Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihomoravský kraj » okres Brno-město » hrad, zámek, tvrz » Hrad Veveří - Brno-Bystrc (hrad)

Hrad Veveří - Brno-Bystrc (hrad) [3247]



Stručný nástin možného stavebního vývoje areálu dle stavu poznání k březnu 2005.

Dlouhý a poměrně složitý stavebně historický vývoj hradu Veveří vedl ke vzniku rozsáhlé dvoudílné dispozice na opyši vzniklém zákrutem potoka Veverky nad jeho soutokem s řekou Svratkou. O nejstarší podobě tohoto sídla z počátku 13.století bohužel nevíme téměř vůbec nic. Názory archeologů a historiků se rozcházejí dokonce i v otázce umístění objektu, který je jako Veveří známý už roku 1213. Šlo již o malý, třebas jen dřevohlinitý, hrádek na místě dnešního hradu, nebo se dobové zprávy vztahují pouze k opevněnému dvorci u kostela Nanebevzetí Panny Marie na dnešním Předhradí? Odpověď prozatím neznáme. Dlouhé roky byla za nejstarší budovu hradu Veveří považována mohutná hranolová věž stojící na nejvýchodnějším konci hradního ostrohu. Ve starší literatuře se můžete dočíst, že jde o románskou obytnou věž, zvanou donjon, přestavěnou do současné podoby na počátku 17. století. Průzkumy z let 2001 a 2002 bohužel tuto teorii nepotvrdily, nepodařilo se zde najít nic, co by prokazatelně vzniklo dříve než ve 14. století. Nejstarší podobu hradu Veveří, kterou tedy dokážeme se solidní dávkou pravděpodobnosti zrekonstruovat, představuje mohutná břitová věž nad šíjovým příkopem, který chránil hrad ze strany jediného možného útoku od západu, a dva paláce, které se kryly v jejím stínu směrem na východ podél ostrožny. Vše samozřejmě obehnáno hradbami. Jako velmi pravděpodobné se prozatím jeví umístění nejstarší vstupní brány do hradu od východu v místech, kde dnes stojí budova Anglického traktu. Tento poměrně prostý hradní areál byl dlouhou dobu datován do doby po polovině 13. století. Objevy z léta 2004, které odkryly románský portál původního vstupu do břitové věže ještě s půlkruhovým záklenkem, zřejmě stáří této podoby hradu Veveří posunou o několik let zpět. Druhou rozpoznatelnou fázi rozvoje veverského hradního areálu inicioval zřejmě moravský markrabě Karel Lucemburský, pozdější císař Karel IV. Mezi lety 1335 a 1349 je k západnímu průčelí jižního z obou paláců přistavěna nová věžovitá budova, třetí palác, který je dnes na Veveří nestarší dochovanou palácovou stavbou. S touto úpravou patrně souvisí i starší fáze pravoúhlého portálu vstupu do břitové věže nad dnešním přístupem ze druhého patra arkádové chodby. Zásadním způsobem hrad rozšířil mladší bratr Karla IV., markrabě Jan Jindřich Lucemburský, který na Moravě vládl mezi lety 1349 až 1375. Na východě areálu, na samém konci hradní ostrožny, nechal vztyčit mohutnou hranolovou věž. S ní byla svázána další, již čtvrtá, palácová budova, ze které jsou dnes patrné pouze některé základové zdi. Opět a tentokrát velmi významně byl přestavěn interiér břitové věže, úroveň podlah byla zvednuta a ve druhém a třetím podlaží věže vznikají místnosti zaklenuté pěti rameny žebrové klenby a propojené kamenným točitým schodištěm schovaným v šestibokém kamenném tubusu. Dispozice byla některými badateli interpretována jako prostor moravské zemské pokladnice markraběte Jana Jindřicha. Jde ale pouze o neprokázanou hypotézu. Severně od břitové věže nechal Jan Jindřich postavit representativní trojpodlažní palác s kaplí sv. Prokopa. Novostavba založená na dvou suterénních podlažích překročila obvod přemyslovských hradeb a zvýšila počet veverských paláců na pět, čímž se hrad Veveří rázem zařadil mezi nejrozsáhlejší a nejlépe vybavené hrady v zemích Koruny České. Tímto zásahem ovšem „zlatý věk hradu Veveří “ neskončil. Stavební práce pokračovaly na západním předhradí, kde byl široký nástupní prostor mírně se svažující k hradnímu příkopu, a tak z vojenského hlediska velmi nebezpečný, obehnán dlouhými pásy hradeb, které byly na západě posíleny čtyřmi polovystouplými věžemi, kdy vždy válcová střídá hranolovou. Hrad Veveří tak již ve druhé polovině 14.století dostal rozlohu a základní podobu, která je přes všechny pozdější úpravy patrná dodnes. Válečné 