Jamné nad Orlicí (obec) [3419]

První zachovaná písemná zpráva o Jamném je z roku 1336 v listině nalezené mezi jinými historickými památkami ve věži lanškrounského hradu. Touto listinou, kde je jmenována i naše obec, odňal Jan Lucemburský panství landšperské zbraslavskému klášteru a uložil poddaným novou daň.
V roce 1358 patřilo zdejší panství litomyšlskému biskupství. Ve zmatcích husitských válek se několikrát změnili majitelé. Roku 1409 zastavil biskup Jan V. městečko Jablonné, vsi Výprachtice, Jamnou, Horní a Dolní Heřmanice a pusté vsi Čenkovice a Orličku Janovi ze Strýčkova.
Po roce 1521 patřilo okolí rodu z Peštýna. V Zemských deskách je dále zapsáno, že 14. března 1544 byl Landšperk s okolím, mezi vesnicemi je uvedeno i Jamné , prodán za 8000 kop gr.č. Bohdaneckému z Hodkova.
Roku 1588 bylo panství Landšperské prodáno za 45 300 kop gr.č. (mezi vyjmenovanými obcemi je Jamná) Hrzánovi z Harasova. (Viz ZD). Následovala vláda pánů z Harasu, kdy vznikla další písemná zmínka o Jamném a to v roce 1614, při porovnávání mezí a hranic mezi občany jablonskými a jamenskými.
Dne 7. července 1622 koupil panství Lanškrounské a Landšperské Karel Lichtenšteinský. Knížatům z Lichtenšteinu patřilo panství až do vzniku samostatné republiky v roce 1918.
Kolaudace nové silnice se uskutečnila v prosinci 1906. Od 16. června 1914 je v naší obci Poštovní úřad Jamné. Od 10. října 1928 měla polovina obce až po školu vodu z vodovodu. Zbytek obce užívá vodovod od jara 1929. Dne 20. února 1929 se v Jamném prvně rozsvítily žárovky a roztočily motory.
Od 1. prosince 1934 byla povolena železniční zastávka. Nástupiště bylo zřízeno na náklady obce.

Jméno obce mělo podobu Jamná, Jamný, Jamné až dne 23. února 1922 byl výnosem ministerstva vnitra určen název Jamné nad Orlicí.

K 31.12. 2000 bylo v naší obci hlášeno k trvalému pobytu celkem 687 obyvatel, z toho 351 žen a 336 mužů. Průměrný věk je 36,1 roku.

Počátky hromadného školního vyučování v naší obci spadají do doby kolem roku 1750. Prvním učitelem byl vysloužilec Josef Kvasnička, který ve válce přišel o ruku. V roce 1807 vystavěla si obec školu. V nově vystavené škole již vyučoval "zkoušený" učitel Ignác Bárta. Školních dětí přibývalo, a když jich bylo přes 300 počalo se uvažovat o stavbě nové školy. Stavba byla po tříletém úsilí dokončena v roce 1862.
V roce 1910 nastoupil do zdejší školy bezruký chlapec František Filip, který vešel do povědomí lidí jako "Bezruký Frantík". Aby se mohl naučit psát nohou byla ve škole pro něho zhotovena zvláštní lavice, která je uložena na Obecním úřadě. V dospělosti sám o sobě a svém životě napsal několik knih.

Poloha

přidat fotografie