Nová Dědina (obec) [3290]

Na samém konci kroměřížského okresu, asi 15 km jihovýchodním směrem od města Kroměříž, leží vesnice zvaná Nová Dědina. Když vyjdeme po silnici z Kvasic na Nový dvůr, zjeví se nám jako kytička z polního kvítí obklopená věncem chřibských lesů. Nachází se v kopcovitém kraji, samá strž a žleb, v zimě, když přijdou sněhové vánice, je pro velké závěje odloučena od okolního světa, zkrátka nachází se v místech, kde lišky dávají dobrou noc. Vesnice se nachází na severovýchodních výběžcích chřibského pohoří. Leží v nadmořské výšce 360 metrů a celý její katastr je typu silně kopcovitého. Ovšem toto krásné položení do klína chřibských lesů, které ji obklopují ze všech stran, činí ji skutečně perlou mezi okolními obcemi. Takovým krásným rozhledem na všechny světové strany se nemůže pochlubit žádná z okolních vesnic. A kam vlastně až sahá historie této malebné vísky ? Nynější Novou Dědinu založil 5. dubna 1656 tehdejší pán kvasického panství hrabě Jan Rottal. Ovšem první stopy osídlení katastru pocházejí ze starší doby kamenné, z období posledního zalednění. V této době bylo v okolí obce situováno několik stanic lovců mamutů. Nálezy odštěpků ze severských pazourků, ale i místních surovin, jsou toho přímým dokladem. Tyto nálezy jsou uloženy v Zemském muzeu v Brně a v muzeu v Olomouci. Další stopy osídlení katastru pocházejí až z 11. století. V únoru roku 1921 se znovu otevíral na poli zvaném Kostelík opuštěný lom. Při odstraňování hlíny se v hloubce 50 až 60 cm objevilo velké množství koster. Dr. Červinka provedl odborné prokopání celého pole. U mnohých koster byly nalezeny esovité náušnice zvané obuší. Byly nalezeny také dva denáry, jeden pocházel z období vlády údělného knížete moravského Oty Sličného z let 1055 – 1087, druhý denárek z období vlády Oty II. Černého, který vládl v letech 1107 – 1125. Nalezené denáry přesně datují tento hřbitov od poloviny 11. až do poloviny 12. století a tím také existenci osady, založené na knížecí půdě. Jméno této osady neznáme. Zanikla pravděpodobně nějakým nepřátelským vpádem, nejspíše kumánských hord kolem roku 1250. Potom na opuštěném vsisku povstala nová osada, která se prvně připomíná roku 1365 při zboží kvasickém jako Nowawes (Nowawilla). Z tohoto názvu “Nowa“ je zřejmé, že tu již dříve stávala ves stará. I obyvatelé této Nové vsi pohřbívali své nebožtíky na hřbitově kolem Kostelíka, který snad na zříceninách znovu postavili. Tato osada se připomíná jako Nowa willa a roku 1437 jako Nowawes. Tenkrát držel kvasické panství pan Milota z Benešova. Dále se čte při všech řízeních kvasického panství jako jeho součást. Od roku 1548 byla tato osada vedena jako pustá. Nynější Novou Dědinu založil hrabě Jan Rottal, majitel panství Napajedel, Kvasic a Holešova, listinou z 5. dubna 1656, kterou dal několika lidem v panském lese kvasickém „aby tam vystavěli“. Tito lidé byli odbojní Valaši, kteří se za třicetileté války přidali ke švédskému vojsku, kterému velel generalisimus Torstenson. Valaši se tak se zbraní v ruce postavili na odpor proti náboženskému a hospodářskému útlaku Habsburků a katolické církve. Z kronik je dostatečně známá jejich účast při dobytí opevněné Kroměříže v červnu roku 1643. Valaši přitáhli ke Kroměříži v počtu několika set a velel jim hejtman Kovář a jeho syn ze vsetínských pasek, dále Adamčík a Roman z Jasenic u Vsetína. Počátkem září vyklidili Švédové