Koloveč (městys) [3559]

Koloveč – starobylá trhová osada náležela za nejstarších časů osídlení pražskému biskupství. První písemnou zmínkou o osadě je darovací listina pražského biskupa Jindřicha Břetislava z r. 1197, kdy se Koloveč stává majetkem kláštera premonstrátek v Doksanech u Litoměřic. Tento záznam byl objeven až po smrti dárce v dědickém potvrzovacím řízení. Vlastní osada Koloveč zde již nepochybně existovala před darováním coby majetek drobných feudálů. Přemyslovec Jindřich Břetislav III., syn Břetislava II., byl biskupem pražským od r. 1182 a o jedenáct let později, v r. 1193 dostal od německého císaře Heinricha ještě titul knížete a tím i vládu v Čechách. Koloveč daroval ještě jako biskup, tedy mezi lety 1192–1193, a proto od té doby počítáme existenci našeho městečka. Od 13. století se v Čechách projevuje hospodářská i politická nejistota díky slabé vládě střídajících se panovníků. V zemi jsou časté místní války mezi šlechtou a městy, později husitské války včetně výpadů do Bavor, které trvaly přes celé 15. století. Ani 17. století neznamenalo klid v našem kraji. Ještě šest let po skončení třicetileté války byla polovina domů v Kolovči pustých.

Ve starých archivních pramenech je název obce psán: Colowec, Cholowsk, Kolowsk, Colovecz, německy Kollautschen.

Jméno Koloveč vzniklo asi ze slov „kolová ves“, kdy se v bahnitém terénu na okraji pomezních hvozdů stavěly chatrče pro obyvatele na dřevěných kůlech zaražených do močálů – ves na kůlech – kolová ves – Koloves – Koloveč. Název je správně uváděn pouze v mužském rodu ten Koloveč.

Úřední název byl dán v r. 1923 výnosem ministerstva vnitra č. 5566 ze dne 11 .6., ve kterém se oznamuje, že při revizi názvů obcí je stanoven český název „KOLOVEČ“. Méně pravděpodobné je, že jméno dal obci jeden z velmožů Břetislavova vojska, který vraceje se z vítězné bitvy u Brůdku ve Všerubském průsmyku r. 1040 byl upozorněn jedním zdejším usedlíkem na rozbitý vůz voláním: „Kolo vlečeš“. Ves se prý od té doby zvala Kolovleč a později Koloveč.

Poloha

přidat fotografie