i na tehdy velmi pokrokové Okrouhlici. Svědectví o tom podává i další plán okrouhlického hospodářského spolku na postavení památníku k oslavě výročí zrušení roboty. Měl stát pod mohutnými staletými lípami lemujícími zahradní zeď zámku. Lipnický kamenický mistr Štecingr již dokonce dodal základní část, otesaný žulový jehlan, ale ke stavbě památníku nakonec nedošlo. Sebrané peníze byly věnovány na jubilejní ošacovací fond pro chudou mládež navštěvující okrouhlickou školu. Částkou 20 zl. na něj přispěla i vadínská obec. Ještě než došlo k rozhodnutí památník nestavět, byl na Okrouhlici z popudu správce velkostatku Gorgona z Častalovic uspořádán velký koncert, jehož výtěžek měl být původně použit na památník, ale nakonec byly stržené peníze opět převedeny na ošacovací fond. Zmíněný jehlancový základ plánovaného památníku pravděpodobně mnozí okrouhličtí občané velmi dobře znají. Po léta totiž sloužil jako provizorní pomník padlých z I. světové války. Doplněn jen základním letopočtem 1914-1918 tento značně už omšelý kámen nápadně kontrastoval s mnohem honosnějšími pomníky, které svým padlým postavily všechny okolní obce. Na začátku 20.století byl při okrouhlickém zámku zřízen družstevní lihovar. Další změny zámku proběhly až po II.světově válce, kdy byla například s ohledem na rekonstrukci serpentiny silnice zbourána před zámkem postavená malebná "drábovna" (obchod P.Hermannové) a nahoře vybudována nová bramborárna lihovaru a později i nepříliš vkusná samoobsluha. V této podobě se včetně bývalého parku "Klenice" téměř devastovaný zámek zachoval dodnes.

 


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)