celou východní Moravu, zničili vše, co mohlo být oporou císařské armádě a táhli přes Slezsko proti Dánům. Valaši zůstali osamoceni. Na vojenské poradě v Kroměříži 14. ledna 1644 se hrabě Jan Rottal dohodl s generálem Janem Kryštofem z Buchheimu na trestných vojenských akcích proti odbojným Valachům. Císařská vojska táhla na Valachy ze tří stran. K bitvě došlo pravděpodobně 26. a 27. ledna 1644 blízko Vsetína. Na 700 valachů se pod vedením hejtmana Kováře postavilo na odpor mnohonásobné přesile v bitvě, která rozhodla o dalším osudu valašského povstání. Valaši byli poraženi a Rottal i Buchheim mohli bez překážek zahájit krvavou pomstu na valašském lidu. Třicetiletá válka zčásti vyhubila Moravu a nešetřila ani kvasický kraj. V takové zbědovanosti moravské země si vymohl hrabě Jan Rottal na císaři Ferdinandovi povolení k obsazení zpustošených, vypálených vesnic na svém panství rebelnými Valachy. Jimi osadil polopusté Kvasice, Bělov, Kostelany a Lubnou. Dále zakládal nové osady jako Novou Dědinu a sousední Žlutavu. Původní osadníci pocházeli z Prlova, Zděchova, Bratřejova, Jasenné, Hovězí a dalších valašských vesnic. A tak byla založena obec Nová Dědina. V roce 1656 nebylo vystavěno hned všech 25 podsedků, ty byly stavěny postupně až do roku 1670. Ke každému podsedku dala vrchnost určitou výměru lesa, kterou si osadníci museli vyklučit a zúrodnit. Ještě roku 1670 při všech podsedcích nebyl les řádně vyklučen, mnozí les jen vyrubali, půdu skopali motykou a do toho seli, takže mezi obilím rostlo všude trní a lesní proutí. Až roku 1750 byla půda při všech usedlostech řádně obdělána. Každý podsedek choval pár volů a robotoval jimi 50 dní ročně, mimo to 100 dní ročně jednou osobou pěšky. Naši předkové se většinou živili zemědělstvím. Pěstovali hlavně obiloviny, pícniny, ale také len a konopí, aby měli dostatek surovin na své ošacení. Z dobytka chovali skot, vepře, kozy a ovce. Mimo zemědělství se živili i řemeslem, hlavně tkalcovstvím. V roce 1740 bylo na Nové Vsi 26 tkalců – mistrů, kteří byli začleněni do cechu ve Kvasicích. Rovněž obuvníci a krejčí byli členy kvasického cechu obuvnického, který se připomíná od roku 1747 a krejčovského rovněž od roku 1747. Roku 1880 bylo na Nové Vsi 19 živnostníků, a to sedm tkalců, čtyři krejčí, šest obuvníků a dva kováři. Ještě v 19. století bylo nářečí typicky valašské, lidé mluvili : chodíja, vodíja, vozíja, sadíja a užívali podstatných jmen : chlévec, prasa, tela, jatelina. Rovněž kroj, nyní již zaniklý, byl původu valašského. U mužů pozůstaval z modrých úzkých soukenných „gatí“ a modrého soukenného „špenzru“, přepásaného širokým červeným opaskem. Informace o tom jak vypadal kroj ženský se nedochovaly. Obec vždy patřila pod farnost kvasickou, ale svou školu měla již v roce 1795. Když tato škola v roce 1859 vyhořela, vystavěla obec v roce 1860 školu novou, ta byla postupně rozšířena na dvojtřídní. Před zřízením vlastní školy musely děti navštěvovat školu ve Kvasicích. Budova školy stojí v obci dodnes. V roce 1901 byla ve vsi zřízena poštovna s jednodenním doručováním pošty a v roce 1902 zde byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Název Nová Ves nesla nově založená osada až do roku 1907. Tenkrát zemské místodržitelství nesprávně rozhodlo o přejmenování na Novou Dědinu. K přejmenování došlo na základě toho, že lidé v obci takto svou osadu nazývali.

Poloha

přidat fotografie