Ledeburský palác - Praha 1 (historická budova) [34460]

Ledeburský palác byl vybudován spojením dvou renesančních domů. Kolem roku 1716 byl přestavěn Janem Santinim. Tato přestavba je nově přisuzována Giovannimu Battistu Alliprandimu. V roce 1787 byl rozšířen o další dům Ignácem Palliardim, který upravil i palácovou terasovitou zahradu.

Ledeburská zahrada:

Zahrada má jméno po Adolfovi hraběti z Ledebouru, který získal přilehlý palác v roce 1852. Vlastní palác vznikl už v roce 1601 spojením dvou renesančních domů. V té době byl přilehlý svah pustý a zahradu tu opět zřídil až v roce 1665 Jan Václav z Kolowrat.

Roku 1697 změnil objekt majitele. Ten palác dostavěl a současně na přilehlém svahu až po hradební val založil terasovou barokní zahradu. Na parteru zahrady (který je vzhledem k úrovni paláce vlastně první terasou) je dekorativní Sala Terrena. Ta byla podle starších názorů dílem Giovanni Santiniho; podle pozdějších byl autorem Giovanni Battista Alliprandi. V současné době existuje myšlenka, že sala terrena je dílem Františka Maxmiliána Kaňky. Interiéry saly terreny, bohatě zdobené štukami, jsou obohaceny nástěnnými malbami z antické mytologie a výjevy z vykopávek v Pompejích. Tato výzdoba vznikla kolem roku 1730 a autorem je Václav Vavřinec Reiner. Ten také namaloval na hlavní vysokou opěrnou zeď podél severní strany parteru zahrady fresku, znázorňující dramatickou bitvu z bojů s Turky.

V roce 1787 přestavěl palác i zahradu dědic a nový majitel celého objektu Josef Krakovský z Kolowrat, a to podle projektu stavitele Ignáce Jana Palliardiho. Z té doby pravděpodobně pochází bohatě členěná stěna podél východní strany parteru (proti sale terreně) s rozbíhajícím se schodištěm; jehož levé křídlo umožňuje přístup na horní terasy. V nice uprostřed stěny je umístěna socha Herkula zápasícího s Kerberem. V nikách podél schodiště byly iluzivní malby.

Při pozdějších zahradních úpravách byla zřejmě vybudována i fontána na podélné ose parteru. Voda do této fontány byla původně přiváděna potrubím až z kašny na Pražském hradě.

Symetricky řazené terasy s výraznou středovou osou navzájem spojuje rozbíhající a sbíhající se schodiště. Na vrcholu hlavní osy zahrady stojí dominantní patrový otevřený pětiboký pavilón.

Zahrada postupně upadala, a to i po úpravě stavitele Hégra v roce 1852. Během desetiletí se zřítily mnohé balustrády na zdech teras a částečně se zřítila i hlavní opěrná zeď podél severní strany parteru i s Reinerovou freskou výjevů z bojů s Turky. K největšímu zřícení a devastaci došlo v roce 1941.

V padesátých letech tohoto století začala státní správa s obnovou celého pásu zahrad. Obnova byla často prováděna nedůsledně, a to nejen z hlediska historického, ale i z hlediska technologie. Zahrady opět začaly chátrat a byly zjištěny i velmi závažné závady na jejich statice. Za této situace nezbývalo než zahrady uzavřít.

Další oprava byla proto plánována jako generální rekonstrukce. Přípravné práce začaly již v roce 1973. Pro celý komplex zahrad byla zpracována architektonická studie. Byl proveden podrobný stavebně-historický průzkum. Zásady řešení celé rekonstrukce (ve dvou etapách) byly vytýčeny v roce 1990. Pod vedením nového vlastníka zahrad - Státního ústavu památkové péče byl vypracován nový, realistický projekt, který v mezích možností maximálně respektoval historickou hodnotu celého objektu a tím vyloučil i řadu původně plánovaných bezcitných zásahů do samotné stavby a podoby objektu.

Při rekonstrukci Malé Pálffyovské zahrady byl zdůrazněn původní užitkový charakter zahrady. Proto je celková úprava volnější, skromnější. Převažují volné travnaté plochy a pouze nejnižší a nejvyšší terasy byly přizpůsobeny požadavku větší návštěvnické zátěži.

Celá velmi náročná restituce I. etapy (kromě řady detailních restaurátorských prací, např. i zvláštní výroba ostře pálených cihel zcela atypických rozměrů) si vyžádala značné finanční náklady, na kterých se podílel především státní rozpočet, ale významným dílem i Nadace Pratur Heritage Fund pod patronací Jeho Výsosti prince z Walesu a prezidenta České republiky pana Václava Havla, jakož i státní finanční podpora Programu záchrany architektonického dědictví. Ledeburská a Malá Pálffyovská zahrada byly pro veřejnost otevřeny v červnu roku 1995.

Poloha

přidat fotografie