15.století přivedlo na Veveří jen málo stavebních zásahů. Předpokládáme v té době pouze vznik základní podoby Jižní brány a snad i dnešního Purkrabství. Zvýšeny byly také hradby s ochozem mezi západními věžemi na tzv. Přihrádku. Šestnácté a sedmnácté století a přechod královského hradu do dědičného šlechtického držení byly naopak svědky rozsáhlých stavebních úprav, i když zde je nutno říci, že pro přesnější časové určení opravdu citelně chybí moderně pojatý stavebně historický průzkum. Doposud samostatně stojící palác Jana Jindřicha s kaplí, břitová věž a jižní ze dvou přemyslovských paláců jsou v průběhu minimálně tří stavebních etap propojeny v jeden celek. V době, kdy Veveří patřilo do majetku svobodných pánů z Tieffenbachu, byla k hlavnímu veverskému paláci ze strany nádvoří přistavěna tři podlaží arkádových chodeb a od západu je do prostoru bývalého parkánu vestavěno třípodlažní křídlo, dnes tvořící západní průčelí hlavního paláce. Ve stejné době došlo i k dalším úpravám. Na východním nádvoří pod hranolovou věží je postaven menší dvoupodlažní palácek se dvěma sály zaklenutými na čtyři sloupy, oproti němu je doposud prosté opevněné JV nároží obvodových hradeb dostavěno a opevněno a vzniká tu nejmladší z veverských věží zvaná Prachová nebo také Hláska. Stále ještě v první polovině 17. století jsou přestavěny také obě hradní brány, na jižní se dochoval letopočet 1622, na západní pak 1626. Upravena byla dozajista i budova tzv. Purkrabství, dnešní správa hradu, a zřejmě již v této době vzniká v úzkém krčku mezi arkádovým a východním nádvořím budova dnešního Anglického traktu, jejíž přízemní hala byla tehdy sklenuta na sedm sloupů. V 18.století, které na Veveří můžeme nazývat "sinzendorfským", byly nejpatrnějšími zásahy do podoby hradu rozsáhlé úpravy interiérů. Hrad Veveří sloužil jako representativní residence svých majitelů, což se projevilo na výzdobě především 1.patra paláce, kde jsou zařízeny representační salony a palácová jídelna je vybavena rozsáhlými freskami zachycujícími krajinu v okolí hradu i hrad sám. Jejich význam je pro nás o to větší, že se jedná o jedna z nejstarších dochovaných vyobrazení hradu Veveří. Na přelomu 18. a 19. století byly bohužel strženy již zřejmě dosti zchátralé budovy starých přemyslovských paláců na dnešním arkádovém nádvoří. Na místě toho severního byla vybudována romantická vyhlídková terasa, místo bývalého paláce na jihu dodnes připomíná rozsáhlá proluka. Devatenácté století zaznamenalo uvnitř hradeb jen jedinou novou stavbu - byl jí tzv. Nový ovčín, což je dnešní budova se sálem západně od Purkrabství na tzv. Středním hradě. Zajímavou kapitolu stavebně historického vývoje hradu Veveří dokumentují plány na celkovou přestavbu hradu v duchu romantizující pseudogotiky, které nechal na počátku 30.let 19.století vypracovat princ Gustav Vasa. Z dnešního pohledu můžeme říci, že pro historickou a uměleckou hodnotu hradu Veveří je dobře, že t yto plány zůstaly pouze na papíře. Rozsáhlými úpravami prošlo ale v 19. století bezprostřední hradní okolí. Svahy hradního kopce, které v 18.století sloužily jako obora, byly v 70. letech 19. století z iniciativy tehdejší majitelky panství – kněžny Heleny Ypsilanti - upraveny na rozsáhlý park se zahradami a dvěma skleníky pod Jižní branou. Zprávy z konce 19.století se zmiňují o obranné hrázi na potoce Veverka, která byla odstraněna právě při zakládání parku a budování rozsáhlé sítě parkových cest nejen na hradním kopci samotném, ale i na okolních stráních. Hráz měla původně zřejmě za úkol v neklidných dobách zvednout vodu v potoce tak, aby byly zatopeny louky pod jižní hradní strání, a tím ztížen přímý útok proti hradu. Na samém konci 19. století je hrad Veveří tehdejším majitelem baronem Hirsch – Gereuthem modernizován. Je sem zaveden nový vodovod a telefon, ale bohužel také zničena kaple sv. Prokopa ze 14.století. Tento zásah jakoby předznamenal mnohá poškození, kterými muselo Veveří projít ve dvacátém století, a o kterých pojednáváme v článku o historii hradu.
autor: Petr Fedor - kastelán


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)