Hradenín (osada) [35121]

Zdejší tvrz byla založena pravděpodobně již ve 13. století. Ves je v písemnostech poprvé uvedena roku 1295, kdy zde působil Předota z Hradenína. Ten zřejmě nechal založit na vrcholku nad potokem tvrz.

Původní tvrz ale zanikla. Zřejmě se tak stalo roku 1308. Nová gotická tvrz byla postavena až koncem 14. století. Roku 1398 se objevuje v písemnostech měšťan Mikuláš Pešek či Písek, který se psal z Hradenína, takže v té době již tvrz stála. V té době byla obehnána hradbou, vodním příkopem a obranným valem. Na jižní straně se navíc nacházel rybník. Do hradu se vstupovalo ze západu po mostě.

Roku 1409 je jako majitel tvrze uváděn Reinhard z Mülhausenu. Do současnosti se dochovala zpráva, že se tvrz roku 1437 snažil získat císař Zikmund, avšak neúspěšně. Dalším majitelem byl Reinhardův bratr Rynart ze Sluštic, který ji vlastnil až do poloviny století. Roku 1483 je v písemnostech jako majitel uveden Mikuláš Dax z Hammerštejna, který provedl přestavbu Hradenína v gotickém stylu. Nechal upravit obytnou věž, v jejím třetím patře dal zřídit kapli, zpevnil opevnění, u vstupní brány na západě nechal postavit baštu, rozšířil a vyzdil příkop a vylepšil jeho napájení vodou.

Počátkem 16. století byli majiteli hradu Amchové z Borovnice. Až do 16. století byla k bydlení využívána gotická věž, ale ve 2. polovině 16. století se k bydlení začala používat nově postavená dvoukřídlá budova. Došlo také k náhradě padacího mostu kamenným dvouobloukovým mostem.

Na přelomu století vlastnili tvrz Nečanští z Minic, kteří dali postavit renesanční palác. Postupně však o Hradenín ztratili zájem a roku 1606 ho prodali. Na hradě se vystřídalo několik různých majitelů, až se jí roku 1663 ujal Jiří Viktor z Valdštejna. Tehdy se z tvrze stal poplužní dvůr, který sloužil k obytným a hospodářským účelům. Gotická polygonální bašta byla přebudována v obytný dům.

Roku 1720 Hradenín získalo město Kutná Hora, které poplužní dvůr zrušilo.

Někdy před rokem 1869 koupili tvrz manželé Mašínovi. Provedli rozsáhlou přestavbu tvrze, při které byl na jihu a východě zasypán vodní příkop, byly do něj vestavěny hospodářské budovy, bylo zbořeno jižní renesanční křídlo, ve věži vznikla sýpka a v areálu vznikly další hospodářské stavby.

V letech 1924 – 1930 bylo v Hradeníně v oblasti nazývané Na Malých familiích objeveno halštatské birituální pohřebiště s několika desítkami hrobů. Po skončení druhé světové války se roku 1950 stala tvrz majetkem zemědělského družstva, které ji nechalo chátrat. Roku 1955 dokonce byla věž vážně poškozena úderem blesku a vichřicí. V roce 1960 se Hradenín stal majetkem státu, který ovšem záchranné práce nezapočal. V polovině 70. let 20. století se zřítila mansardová střecha poškozené věže a byly poničeny i stropy druhého a třetího patra. Roku 1976 bylo v lokalitě Nad mlýnem při výstavbě bytových domů nalezeno keltské sídliště ze 6. – 5. století před naším letopočtem. O dva roky později byl v jeho blízkosti při stavbě kravína nalezen hrob z tohoto období. Současně zde bylo nalezeno germánské pohřebiště z období okolo přelomu letopočtu. V roce 1985 proběhl historický průzkum hradu a po roce 1988 bylo zahájeno statické zajištění a nejnutnější opravy, které skončily roku 1993. Tehdy byla tvrz vrácena potomkům původních majitelů.

Z původní tvrze se do současnosti dochovala mohutná hranolová třípatrová obytná věž. Věž je lichoběžníkového půdorysu, přičemž jedna její strana dosahuje délky 9,6 metru a druhá 11,5 metru. Je vysoká více než 24 metrů, ale v minulosti byla jistě vyšší. Pod věží se nachází sklep přístupný z nádvoří. Věž stojí na prostranství obklopeném vyzděným vodním příkopem a pozůstatkem hradeb. Přes příkop vede k věži renesanční kamenný most, u kterého se dochovala obranná polygonální bašta.

Hradenín je zastávkou č. 11 významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska. Informační tabule jsme doplnili fotografiemi z našeho archivu.